Stanislav Souček

Stanislav Souček (7. května 1870 Náchod^[1] – 30. prosince 1935 Brno^[2]) byl český filolog, bohemista a literární historik, v letech 1930–1931 rektor Masarykovy univerzity.

prof. PhDr. Stanislav Souček
Stanislav Souček
Narození	7. května 1870 Náchod Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. prosince 1935 (ve věku 65 let) Brno Československo Československo
Povolání	literární historik, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, děkan, učitel, historik, bohemista, filolog a etnograf
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Témata	bohemistika
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině Františka Součka, podučitele v Náchodě a Marie, rozené Hofmanové.^[1] Manželé měli celkem čtyři děti.^[zdroj?]

V letech 1881–1888 studoval Souček na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, potom klasickou filologii a bohemistiku na Karlově univerzitě v Praze. Mezi jeho učiteli byli i Jan Gebauer a Tomáš Garrigue Masaryk. Krátce studoval také ve Vídni, kde roku 1894 složil státní zkoušku v oborech latina a řečtina.

5. srpna 1895 se oženil s Marií Letzlovou, dcerou náchodského hoteliéra.^[3] Rodina měla čtyři děti.^[4] Roku 1905 promoval v Praze.

Učil na gymnáziích v Hronově, v Olomouci, v Hradci Králové a od roku 1900 v Brně.^[4] V roce 1919 vystoupil z římskokatolické církve.^[1] Roku 1920 byl jmenován řádným profesorem českého jazyka a literatury na nově založené (dnes Masarykově) univerzitě v Brně. V letech 1920–1921 a 1922–1923 byl zvolen děkanem^[5][6], v letech 1930–1931 rektorem univerzity.^[7]

Dílo

Zabýval se lidovou písní, Kralickou biblí, barokním divadlem, dílem Tomáše ze Štítného. Celý život se věnoval studiu díla Jana Amose Komenského, byl spoluvydavatelem jeho spisů a napsal monografii o jeho kazatelství, která vyšla až posmrtně roku 1938. Zabýval se i novější literaturou, např. analyzoval pověsti Boženy Němcové a provedl rozbor některých Nerudových balad a romancí.^[7]

Knižní vydání

• Paul Fredericq o účincích věrověstné činnosti Říma a Byzance na literární rozvoj národů obrácených na křesťanství (úvaha, nákladem vlastním, Brno, 1905)
• Klácelova "Filosofie řeči české" a spor jí vznícený (vlastním nákladem, Praha, 1906)
• Studie Štítenské (Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha, 1909)
• O bibli kralické (s ukázkami textu, vydal Moravský svaz osvětový, 1910)
• Vztahy Štítného ke krásnu (vlastním nákladem, Brno, 1910)
• Z dějin hranického školství (vydalo Družstvo knihtiskárny Zábřeh, 1910)
• Domnělá píseň pražských vyhnanců na Slovensko a její slovenské příbuzenstvo (vydala Masarykova universita, Brno, )
• Dvě pozdní mystifikace Hankovy (Nákladem České akademie věd a umění, Praha, 1924)
• Kniha receptů od Jana staršího Kopřivy z let 1640-1641 (nákladem vlastním, Praha, 1926)
• Kšaft umírající matky Jednoty bratrské, kterýmž (v národu a obzvláštnosti své dokonávající) svěřené sobě někdy od Pána Boha poklady mezi syny a dcery a dědice své rozděluje (Autor Jan Amos Komenský, k tisku upravil Stanislav Souček, dřevoryt a vazba Františka Bílka, vydal Karel Reichl, 1927)
• Rakovnická vánoční hra (vydala Filosofická fakulta, Praha, 1929)
• Komenský a české písemnictví jeho doby (Přednáška, kterou proslovil nastupující rektor Ph.Dr. Stanislav Souček Souček, nákl. vlastním, Brno, 1930)
• Komenský jako theoretik kazatelského umění (Nákladem České akademie věd a umění, Praha, 1938)