Povrchová úprava se provádí v mnoha kombinacích nánosováním, laminováním nebo kašírováním jednostranně nebo po líci i rubu textilie.
K nánosování se používá PVC, PE, PU, PTFE, silikon, kaučuk a mnoho jiných látek ve formě pasty, disperze nebo fólie. K případnému lakování povrchu slouží např. akryláty nebo polyvinylfluorid.
PVC na tkanině z polyesterových, polyamidových nebo aramidových filamentů s lakovaným nebo laminovaným povrchem jako ochranná vrstva proti povětrnostním vlivům, proti špíně a zkřehnutí. Membrány z polyesterových tkaniny s nánosem PVC jsou (2011) nejpoužívanější varianta na střešní krytiny.
Tkaniny ze skleněných, aramidových nebo polyesterových vláken s nánosovou úpravou, kašírováním nebo laminováním povrchu teflonem (PTFE) mají dlouhou životnost, jsou však poměrně tvrdé a snadno popraskají
Tkaniny ze skleněných vláken se silikonovou nánosovou úpravou se vyznačují vysokou průsvitností a odporem proti vlivům povětrnosti
K řadě dalších variant patří např. membrány s vysokou tažnou pevností z tkanin s perlinkovou vazbou nebo z proplétaných rohoží[2]
Patří k nim zejména:
Vlastnost
Rozsah
tloušťka
1–4 mm
hmotnost
300–2000 g/m2
nános
10–1500 g/m2
tažná pevnost
2–200 kN/5 cm
tažnost
2–35%
životnost
20 roků
Mimořádně velké rozpětí některých parametrů je způsobeno tím, že jednotlivé varianty membrán se svými vlastnostmi vzájemně značně odlišují.[3]
Textilní membrány se začaly prakticky používat na střechy přetlakových hal v roce 1942 v USA a roce 1961 v Československu.[4]
Moderní membrány na předepjaté konstrukce střešních krytin nebo na fasády vyráběné asi od poslední dekády 20. století mohou pokrývat obrovské plochy v jedné nebo více vrstvách nad sebou.
Jednotlivé pruhy se spojují tak, že textilie se sešívá nebo slepuje a vrstvy na ní nanesené se svařují do jednoho celku. Celá membrána se upíná na okrajích na ocelovou konstrukci, rozpětí mezi opěrnými sloupy uvnitř stavby může dosáhnout až 200 metrů.
Příklady:
Metrodome, sport. stadion v Minneapolis, USA – přetlaková hala z roku 1982, 40 000 m2 (dvojitá membrána ze skleněných filamentů s teflonovým nánosem, 20 ventilátorů s výkonem 120 m/sek.)
Millennium Dome v Greenwich z roku 1999, průměr 365 m, výška 52 m, skleněné filamenty s nánosem PTFE
Letiště v Bangkoku, 100 000 m2, z roku 2005 (třívrstvá průsvitná membrána ze skleněných filamentů s integrovaným chlazením vodou)
Letiště v Jeddah, Saúdská Arábie, 440 000 m2, z roku 2006
Kaple sv. Václava v Praze z roku 2011 – membrána pod měděnou krytinou[5] z materiálu Tyvek®Metal[6]
Dalších cca 20 příkladů staveb ze začátku 21. století[7]
Denninger: Lexikon Technische Textilien, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2009, ISBN978-3-86641-093-0, str. 263–264
Horrocks/Anand: Handbook of Technical Textiles, Woodhead Publishing 2004, ISBN1855733854, str. 15
Bakalářská práce: Propagace textilní architektury v ČR, TU Liberec 2012[6]