báseň o dvou rýmech členěná do tří slok; původem francouzská středověká lyrická forma From Wikipedia, the free encyclopedia
Rondel (z franc. rond, ronde, česky kruhový, okrouhlý nebo kruh) je původem francouzská středověká lyrická forma, ustálená na přelomu pozdní gotiky a renesance. Jde o báseň o dvou rýmech, členěnou do tří slok. První dva verše první sloky se opakují jako refrén na konci sloky druhé a třetí. Někdy se na konci třetí sloky opakuje pouze verš první. Báseň má nejčastěji 13 nebo 14 veršů.
Zárodek rondelu vznikl ve 13. století a měl toto schéma: a1b1 aa1 ab a1b1 (index 1 značí opakující se verše). Vyskytoval se rovněž tzv. rondel doublé, který měl schéma a1b1b1a1 abb1a1 abba a1b1b1a1. K ustálení rondelu jako básnické formy přispěl zásadní měrou Karel Orleánský (Charles d'Orléans, 1394–1465). Za svůj život napsal přes 400 rondelů výlučně tohoto veršového schématu: a1b1ba aba1b1 abbaa1. To se také obvykle uvádí jako kanonická podoba rondelu, včetně možnosti opakovat na konci třetí sloky jako refrén i oba první verše, tj. a1b1ba aba1b1 abbaa1(b1).
Rondel patří mezi nejnáročnější ustálené lyrické formy. V 19. století se jej opět začalo více užívat a dodnes zůstává v oblibě. Básníci však často různě obměňují uvedené klasické veršové schéma (viz níže).
Do české poezie tuto formu uvedl Jaroslav Vrchlický. Napsal celkem 13 rondelů, všechny jsou částí sbírky Dojmy a rozmary (1880). Jedenáct z nich má klasické veršové schéma a1b1ba aba1b1 abbaa1b1, dva pak zkrácené a1b1ba aba1 abbaa1. Klasického schématu užil rovněž Vítězslav Nezval pro své dva rondely ve sbírce 70 básní z podsvětí na rozloučenou se stínem věčného studenta Roberta Davida (1938).
Varianty rondelu se vyskytují v poesii Jiřího Karáska ze Lvovic. V jeho první sbírce Zazděná okna (1894) je celkem šest rondelů v těchto podobách: a1b1ab aba1b1 baba1b1(čtyři), a1b1ab baa1b1 abaa1b1 (jeden) a a1b1ab aba1b1 abaab1 (jeden). V jeho poslední sbírce Poslední vinobraní (1946) se nalézá rondelový triptych o veršovém schématu a1b1ab aba1b1 abaa1b1.
Dva mistrovské cykly 13 rondelů, Mozart v Praze (1948) a Prsten třeboňské Madoně (1966), složil Jaroslav Seifert. Oba z nich napsal pozoruhodnými variantami orleánského rondelu, v prvním užil schématu a1b1ba aba1b1 ababa1, ve druhém a1b1ab abb1a1 babba1. Osobité rondely záměrně ztížené formy, kde se jako refrén opakuje na konci druhé a třetí sloky pouze druhý verš sloky první, psal Jan Křesadlo. Jde o 10 rondelů ze sbírky Sedmihlásek (1988). Šest z nich má schéma ab1ab baab1 abbaab1, ostatní čtyři toto schéma různě obměňují. Oldřich Vyhlídal napsal celou sbirku rondelů Cirkus.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.