hrudka květového pylu From Wikipedia, the free encyclopedia
Rouskový pyl (také známý jako včelí květový pyl), je pyl, který včely sbírají z květů a přinášejí ho na svých zadních nožičkách do úlu. Rousky pylu následně ukládají do buněk, kde pyl fermentuje a transformuje se na pergu (fermentovaný pyl).[1]
| Rouskový pyl | |
|---|---|
 Hrudky včelího květového pylu | |
| Základní informace | |
| Kategorie | včelí produkt |
| Tvar | hrudky, kuličky |
| Tvůrce | včela medonosná |
| Nutriční hodnoty (100 g) | |
| Bílkoviny | 20-50 g |
| Tuky | 3-14 g |
| Sacharidy | 25-48 g |
| Složení | |
| pyl, med a nektar | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Včela přelétává z květu na květ. Na její chlupaté tělo se nachytá pyl. Za letu jej včela nohama otírá a formuje do rousek na zadním páru nohou. Aby vytvořila jeden pár rousků, musí včela obletět přibližně 80 květů. Vždy navštěvuje květy téhož druhu rostlin - díky tomu je opyluje tím správným pylem. Podle barvy rousků lze určit, kterou rostlinu včela navštěvovala.
Do česna se umístí tzv. pylochytová mřížka. Včely jí musí prolézt a přitom ztratí pylové rousky. Včelař je odebírá jednou denně z nádoby pod pylochytem. Po pár dnech se však včely naučí pylochytem prolézat bez ztráty rousek. I tak se pylochyt umísťuje do jednoho úlu nejdéle na 2-3 dny, aby nebylo včelstvo ohroženo nedostatkem bílkovin. Odebraný pyl se suší nebo zmrazí. Sušením se snižuje stravitelnost pylu pro člověka. Taktéž lze pyl smíchat s medem.
Pyl ve formě pergy (fermentovaný pyl) je pro včelstvo kriticky důležitá surovina, protože ji používají ke krmení anebo k tvorbě výživných směsí (mateři kašičky) svých larev. Kromě krmení starších larev je pyl nezbytný i pro výživu dospělých včel. Vylíhnutá mlaďuška nemá funkční hltanové žlázy, nezbytné pro produkci mateří kašičky. Proto prvních pár dní vykonává práci uklízečky buněk a přitom konzumuje pyl. Z tohoto důvodu je perga označována jako včelí chléb. Včelstvu se může odebrat nejvýše 30 % pylových zásob, jinak by příliš zesláblo. Při akutním nedostatku pylu v přírodě, anebo neodborným zásahem včelaře, může včelstvo uhynout. Délka života včely létavky je 6 týdnů a nastane-li situace, že včelstvo nemá dostatek pylových zásob, pak neplodí, postupně slábne až uhyne stářím. Za příznivých podmínek včelí královna může naklást denně i 2000 vajíček.
V moderní medicíně většina včelích produktů (med, pyl, propolis, mateří kašička) naráží na své limity a nelze je označit jako léčiva. Neexistují totiž klinické testy, které nelze provést z důvodů, že složení včelích produktů není konstantní, ale závisí na lokalitě, ročním období, počasí, kondici včelstva a mnoha dalších faktorech. Pro lidské využití látek v pylu obsažených je před jeho konzumací potřeba vrchní vrstvu narušit, nejlépe nabobtnáním. Obal pylového zrna je velmi odolný. Obecně zdravotní účinky jsou definovány následovně: "Pyl je využíván sportovci jako doplněk stravy pro vysoký obsah vitamínů, minerálů, stopových prvků a cenných bílkovin. Některými autory je doporučován jako podpůrný prostředek při onemocnění nebo oslabení organismu. Z pylu se vyrábějí preparáty využívané k léčbě alergií. Léčba konzumací se zkoumá a ověřuje." [2][3]
Bílkoviny-22 %, voda-16 %, sporopolenin (obal pylových zrn)-15 %, sacharóza-11 %, tuky-7 %, popeloviny-6 %, fruktóza-5 %, celulóza-5 %, glukóza-4 %, škrob-2 %, ostatní-3 %. Složení pylu závisí na druhu rostliny, rozdíly jsou běžně i v řádu 7-násobků. Pyl je bohatý na vitamíny, minerály a stopové prvky.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
