Ružomberok

město v Žilinském kraji na Slovensku From Wikipedia, the free encyclopedia

Ružomberokmap

Ružomberok (maďarsky Rózsahegy, německy Rosenberg, 2. pád v češtině Ružomberku) je univerzitní město na severu Slovenska, ležící v Žilinském kraji, na řece Váh v regionu Liptov. Žije zde přibližně 27 tisíc[4] obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1233.

Stručná fakta Poloha, Souřadnice ...
Ružomberok
Thumb
Ružomberská radnice
Thumb
znak
Thumb
vlajka
Poloha
Souřadnice49°4′43″ s. š., 19°18′30″ v. d.
Nadmořská výška494 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovensko Slovensko
KrajŽilinský
OkresRužomberok
Tradiční regionLiptov
Thumb
Ružomberok
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha126,72 km²[1]
Počet obyvatel27 407 (2021)
Hustota zalidnění216,3 obyv./km²
Správa
Statusměsto
PrimátorĽubomír Kubáň
(nezávislý)[2] [3]
Vznik1233 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.ruzomberok.sk
E-mailruzomberok@ruzomberok.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Ružomberok
Námestie A. Hlinku 1
034 16 Ružomberok
tel.+421 44 431 44 22
Telefonní předvolba044
PSČ034 01
Označení vozidel (do r. 2022)RK
NUTS510998
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Historie

Město bylo založeno ve 13. století a roku 1318 obdrželo městská práva. Od roku 1390 bylo pak součástí hradního panství Likava a v 17. století se stalo jeho správním centrem.

V roce 1729 zde bylo založeno piaristické gymnázium. V roce 1888 zde byla pro toto gymnázium postavena nová budova.[5]

V 19. století byl centrem slovenských politických a podnikatelských snah – vznikla zde Slovenská banka, vycházel tu i časopis Hlas; pocházel odsud i slovenský politik a katolický kněz Andrej Hlinka. Roku 1944 i zde vypuklo Slovenské národní povstání.

Místní části

Průmyslový rozvoj

Ze zemědělské, dřevařské a ovčácké práce vznikla řemesla, která se později sdružila do četných cechů. Z nich se začaly vytvářet menší podniky, z nichž se v poslední třetině 19. století, i díky vybudování Košicko-bohumínské železnice, začal rodit významný slovenský průmysl. Konkrétně šlo o rozvoj papírenského a textilního průmyslu, zpracování dřeva, ale také o rozvoj cihelny (1871), brynzárny (1850) a zápalkálny (1890). S rozvojem průmyslu ve městě vznikaly i slovenské peněžní ústavy (Ružomberský účastinářský úvěrový spolek (1879) a Lidová banka). V poslední třetině 19. a v první polovině 20. století se Ružomberok stal významným finančním a průmyslovým centrem Slovenska.

Na tradici výroby papíru navázala v roce 1883 založená továrna na dřevovinu a lepenku (Bílý Potok). Z těchto tradic došlo ke vzniku nového závodu Solo (1880) a v letech 1907 a 1908 ke vzniku dalšího závodu, který časem dostal jméno Supra. V západní části města začal koncem 19. století (1894) vyrůstat další velký průmyslový kolos - Rybárpolská textilka, která se postupně stala největší v Uhersku. Kromě zmiňovaného velkého průmyslu působilo ve městě mnoho středních a menších podniků. Počtem obyvatel byl Ružomberok v prvních dekádách 20. století největším slovenským městem.

Po nástupu komunistického režimu město postupně ztrácelo svůj význam a ve srovnání s okolními městy stagnoval jeho rozvoj. Město ztratilo nadlouho sídlo okresu, kterým se stal Liptovský Mikuláš, zde jsou i kořeny určité nevraživosti mezi liptovskými městy.

Nyní je město na Slovensku známé především svým průmyslovým zaměřením. Ve městě se nachází celulózo-papírenská fabrika patřící do mezinárodní skupiny Mondi s názvem Mondi SCP, která zaměstnává kolem 1500 zaměstnanců a je tak největším zaměstnavatelem v Ružomberku a okolí. Fabrika byla také hlavním sponzorem městského fotbalového klubu MFK Ružomberok.

V minulosti byl Ružomberok známý textilní výrobou, která byla zastoupena nyní (od 2006) již zkrachovalou fabrikou Texicom, dříve BZVIL - Bavlnárske závody Vladimíra Iljiče Lenina. Během své nejúspěšnější éry zaměstnávaly Bavlnárske závody více než 5000 zaměstnanců a výrobky byly dodávány do celé bývalé Východní Evropy.

Město Ružomberok se stalo obchodním a hlavně nákupním centrem, když během několika let byly ve městě vybudovány supermarkety Jednota, Billa, Kaufland, Lidl, Tesco a obchodní centra Stop Shop a City Market.

Doprava

Město Ružomberok se nachází na železniční trati č.180 Košice–Žilina, na které leží také stejnojmenná stanice. Okolo Ružomberku vede slovenská dálnice D1, přes kterou v tomto úseku vede evropská silnice E50. Paralelně s dálnicí D1 vede přes Ružomberok slovenská silnice I/18. Obě silnice se zde křižují s evropskou silnicí E77 (slovenská silnice I/59), která spojuje Ružomberok s Banskou Bystricí, a to přes horské sedlo Donovaly.

Turismus

Ružomberok je známý především svým hornatým okolím, které je často vyhledávané i náročnými turisty a horolezci. Město se nachází v blízkosti Nízkých Tater, Velké Fatry a Chočských vrchů, které umožňují lehké i středně těžké túry.

Součástí Ružomberka je také osada Vlkolínec, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Představuje unikátní památkovou a lidovou rezervaci. Nedaleko města se nachází lyžařské středisko Skipark Ružomberok, známé také pod jménem Malinô Brdo.[6] V okolí se nacházejí mnohá menší lyžařská střediska, která jsou vyhledávána především domácí klientelou. Ve městě se nachází krytá městská plovárna. Nedaleko Ružomberka leží obec Lúčky, lázeňská vesnička v Chočských vrších.

Vzdělávání

Ve městě sídlí Katolická univerzita v Ružomberku a Gymnázium sv. Andreja.

Pamětihodnosti

Osobnosti

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.