Sofie
hlavní město Bulharska From Wikipedia, the free encyclopedia
Sofie (bulharsky София) je hlavní město Bulharska; leží na úpatí pohoří Vitoša na západě státu, blízko srbských hranic. Východním okrajem města protéká řeka Iskăr. Město, kde žije okolo 1,3 miliónu obyvatel, což představuje asi 17,5% obyvatelstva Bulharska, je politickým, hospodářským i kulturním střediskem země. Sofie je také nejdůležitějším univerzitním městem v zemi, sídlí zde 9 univerzit.
| Sofie София | |
|---|---|
.jpg) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°41′50″ s. š., 23°19′ v. d. |
| Nadmořská výška | 500–800 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Sofie |
| Obština | Sofia |
| Administrativní dělení | 24 městských obvodů |
  Sofie | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 492 km² |
| Počet obyvatel | 1 280 646 (2022[1]) |
| Hustota zalidnění | 2 629 obyv./km² |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Správa | |
| Status | hlavní město |
| Starosta | Vasil Terziev (2023-) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Московска 33 1000 София |
| Telefonní předvolba | +359 2 |
| PSČ | 1000 |
| Označení vozidel | C, CA a CB |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sofie má velmi dávnou historii, podle archeologických nálezů bylo místo osídleno už před osmi tisíci let. V 7. století př. n. l. zde vzniklo sídlo bojovných thráckých Serdů, podle nichž se nazývalo Serdica. Roku 339 př. n. l. je dobyl Filip II. Makedonský a roku 29 př. n. l. zde založili Římané město Ulpia Serdica, hlavní město vnitřní Dácie. Za císaře Trajána (98–117) město rozkvetlo, byla zde mincovna, fórum a řada veřejných budov. Koncem 2. století bylo město ohrazeno vysokou hradbou. Roku 342 sem svolali oba tehdejší římští spolucísařové koncil, který však neskončil úspěchem a nebyl uznán jako ekumenický. Roku 447 vyplenili Serdiku Hunové pod Attilou, později pak i Gótové.
Za císaře Justiniána I. bylo město obnoveno a opevněno, v letech 532–537 byl postaven kostel Sv. Sofie. Brzy nato dobyly Serdiku slovanské kmeny a název Serdika upadl v zapomenutí. Roku 809 ji dobyl bulharský chán Krum a město dostalo slovanský název Sreděc. Za byzantské vlády v 11. a 12. století se nazývalo Triadica, v době Druhé Bulharské říše bylo znovu opevněno a ve 14. století dostalo podle kostela název Sofia. Roku 1386 dobyli město po dlouhém obléhání osmanští Turci a drželi je po pět století. Město bylo sídlem rumelského beje a vznikla zde řada mešit a minaretů, vcelku ale chátralo a když je ruský generál Gurko roku 1878 dobyl, žilo zde asi 18 tisíc obyvatel v chatrných domech bez tekoucí vody.
Když roku 1879 rozhodlo ústavodárné shromáždění ve Velkém Tarnovu, že hlavním městem nového Bulharska bude Sofia, nastal v městě pohyb, obyvatel rychle přibývalo. V letech 1904–1912 byla postavena katedrála sv. Alexandra Něvského. Roku 1925 zorganizovalo bulharští komunisté bombový atentát na kostel Sveta Nedelja, při němž zahynulo přes 120 lidí a 500 bylo zraněno. Za 2. světové války, kdy Bulharsko stálo na německé straně, utrpěla Sofie spojeneckými nálety. Roku 1944 vyhlásil Sovětský svaz Bulharsku válku a celou zemi prakticky bez boje obsadil. 15. září 1946 zde Jiří Dimitrov vyhlásil lidovou republiku. Během její existence vznikla řada veřejných budov, sídlišť a továren. 10. listopadu 1989 komunistický režim padl a vzniklo demokratické Bulharsko. Hospodářská přestavba byla v Bulharsku velmi obtížná, Sofie se však rychle vzpamatovala a je dnes velmi živým městem.
Podrobnější informace naleznete v článku Oblast Sofie.
Město spadá do Oblasti Sofie, která se z hlediska státní správy dělí na 24 rajónů,[2] přičemž některé z nich zahrnují kromě sofijských čtvrtí (kvartálů) také okolní vsi, nebo vůbec nezahrnují části vlastního města, které zabírá pouze na 15 % rozlohy oblasti.
Ve městě žije 1 386 779 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 1 280 646 obyvatel.[1] Podle sčítáni 7. září 2021 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
V Sofii se nachází 9 univerzit, sídlo metropolity Ortodoxní církve a římskokatolické diecéze. Mezi významné památky patří:
- Katedrála sv. Alexandra Něvského, postavená jako výraz vděku ruskému carovi Alexandrovi II., díky kterému Bulharsko získalo v roce 1878 nezávislost. Kostel dostal název patrona carské rodiny sv. Alexandra Něvského. Stavba, jejíž základní kámen byl položen v roce 1882, byla dokončena v roce 1912. Na náměstí před katedrálou stojí Alexandrův pomník.
