Staronúbijština

Staronúbijština (stará núbijština) je starověký núbijský jazyk, kterým se v oblasti Núbie hovořilo přibližně do 15. století a představuje přímého předchůdce dnešního jazyka Nobiin a dalších moderních núbijských jazyků. Jeho psaná forma je zachována nejméně na stovce stran různých dokumentů, převážně křesťanského liturgického charakteru (nejznámější je Umučení svatého Meny). Staronúbijština pro svůj zápis využívala upravenou podobu koptského a unciálního řeckého písma. Společně s jazykem ge'ez a meroejštinou patří staronúbijština k nejstarším severoafrickým psaným jazykům.

Staronúbijština
Počet mluvčích	není znám
Písmo	koptské písmo
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	není úředním
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	není
ISO 639-3	onw
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strana ze staronúbijského překladu Liber Institutionis Michaelis Archangelis z 9.–10. století, nalezeného v Kasr Ibrimu a nyní umístěného v Britském muzeu

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Old Nubian language na anglické Wikipedii.

• Detaily staronúbijských písmen Archivováno 2. 2. 2010 na Wayback Machine.