Svatopluk Hrnčíř

Svatopluk Hrnčíř (21. května 1926 Lázně Bělohrad – 4. září 2014 Jičín) byl český spisovatel píšící především pro děti a mládež.^[1][2]

Svatopluk Hrnčíř
Narození	21. května 1926 Lázně Bělohrad, Československo Československo
Úmrtí	4. září 2014 (ve věku 88 let) Jičín, Česko Česko
Povolání	spisovatel a překladatel
Významná díla	Uctívači ginga, Klub dobrodruhů
Děti	dcera Lenka Vybíralová
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Hrnčíř začal studovat na reálném gymnáziu v Novém Bydžově. Za okupace studium přerušil a vyučil se knihkupcem. Roku 1945 odmaturoval a pak v letech 1945–1947 absolvoval Státní knihovnickou školu v Praze. Následně působil po většinu života jako redaktor v dětských časopisech. V roce 1948 spoluzakládal Ohníček, redaktorem byl i v časopisech Vpřed, Pionýr a Větrník, externě redigoval dětskou rubriku Slovíčko ve Svobodném slově. V redakcích časopisů pracoval až do roku 1986.^[1]

Přispíval pohádkami a povídkami do časopisů, které redigoval, a také do Sluníčka, Mateřídoušky, Čtyřlístku, Pionýrských novin, Sedmičky pionýrů. Od roku 2000 otiskuje fejetony a publicistické texty v Bělohradských listech.^[1]

Hrnčířova prozaická tvorba je zaměřena zejména na děti staršího školního věku a syžetově často vychází z modelu prázdninových dobrodružství (například Prázdniny s Pradědečkem nebo Ostrov uprostřed města). Pro mladší čtenáře jsou určeny jeho scénáře ke kresleným seriálům a komiksům na kterých často spolupracoval s Adolfem Bornem (například Příběhy profesora Semtamťuka, původně vycházející ve Čtyřlístku nebo Cour a Courek ve Sluníčku). Pod vlivem knih Jaroslava Foglara o Rychlých šípech napsal trilogii o Uctívačích ginga.^[1]

Publikoval také sci-fi povídky (začal roku 1946 v časopise Junák) a napsal rovněž vědeckofantastický román Případ skončil v pátek, který byl později zfilmován jako Zpívající pudřenka^[3].

Za svůj život byl autorem více než dvaceti knih pro děti, dvaceti příběhů na pokračování v časopisech a dvou set povídek a čtyřiceti komiksů.^[4]

Jeho dcera Lenka Vybíralová je výtvarnicí a zabývá se především ilustrováním knih pro děti.^[1]

Dílo

Vlastní knihy

• Případ skončil v pátek (1959), vědeckofantastický román pro mládež o ztrátě dvou miniaturních radiotelefonních přístrojů vypadajících jako pudřenka.
• Zadržte auto s opičkou (1963), povídka pro děti.
• Prázdniny s Pradědečkem (1963), povídka pro mládež, veselé vyprávění o partě dětí, které prožívají o prázdninách různé příhody,.
• Ostrov uprostřed města (1976), román pro mládež s motivy dobrodružnými, detektivními a s problematikou chlapeckého přátelství.
• Únos krále hádanek (1977), povídka pro mládež, ilustrace Adolf Born.
• Cestovatel Komínek (1978), povídka pro děti.
• Příběh osmého trpaslíka (1979), povídka pro děti, ilustrace Adolf Born.
• Kamarád z planety Haf (1982), fantastická povídka pro děti.
• Kapsa ohnivého mloka (1983), povídka pro mládež.
• Cour a Courek (1983), komiks, ilustrace Adolf Born.
• Země Zet (1990), komiks, ilustrace Milan Ressel.
• Želva čeká v Babylónu (1990), povídka pro mládež.
• Detektivní kancelář Dvořák & Filip (1992), sbírka povídek pro mládež.
• Kouzelná koloběžka (1995), komiks,ilustrace Adolf Born.
• Talisman spiklenců (1996), povídka pro mládež.
• Lovci z Ohňové hory (1998), povídka pro mládež.
• Uctívači ginga – trilogie napsaná pod vlivem knih Jaroslava Foglara o Rychlých šípech:
  • Ostrov Uctívačů ginga: po stopách neznámých příběhů Rychlých šípů (1999), ilustrace Marko Čermák,
  • Poklad Uctívačů ginga: tajemství neviditelného srubu (2000), ilustrace Marko Čermák,
  • Maják Uctívačů ginga: bratrstvo ztraceného talismanu (2005), ilustrace Marko Čermák.
• Osada na konci světa (2003), povídka pro mládež.
• Klub dobrodruhů (2004), sbírka povídek pro mládež.
• Sedm sněhuláků a jiné případy pro začínající detektivy (2006), sbírka povídek pro mládež.
• Vynálezy pana Semtamťuka (2006), komiks, ilustrace Adolf Born.
• Karavana bratranců (2016), první vydání rukopisu z pozůstalosti.

Překlady

• Edgar Rice Burroughs: Tarzan 1–5 (1990–1991), první tři díly vycházely původně v letech 1966–1971 na pokračování v časopise Pionýr, resp. Větrník:
  • Syn divočiny (1990), ilustrace Zdeněk Burian,
  • Vězeň pralesa (1990), ilustrace Zdeněk Burian,
  • Tarzanovy šelmy (1990), ilustrace Zdeněk Burian,
  • Tarzanův syn (1991), ilustrace Jiří Wowk,
  • Tarzan a poklad Oparu (1991), ilustrace Jiří Wowk.

Filmové adaptace

• Zpívající pudřenka (1959), český film podle románu Případ skončil v pátek, režie Milan Vošmik.
• Kamarádi pana Semtamťuka (2001), český animovaný televizní seriál, režie Dagmar Doubková a Jan Sarkandr Tománek.