Smil z Nových Hradů (v německé verzi Smil von Gratzen, * před 1269, † po 1317) byl český šlechtic z landštejnské větve rodu Vítkovců.
| Smil z Nových Hradů | |
|---|---|
 Erb pánů z Landštejna | |
| Narození | 13. století |
| Úmrtí | 1317 |
| Rodiče | Ojíř z Lomnice |
| Příbuzní | Vítek z Landštejna (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Ojíř z Lomnice |
|---|---|
| manželka | Kunhuta z Kuenringu |
| bratr | Vítek z Landštejna |
Život
Narodil se zřejmě někdy před rokem 1269, neboť podle listiny z 1. prosince 1284, ve které je uvedený s predikátem de Gratzen, jako poděbradský purkrabí povolil vyšebrodskému klášteru celní svobodu ve městě Nové Hrady a v jeho okolí.[1] Tudíž v roce 1284 už musel být právně způsobilý a to v té době bylo od patnácti let.
Ještě v době Smilova dětství v roce 1279 došlo k jeho svatbě s Kunhutou z rodu Kuenringů, čímž jeho otec Ojíř z Lomnice získal od Kuenringů panství Nové Hrady, které spravoval do synovy plnoletosti.
Finančně výhodnou funkci purkrabího v Poděbradech získal Smil v tak mladém věku zřejmě díky mocenskému postavení svého otce Ojíře, který byl od roku 1284 nejvyšším komorníkem Českého království. V roce 1289 po zatčení Záviše z Falkenštejna Smil jako příslušník rodu Vítkovců o funkci poděbradského purkrabího přišel.
V červenci 1298 se Smil zúčastnil bitvy u Göllheimu a vedl český vojenský kontingent, kterým král Václav II. pomohl k vítězství Albrechta Habsburského nad Adolfem Nasavským v soupeření o trůn římského krále. Pověření Smila vést český vojenský kontingent svědčí o postupném akceptování rodu Ojíře z Lomnice ze strany Václava II. Následně Smil získal funkci purkrabího ve Znojmě, což byla patrně odměna za jeho hrdinskou vojenskou službu.
Další zmínky o Smilovi pocházejí z let 1300 a 1302, kdy vyšebrodskému klášteru prodal nejprve svojí polovinu Dlouhé Stropnice a poté polovinu sousední Stropnice.
Smil s manželkou Kunhutou z Kuenringu měli dva syny Smila a Ojíře a dceru Ofku, ovšem je pravděpodobné že děti zemřely v mladém věku a bez potomků, neboť Smilův majetek později zdědil jeho synovec Vilém z Landštejna. Po roce 1303, kdy je Smil stále uváděn jako znojemský purkrabí, se postupně stáhl do ústraní a přestával se angažovat u dvora krále Václava II. Smilovu roli tak převzal jeho výrazně mladší (zhruba o 15 let) bratr Vítek z Landštejna, který se v květnu 1305 zúčatnil schůzky významných šlechticů českého království u lůžka umírajícího Václava II. a někdy v té době také Vítek od Smila převzal znojemské purkrabstí. Poslední zmínka o Smilovi v zápisu ve skriptoriu kláštera ve Zwettlu uvádí, že Smil z Nových Hradů se rozhodl vstoupit do bratrství mnichů.[1] V tomto klášteře byl Smil patrně i pochován.
Reference
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
