třída jihokorejských minolovek From Wikipedia, the free encyclopedia
Třída Jangjang je třída minolovek námořnictva Korejské republiky. Celkem bylo objednáno šest jednotek této třídy. Stavěny jsou ve dvou sériích. Třída je námořnictvem provozována od roku 1999.
| Třída Jangjang | |
|---|---|
.jpg) Minolovka Ongdžin (MSH-572) V pozadí menší plavidlo předcházející třídy Kanggjeong Korjeong (MHC-563). | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Námořnictvo Korejské republiky |
| Typ | minolovka |
| Lodě | 6 |
| Osud | aktivní (2020) |
| Předchůdce | třída Kanggjeong |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 730 t (standardní) 880 t (plný)[1] |
| Délka | 59,4 m |
| Šířka | 10,5 m |
| Ponor | 3 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 15 uzlů |
| Dosah | 3000 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 61 |
| Výzbroj | 1× 20mm kanón Sea Vulcan 2× 7,62mm kulomet (2×1) |
| Radar | Raytheon |
| Sonar | Thomson Marconi 2093 TSM 2061 Mk.3 |
| Ostatní | 2× Pluto Gigas |
Plavidla představují zvětšenou verzi předcházející třídy Kanggjeong.[2] Původně byla plánována stavba až osmi jednotek.[3] V roce 2006 ale došlo ke škrtům, neboť byla dána přednost minolovným vrtulníkům.[2] Jihokorejská loděnice Kangnam Corporation. tak v letech 1999–2004 dodala tři minolovky této třídy.[1] V listopadu 2020 loděnice získala kontrakt na stavbu druhé tříkusové série třídy Jangjang.[4]
Jednotky třídy Jangjang:[1]
| Jméno | Verze | Zahájení stavby | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| Jangjang (MSH-571) | Batch I | 25. února 1999 | 31. prosince 1999 | aktivní | |
| Ongdžin (MSH-572) | Batch I | 28. prosince 2002 | 28. října 2003 | aktivní | |
| Hänam (MSH-573) | Batch I | 18. února 2004 | 12. listopadu 2004 | aktivní | |
| Namhä (MSH-575) | Batch II | květen 2011 | 7. dubna 2020[5] | 23. listopadu 2021 | aktivní |
| Hongsong (MSH-576) | Batch II | říjen 2013 | 11. září 2020 | 20. října 2022 | aktivní |
| Kosong (MSH-577) | Batch II | 4. března 2021 | ve stavbě | ||
.jpg)
.jpg)
Plavidla mají trup ze sklolaminátu (GRP). Jsou vybavena integrovaným navigačním systémem Kongsberg Simrad[3], navigačním radarem Raytheon, bojovým řídícím systémem Thomson Marconi TSM 2061 Mk.3 a sonarem s měnitelnou hloubkou ponoru Thomson Marconi 2093. K vyhledávání a likvidaci min slouží dva dálkově ovládané podmořské prostředky Idrobotica Pluto Gigas, popř. minolovné traly.[2] Jsou vyzbrojena jedním 20mm kanónem Sea Vulcan ve věžičce na přídi a dvěma 7,62mm kulomety. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU o výkonu 4000 hp a dva cykloidní pohony Voith-Schneider. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů. Dosah je 3000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
