SU-85

SU-85 bylo sovětské samohybné dělo, které vzniklo jako reakce na nástup nové generace německých tanků během druhé světové války. Bylo postaveno na podvozku nejrozšířenějšího sovětského tanku T-34. Jeho dělo ráže 85 mm bylo vhodné pro boj s německými tanky Tiger I a Panther, avšak v boji s nepřátelskou pěchotou se neosvědčilo, protože nemělo kulometnou výzbroj. Oproti svým přímým konkurentům, kterými byly například stroje Hetzer nebo Stug III G, také vynikalo svou rychlostí. Od srpna 1943 do září 1944 bylo vyrobeno 2050 samohybných děl SU-85.

SU-85
Typ vozidla	stíhač tanků
Země původu	Sovětský svaz
Historie
Návrh	1943
Období výroby	srpen 1943 – září 1944
Vyrobeno kusů	2050
Základní charakteristika
Posádka	4–5
Délka	8,15 m
Šířka	3 m
Výška	2,50 m
Hmotnost	29,6 tun
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	45 mm
Hlavní zbraň	85mm kanón D-5T
Sekundární zbraně	ruční zbraně osádky
Pohon a pohyb
Motor	V–2
Výkon	500 hp (375 kW)
Odpružení	Christie
Max. rychlost	55 km/h
Poměr výkon/hmotnost	17 hp/t
Dojezd	400 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samohybná děla SU-85 byla i ve výzbroji 1. čs. armádního sboru.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu SU-85 na Wikimedia Commons
• Galerie SU-85 na Wikimedia Commons
• informace, fotografie a videa na Panzernetu
• Samohybná děla na podvozku tanku T-34 na Palba.cz