From Wikipedia, the free encyclopedia
K vyvolání přechodu složky z jednoho skupenství do jiného je zapotřebí dodat látce (nebo naopak látce odebrat) určité množství tepla. Toto množství tepla, které je nutné přidat nebo odebrat látce, se zastarale nazývá skupenské teplo. Jedná se o druh tzv. latentního tepla, jehož dodání či odebrání se neprojeví změnou teploty látky.
Skupenské teplo | |
---|---|
Název veličiny a její značka | Skupenské teplo L |
Hlavní jednotka SI a její značka | joule J |
Dle transformace složek | skalární |
Zařazení jednotky v soustavě SI | odvozená |
Současné názvoslovné normy doporučují již od 90. let 20. století namísto pojmu skupenské teplo či latentní teplo používat změnu odpovídající stavové termodynamické veličiny s rozměrem energie (tzv. termodynamického potenciálu).[1] Teplo totiž kvantifikuje přenos energie pouze při tepelné výměně a je veličinou procesní, tedy závisí na průběhu termodynamického děje; naopak u energie potřebné na změnu vnitřního uspořádání látky je jedno, zda bude dodána/odebrána tepelnou výměnou, makroskopickou prací či tzv. chemickou prací. Pro skupenské přeměny při stálém tlaku, kdy se nekoná objemová práce, je proto vhodnou veličinou rovnou "dodanému/odebranému skupenskému teplu" změna entalpie, doporučené značení . V technické praxi však starší pojem přetrvává.
Aby se ze skupenského tepla stala materiálová charakteristika, je třeba vztáhnout tuto veličinu na jednotkové množství látky.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.