Sevastopolský záliv
From Wikipedia, the free encyclopedia
Sevastopolský záliv (ukrajinsky Севастопольська бухта, rusky Севасто́польская бу́хта) je nezamrzající záliv Černého moře. V délce 7,5 km se zařezává do pobřeží na jihozápadní části Krymského poloostrova, v nejširším místě měří přibližně 1 km. Délka pobřeží je 25,5 km.[1], rozkládá se na ploše 7,96 km².
| Sevastopolský záliv | |
|---|---|
 | |
| Maximální hloubka | 21 m |
| Délka | 7,5 km |
| Rozloha | 7,96 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 44°37′20,09″ s. š., 33°31′17,94″ v. d. |
| Nadřazený celek | Černé moře |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Rusko/ Ukrajina[pozn. 1] |
| Sídla | Sevastopol, Inkerman |
| Přítoky | Čorna |
 | |
 Sevastopolský záliv | |
Na východním konci do zálivu ústí řeka Čorna, na březích leží město Sevastopol. Z celého Černého moře je nejvhodnějším místem pro zřízení přístavu. Je hlavní základnou ruské Černomořské floty.
Etymologie
Moderní jméno dostal záliv při založení Sevastopolu, mořeplavci jej však znali již ve starověku. Historické názvy souvisejí buď s velikostí zálivu (Большая, Большой рейд, Главный рейд), nebo s názvy sídel na jeho březích (Ктенус/Ктенунт, Корсуньский Сиваш, Каламита-лиман, Севастопольский рейд, Херсонесский лиман, Ахтиарская, Инкерманская).[2]
Geografie
Vstup do zálivu je před větrem a vlnobitím chráněn severním a jižním molem, přirozená šíře vstupu je 940 m. Vzhledem k nízkému obsahu vody v krymských řekách, malému množství srážek v okolí zálivu a jeho izolaci od moře je mírně náchylný k zanášení a nevyžaduje časté bagrování. Břehy zálivu jsou velmi členité, rozbrázděny dalšími devatenácti zálivy, z nichž nejrozlehlejší je Jižní záliv (Южная бухта).
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.