- Byzantský cihlový kostel svaté Sofie ze 6. století, který dal městu jméno, stojí v parku blízko katedrály.
- Kostelík svatého Jiří ze 4. století s cennými freskami uprostřed římského fóra v samém centru města.
- Ruský chrám svatého Mikuláše Divotvorce (1914)
- Mešita Banja Baši ze 16. století,, jeden z mála pozůstatků turecké vlády.
- Archeologické muzeum v centru se starověkými a byzantskými památkami.
- Národní galerie a Etnografické muzeum v bývalém carském paláci.
Související informace naleznete také v článku Metro v Sofii.
Ve východní části města leží mezinárodní letiště, od roku 2006 s novým terminálem.
Díky strategické poloze Sofie je město důležitým centrem pro mezinárodní železniční a automobilové trasy. Městem procházejí evropské trasy E79 z Rumunska do řecké Soluně a E80 z Portugalska do Turecka. Ve městě jsou zastoupeny všechny hlavní druhy dopravy (kromě vodní dopravy). V Sofii je celkem 8 železničních stanic, z nichž největší je centrální nádraží. Vedle něj je nové autobusové nádraží, největší a nejmodernější svého druhu v zemi.[4]
Od roku 1901 je v Sofii tramvajová doprava, dnes má 21 linek a celkem 84 km tratí. Devět trolejbusových linek měří 104 km a v Sofii jezdí téměř 600 městských autobusů. Od roku 1998 má Sofia funkční systém metra, v současnosti se 27 stanicemi, celkově se však do budoucna plánuje vybudovat další stanice. Metro se stavělo dlouhých dvacet let, jeho výstavba totiž byla několikrát zastavena kvůli archeologickým nálezům i kvůli nedostatku finančních prostředků. Jednotné jízdné činí 1,6 leva. Ve městě jsou také velmi oblíbené taxi služby, hlavně díky cenové dostupnosti oproti jiným evropským metropolím.
Město má velké metalurgické závody na výrobu kovů, dále je ve městě zastoupen strojní průmysl, textilní, chemický a potravinářský. Po skončení 2. světové války, došlo ve městě k rozsáhlé industrializaci a masové výstavbě bytových jednotek, které značně narušily estetický ráz města. Po pádu minulého režimu do Sofie zamířil zahraniční kapitál. Přední světové firmy zde otevřely své závody – např. Toyota a Pepsi. Také řada bank zde zřídila své pobočky pro celou oblast Balkánu.
Sofie je spolu s Turínem jediné město, které hostilo hry letní (1961, 1977) i zimní (1983, 1989) univerziády. Sofie byla také kandidátským městem pro pořádání zimních olympijských her 2014, byla ale vyřazena v prvním kole volby.
- HK CSKA Sofia – hokejový klub
- HK Levski Sofia – hokejový klub
- HK Slavia Sofia – hokejový klub
- Levski Sofia – fotbalový klub
- CSKA Sofia – fotbalový klub
- Lokomotiv Sofia – fotbalový klub
- Slavia Sofia – fotbalový klub
- Boris III. (1894–1943), bulharský car od roku 1918 až do své smrti
- Georgi Markov (1929–1978), bulharský spisovatel, žurnalista a disident
- Marie Luisa Bulharská (* 1933), bulharská princezna
- Simeon II. (* 1937), bulharský politik, bývalý bulharský car v letech 1943–1946 a předseda vlády Bulharska v letech 2001–2005
- Irina Bokovová (* 1952), politička, bývalá generální ředitelka UNESCO 2009–2017
- Kristalina Georgievová (* 1953), bulharská politička a ekonomka
- Jordanka Donkovová (* 1961), bývalá bulharská atletka, běžkyně na 100 metrů překážek
- Katerina Malejevová (* 1969), bývalá bulharská profesionální tenistka
- Magdalena Malejevová (* 1975), bývalá bulharská profesionální tenistka
- Antoaneta Stefanovová (* 1979), bulharská šachistka, mistryně světa v šachu z let 2004 až 2006
- Ivet Lalovová (* 1984), bulharská atletka, sprinterka
- Stanislav Janevski (* 1985), herec
- Ivelin Popov (* 1987), bulharský fotbalový záložník a reprezentant
- Nina Dobrevová (* 1989), bulharsko-kanadská herečka
- Sesil Karatančevová (* 1989), bulharská profesionální tenistka
- Viktorija Tomovová (* 1995), bulharská profesionální tenistka
Alžír, Alžírsko
Ankara, Turecko
Athény, Řecko
Berlín, Německo
Bratislava, Slovensko
Brusel, Belgie
Budapešť, Maďarsko- Bursa, Turecko
Helsinky, Finsko
Kyjev, Ukrajina
Londýn, Spojené království
Madrid, Španělsko
Milán, Itálie
Paříž, Francie
Petrohrad, Rusko
Pittsburgh, Spojené státy americké
Praha, Česko
Skopje, Severní Makedonie
Tel Aviv, Izrael
Varšava, Polsko
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
