Remove ads
proces určování priority ošetření pacientů podle závažnosti jejich stavu From Wikipedia, the free encyclopedia
Třídění pacientů nebo triáž (z francouzského výrazu triage téhož významu, to z trier – třídit, seřadit, vybrat) je proces určování priority ošetření pacientů na základě závažnosti jejich stavu. Používá se, pokud zdroje nestačí na okamžité ošetření všech; ovlivňuje pořadí a prioritu nouzového ošetření, odsunu nebo místa určení pacienta.
Termín triage pochází z francouzského slovesa trier, což znamená oddělit, třídit, posunout nebo vybrat.[1]
Moderní lékařské třídění vynalezl chirurg Dominique Jean Larrey během napoleonských válek, který „léčil raněné podle pozorované závažnosti jejich zranění a naléhavosti lékařské péče, bez ohledu na jejich hodnost nebo národnost“,[2] ačkoli obecný koncept stanovení priority podle prognózy je uveden v egyptském dokumentu ze 17. století př. n. l.[3] Během první světové války bylo třídění dále využíváno francouzskými lékaři, kteří ošetřovali zraněné na bitevní frontě ve „stanicích první pomoci“ za frontou. Ti, kdo byli zodpovědní za odsun raněných z bojiště nebo za jejich péči, rozdělovali oběti do tří kategorií:
Pro mnoho systémů zdravotnické záchranné služby může být někdy použit podobný model. V nejranějších stádiích incidentu, jako například v případě, kdy je přítomen jeden, nebo dva záchranáři pro dvacet, nebo více pacientů, vyžaduje praktičnost použití výše uvedeného, „primitivnějšího“ modelu. Jakmile je více dostupných prostředků, záchranáři obvykle použijí model obsažený v jejich předpisech.
Jak lékařské technologie pokročily, jsou využívány moderní přístupy k třídění, které jsou stále více založeny na vědeckých modelech. Kategorizace obětí je často výsledkem třídění podle konkrétních nálezů fyziologického hodnocení. Některé modely, jako například model START, mohou být založeny na algoritmu. S tím, jak se koncepce třídění stávají sofistikovanějšími, vyvíjí se třídění také do softwarových a hardwarových produktů pro zlepšení rozhodování, které používají pečovatelé v nemocnicích i v terénu.
Jednoduché třídění se obvykle používá v případě hromadného neštěstí, aby se pacienti rozdělili na ty, kteří potřebují urgentní pomoc a okamžitý transport do nemocnice, a na osoby s méně závažnými zraněními. Tento krok lze zahájit, než bude k dispozici transport.
Po dokončení počátečního třídění lékaři, zdravotními sestrami nebo zdravotnickým personálem může být každý pacient označen štítkem, který může pacienta identifikovat. Ve své nejprimitivnější podobě mohou být pacienti jednoduše označeni páskou nebo fixy. Pro tento účel se využívají předtištěné třídicí karty.
Třídicí karta je prefabrikovaná etiketa umístěná na každém pacientovi, která slouží k dosažení několika cílů:
Karty mohou mít různé formy. Některé země používají standardizované typy, zatímco v jiných zemích se používají komerčně dostupné třídicí štítky.[4] Vyspělejší systémy značkování obsahují speciální markery, které ukazují, zda byli pacienti kontaminováni nebezpečnými materiály, a také odtrhávají proužky pro sledování pohybu pacientů během procesu. Některé z těchto sledovacích systémů začaly používat ruční počítače a v některých případech snímače čárových kódů.
V České republice jsou v současné době používány čtyři druhy třídicích karet.
První druh karty pro HN je vydáván ZZS Brno a je současně podporován Společností urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP. Jedná se o plastovou kartu potištěnou signální oranžovou barvou s plastovou kapsou pro uložení drobných osobních věcí či dokumentace. Karta je vyrobena z materiálu, který je lehko popisovatelný. V dolní části jsou dva útržky pro identifikaci pacienta při jeho transportu.
Druhý typ karet je opět plastová kapsa, v níž je uložen karton pro vyplnění, přičemž jeho horní polovina, kde jsou základní informace o pacientovi, je propisovací a opatřena několika listy pro odtržení. Pod touto větší kapsou je jedna malá, ve které je barevný arch, určený pro přeložení na aktuální barvu priority.
Třetím druhem je karta HN používaná ZZS hl. m. Prahy, která je papírová a ve srovnání s ostatními nejmenší. Na straně karty je připravený barevný proužek k odtržení a zasunutí do připraveného okénka. V zadní části karty jsou připraveny malé samolepky s kódem identickým na kartě.
Čtvrtý druh třídicích karet je také z papíru. Má horní rohy opatřené čísly identickými s číslem karty pravené k odtrhnutí. Ve spodní části jsou barevné proužky dle barev priorit připravené k odtržení a také opatřeny číslem karty.
Obvykle se třídění týká upřednostňování přijetí. Podobný proces může být aplikován na propouštění pacientů, když je zdravotní systém přetížen. Tento proces se nazývá „reverzní třídění“. Když do nemocnice dorazí velká vlna pacientů, například bezprostředně po přírodní katastrofě, bude již mnoho nemocničních lůžek obsazeno běžnými nekritickými pacienty. Ti, kteří již nepotřebují pomoc, jsou urychleně propuštěni.
S.T.A.R.T. (anglicky Simple Triage and Rapid Treatment) je jednoduchý systém třídění, který může v případě nouze provádět snadno vyškolený laický a pohotovostní personál.[5] Byl vyvinut v nemocnici Hoag v Newport Beach v Kalifornii.
Třídění rozděluje zraněné do čtyř skupin:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.