From Wikipedia, the free encyclopedia
Slepý pokus (též slepý vzorek, slepý test nebo slepý experiment) je typ vědeckého experimentu, který se snaží minimalizovat subjektivní či nepřesně identifikovatelný vliv intervenujících proměnných. Někteří z experimentátorů při něm proto záměrně postrádají informace, které by mohly ovlivnit jejich posuzování faktů. Tento typ testů se používá tam, kde je třeba odfiltrovat subjektivní faktor, typickým příkladem je posuzování účinnosti léků, u něhož je třeba odlišit působení placebo efektu. V tomto případě se často používá silnější varianta, dvojitě slepý test.
V analytické chemii metoda, jíž se zjišťuje vliv neznámých nebo nepatrně působících činitelů (např. nečistoty v použitých chemikáliích) na výsledek prováděného pokusu.
Při slepé titraci se titruje roztok identický s roztokem titrovaného vzorku, ale bez stanovované složky, který je označovaný jako slepý vzorek nebo blank.[1] Objem odměrného roztoku spotřebovaného na slepý pokus se poté odečte od objemu spotřeby při titraci roztoku vzorku.
Slepý vzorek se dále používá pro zlepšení přesnosti měření např. při spektrofotometrii.
Slepý pokus je metoda výzkumu, která snižuje subjektivní vliv zúčastněných osob na pozorování prostřednictvím maskování či zaslepení.[2] Tento jev, kdy jsou zjištěná data ovlivněna subjektivním očekáváním, bývá označován jako sebenaplňující se proroctví.
Nutnou podmínkou fungování slepého pokusu je tzv. homogenita okolností intervence – tedy to, že se jednotlivé měřené skupiny výrazně neliší v jiných vlastnostech, než ve zkoumaném znaku, a není tedy možné jednoduše skupiny rozlišit.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.