Remove ads
Romština (zastarale cikánština,[1] romsky romaňi čhib) je indoárijský jazyk indoevropské jazykové rodiny. Bývá řazena (viz např. Ethnologue) do centrální podskupiny indoárijských jazyků spolu např. s hindštinou, paňdžábštinou, rádžasthánštinou nebo gudžarátštinou; kontakt s těmito jazyky ovšem ztratila na začátku migrace Romů kolem roku 1000, a vývojově tedy stojí na hranici přechodu k novoindickým jazykům.[2]
| Romština (Romano čhib) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česko, Francie, Itálie, Kolumbie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Švédsko, Spojené království, Turecko, Ukrajina, Maďarsko |
| Počet mluvčích | 6 milionů – 11 milionů |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka, cyrilice a další |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Šuto Orizari (Severní Makedonie), některé venkovské správní jednotky Maďarska a Rumunska, uznávána jako jazyk menšiny ve Švédsku, některé oblasti Vojvodiny (Srbsko) |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | rom (B) rom (T) |
| ISO 639-3 | rom |
| Ethnologue | rom |
| Wikipedie | |
| rmy.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Romština je flektivní jazyk, má 8 pádů (nominativ, vokativ, akuzativ, dativ, lokativ, instrumentál, ablativ, genitiv), dva rody (mužský, ženský), tři slovesné třídy, které ovlivňují koncovky v časech. Sloveso má tvary pro: infinitiv, osoby, číslo (jedn., množ.), slovesné časy, způsoby, rody.
- Slovesné časy: přítomný, budoucí, minulý nedokonavý, minulý dokonavý
- Způsoby: oznamovací, rozkazovací, podmiňovací přítomný, podmiňovací minulý
- Rody: činný, trpný
- Další prvky: opětovnost, slovesa mají kauzativní a pasivní tvary
Mnoho slov je přejatých z jazyků národů, jejichž územími Romové ve své historii putovali. Základem jsou slova indického původu, mezi nejstarší výpůjčky patří slova z perštiny a řečtiny. Jednotlivé dialekty používané v různých zemích se odlišují množstvím těchto přejatých slov, celkovou slovní zásobou, fonetikou, ale i gramatikou.
Remove ads
Mezinárodní klasifikace jazyků rozeznává následující hlavní dialekty romštiny:
- balkánský
- baltský
- finský
- karpatský
- ruský
- sinti
- vlachinský
- český
- maďarský
Lze však použít i přesnější dělení na dialekty např. slovenský, maďarský, polský atd. Jak hlavní dialekty, tak regionální varianty vykazují fonetické, lexikální i gramatické odlišnosti. Jednotná spisovná romština dosud nebyla definována. Pravopis se obvykle přizpůsobuje nebo inspiruje majoritními jazyky jednotlivých zemí, v České republice a na Slovensku se používá tzv. slovenský pravopis, který již našel uplatnění jak při původní literární tvorbě, tak při sestavování slovníků a učebnic.
Remove ads
První, kdo rozpoznal, že romština je indický jazyk, byl István Vályi († 1781).[3] V českých zemích byla romština poprvé popsána již v 19. století Puchmajerem, autorkou moderních publikací o romštině je Milena Hübschmannová. V České republice lze v současné době romštinu studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. V roce 2010 zvažovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR zavedení romštiny i na základních a středních školách jako volitelný předmět. V rámci předmětu se měla učit i romská historie a kultura.[4]
V roce 2020 se romština vyučovala pouze na jediné základní škole, a to na ZŠ Floriána Bayera v Kopřivnici. Na středních školách se vyučovala pouze v Jihlavě a v Českém Krumlově. Tuto nedostatečnou výuku romštiny kritizovala Rada Evropy a vyzvala Českou republiku, aby pokračovala v ochraně a integraci menšinových jazyků.[5]
Remove ads
Počet mluvčích v Evropě lze jen odhadovat na základě obtížně slučitelných statistických dat z různých zemí, proto toto číslo kolísá mezi 4,6 miliony a 12 miliony s realistickým středem okolo 6,6 milionu mluvčích.
Toto je abeceda karpatské (slovenské) romštiny (používá se i v České republice):
| a | b | c | č | čh | d | ď | dz | dž | e | f | g | h | ch | i | j | k | kh | l | ľ | m | n | ň | o | p | ph | r | s | š | t | ť | th | u | v | z | ž |
Číslovky
| Romsky |
Česky |
Slovensky |
| jekh | jeden | jeden |
| duj | dva | dva |
| trin | tři | tri |
| štar | čtyři | štyri |
| pandž | pět | päť |
| šov | šest | šesť |
| efta | sedm | sedem |
| ochto | osm | osem |
| eňa | devět | deväť |
| deš | deset | desať |
Devla amaro (Otče náš)
| romsky | Devla amaro, so sal pro upripen, pošvecin pes tiro nav, av tiro thagaripen, mi el avka, sar tu kames, pro upripen, avka the pre phuv. O maro amaro de amen adaďives, odmuk amenge amare bezecha, sar the amen odmukas amare binoskengerenge. A ma ľidža amen andro bini, andro tiro thagaripen ca mi barol kamiben zor the pro upripen the pre phuv amen. |
| česky | Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme naším viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc a sláva na věky. Amen. |
Přísloví
- Ko kamel ča pes, na džanel s'oda bacht.
Kdo má rád jenom sebe, neví, co je štěstí.
- Dilino phenel, so džanel, goďaver džanel, so phenel.
Hlupák říká, co ví, moudrý ví, co říká.
- Feder goďavereha bara te phagerel, sar dilineha bokheľa te chal.
Lépe s moudrým roztloukat kamení, než s hlupákem jíst buchty.
- Nane čhave, nane bacht.
Nejsou děti, není štěstí.
Všeobecná deklarace lidských práv
romsky | Sa e manušikane strukture bijandžona tromane thaj jekhutne ko digniteti thaj čapipa. Von si baxtarde em barvale gndaja thaj godžaja thaj trubun jekh avereja te kherjakeren ko vodži pralipaja. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
(Tato ukázka je převzatá z webu OHCHR[6] a její romština je odlišná od ostatních příkladů v tomto článku jazykově i pravopisem.)
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads