Slatina nad Úpou

Slatina nad Úpou (německy Moorgrund an der Aupa) je obec v severozápadní části okresu Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde 322^[1] obyvatel. Kromě samotné Slatiny nad Úpou patří k obci také dvě další vesnice: Boušín a Končiny, oficiálně se ale nečlení na evidenční části obce.

Slatina nad Úpou
Zvonice
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Červený Kostelec
Obec s rozšířenou působností	Náchod (správní obvod)
Okres	Náchod
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°27′15″ s. š., 16°2′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	322 (2024)[1]
Rozloha	10,11 km²[2]
Katastrální území	Slatina nad Úpou
Nadmořská výška	372 m n. m.
PSČ	549 47
Počet domů	208 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Slatina nad Úpou 65 549 47 Slatina nad Úpou [e-mail]
Starostka	Monika Žylková
Oficiální web: www.slatinanadupou.cz
Slatina nad Úpou
Další údaje
Kód obce	574422
Kód části obce	149764
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název Slatina vypovídá, že vesnice byla založena v místech, kde bývala slatina – bažinaté místo, bahnisko. V České republice se ale nachází mnoho vesnic s tímto názvem, proto představitelé obce žádali o doplnění názvu na Slatina nad Úpou; ten je úředně užíván od roku 1904.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1545, kdy byla Slatina nad Úpou součástí vízmburského panství. Samostatnou obcí se stala v roce 1848.

Vesnice Boušín (dřívější název Bohušín) je pravděpodobně starší, první písemná zmínka je už z roku 1350, kdy zde byla farnost s dřevěným kostelíkem. Během husitských válek v roce 1424 byl ale kostelík vypálen. Podle pověsti byl ale v roce 1464 postaven nový, taktéž dřevěný kostel Janem Litobořským z Chlumu. Ten nechal kostel vystavět na poděkování za zázračné uzdravení své hluchoněmé dcery. Tento kostel byl rovněž vypálen, a sice během třicetileté války. V letech 1682–1692 byl na troskách vypáleného kostela postaven nákladem knížete Vavřince Piccolomini nový zděný, ve stylu venkovského baroka, který se zachoval v původní podobě dodnes.

Přírodní poměry

Do jihovýchodní části katastrálního území obce zasahuje národní přírodní památka Babiččino údolí.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[4][5]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 301	1 311	1 292	1 148	1 089	973	899	617	490	419	374	320	297	291	312
Počet domů	220	224	238	225	238	239	244	235	181	156	127	190	200	200	208

Obecní správa

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2002.^[6]

Zajímavosti

• Do Boušína a na boušínskou faru umístil Alois Jirásek část děje prvního dílu románové kroniky U nás.^[7]

Pamětihodnosti

• Dřevěná zvonice
• Sloup se sochou Panny Marie
• Kostel Navštívení Panny Marie (Boušín)