Unijní státy USA jsou členy americké federace, se značnou mírou autonomie. Spojené státy americké tvoří celkem 50 jednotlivých států a federální distrikt Washington, D.C. (District of Columbia). Těchto 51 celků vznikalo různými způsoby.

Pod suverenitu USA patří dále Portoriko, Americké Panenské ostrovy, Guam, Severní Mariany, Americká Samoa a menší odlehlé ostrovy USA.

Původ jednotlivých členských států a federálního distriktu

Samostatnost Spojených států amerických byla vyhlášena v červenci 1776 vzniklými 13 unijními státy na východě současného území USA. V abecedním pořadí to byly tyto státy: Connecticut, Delaware, Georgie, Jižní Karolína, Maryland, Massachusetts, New Hampshire, New Jersey, New York, Pensylvánie, Rhode Island, Severní Karolína a Virginie. Před vyhlášením vzniku unie měly status britských kolonií. Následně byl roku 1791 dodatečně na území věnovaném státy Maryland a Virginie vytvořen Federální distrikt, na jehož území bylo vystavěno nové hlavní město USA, Washington, D.C. Unijní stát Vermont vznikl teprve roku 1777, zprvu jako plně nezávislá Vermontská republika na území, o které vedly spory původní kolonie Provincie New York a Provincie New Hampshire. Další členské státy unie vznikaly dodatečně na územích, která USA získaly vojenskou expanzí, koupěmi či dohodami o hranicích se sousedními státy nebo jako kolonie. Až na několik výjimek vznikl každý z těchto nových států postupným přerozdělováním větších, federální vládou spravovaných, teritorií, na teritoria menší, jimž bylo následně uděleno postavení členského státu USA.

Politika

S výjimkou Nebrasky (která má jednokomorový parlament) mají všechny dvoukomorový parlament, jehož označení se liší stát od státu. Ve 24 státech je označován jako Legislativa (Legislature), zatímco v 19 jako Generální shromáždění (General Assembly), v Massachusetts a New Hampshiru jako Generální dvůr (General Court), zatímco v Severní Dakotě a Oregonu jako Zákonodárné shromáždění (Legislative Assembly). Ten se s výše uvedenou výjimkou skládá ze sněmovny reprezentantů (pro ni se v pěti státech používá označení Shromáždění - Assembly, ve třech pak Sněmovna delegátů - House of Delegates) a senátu. V čele každého státu je guvernér, jenž je zároveň předsedou zdejší vlády. Každý stát má také vlastní ústavu, soudní systém, policii a další orgány. Každý stát také deleguje dva senátory do senátu USA.

Každý stát používá také vlastní vlajku a pečeť. Na rozdíl od většiny členských států jiných federací zde není příliš rozšířeno užívání vlastního znaku, který většinou nahrazuje pečeť. Některé státy však mají i znak. Naopak je zde obvyklé uzákonění dalších neobvyklých symbolů, jako je státní květina, státní zvíře apod.

Seznam států USA

Seznam členských států USA, včetně jejich tradičních zkratek, hlavních měst a měst s největším počtem obyvatelstva:

Další informace Mapa, Kód ...
Mapa KódZkratka Vlajka PečeťČeský názevAnglický názevHlavní městoNejlidnatější město Rozloha km² Počet obyvatel
ALAla. AlabamaAlabamaMontgomeryBirmingham 135 765 4 779 736
AKAlaska AljaškaAlaskaJuneauAnchorage 1 717 854 710 231
AZAriz. ArizonaArizonaPhoenixPhoenix 295 254 6 392 017
ARArk. ArkansasArkansasLittle RockLittle Rock 137 732 2 915 915
COColo. ColoradoColoradoDenverDenver 269 837 5 029 196
CTConn. ConnecticutConnecticutHartfordBridgeport 14 371 3 574 097
DEDel. DelawareDelawareDoverWilmington 6 542 897 934
FLFla. FloridaFloridaTallahasseeJacksonville 170 451 18 801 310
GAGa. GeorgieGeorgiaAtlantaAtlanta 154 077 9 687 653
HIHawaii HavajHawaiiHonoluluHonolulu 28 337 1 360 301
IDIdaho IdahoIdahoBoiseBoise 216 632 1 567 582
ILIll. IllinoisIllinoisSpringfieldChicago 149 997 12 830 632
INInd. IndianaIndianaIndianapolisIndianapolis 94 321 6 483 802
IAIa. IowaIowaDes MoinesDes Moines 145 746 3 046 355
SDS.D. nebo S.Dak. Jižní DakotaSouth DakotaPierreSioux Falls 199 905 814 180
SCS.C. Jižní KarolínaSouth CarolinaColumbiaColumbia 82 965 4 625 364
CACal. nebo Calif. KalifornieCaliforniaSacramentoLos Angeles 423 970 37 253 956
KSKan. nebo Kans. KansasKansasTopekaWichita 213 283 2 853 118
KYKy. KentuckyKentuckyFrankfortLouisville 104 749 4 339 367
LALa. LouisianaLouisianaBaton RougeNew Orleans 135 382 4 533 372
MEMaine MaineMaineAugustaPortland 86 542 1 328 361
MDMd. MarylandMarylandAnnapolisBaltimore 32 160 5 773 552
MAMass. MassachusettsMassachusettsBostonBoston 27 360 6 547 629
MIMich. MichiganMichiganLansingDetroit 250 941 9 883 640
MNMinn. MinnesotaMinnesotaSaint PaulMinneapolis 225 365 5 303 925
MSMiss. MississippiMississippiJacksonJackson 125 546 2 967 297
MOMo. MissouriMissouriJefferson CityKansas City 180 693 5 988 927
MTMont. MontanaMontanaHelenaBillings 381 156 989 415
NENeb. NebraskaNebraskaLincolnOmaha 200 520 1 826 341
NVNev. NevadaNevadaCarson CityLas Vegas 286 351 2 700 551
NHN.H. New HampshireNew HampshireConcordManchester 24 239 1 316 470
NJN.J. New JerseyNew JerseyTrentonNewark 22 608 8 791 894
NYN.Y. New YorkNew YorkAlbanyNew York City 141 205 19 378 102
NMN.M. Nové MexikoNew MexicoSanta FeAlbuquerque 314 590 2 059 179
OHO. OhioOhioColumbusColumbus 116 096 11 536 504
OKOkla. OklahomaOklahomaOklahoma CityOklahoma City 181 196 3 751 351
OROre. nebo Oreg. OregonOregonSalemPortland 255 026 3 831 074
PAPenn. nebo Penna. PensylvániePennsylvaniaHarrisburgPhiladelphia 119 283 12 702 379
RIR.I. Rhode IslandRhode IslandProvidenceProvidence 4 002 1 052 567
NDN.D. nebo N.Dak. Severní DakotaNorth DakotaBismarckFargo 183 272 672 591
NCN.C. Severní KarolínaNorth CarolinaRaleighCharlotte 139 509 9 535 483
TNTenn. TennesseeTennesseeNashvilleMemphis 109 247 6 346 105
TXTex. nebo Texas TexasTexasAustinHouston 696 241 25 145 561
UTUtah UtahUtahSalt Lake CitySalt Lake City 220 080 2 763 885
VTVt. VermontVermontMontpelierBurlington 24 923 625 741
VAVa. VirginieVirginiaRichmondVirginia Beach 110 862 8 001 024
WAWash. WashingtonWashingtonOlympiaSeattle 184 824 6 724 540
WIWis. nebo Wisc. WisconsinWisconsinMadisonMilwaukee 169 700 5 686 986
WYWyo. WyomingWyomingCheyenneCheyenne 253 338 563 626
WVW.Va. Západní VirginieWest VirginiaCharlestonCharleston 62 809 1 852 994
Zavřít

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Wikiwand in your browser!

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.

Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.