maltská politička From Wikipedia, the free encyclopedia
Roberta Metsolaová Tedescová Triccasová (* 18. ledna 1979, San Ġiljan) je maltská politička. Je členkou maltské Nacionalistické strany (PN) a Evropské lidové strany (EPP) a od ledna 2022 působí jako předsedkyně Evropského parlamentu.[1]
| Roberta Metsolaová | |
|---|---|
.jpg) Roberta Metsolaová, 2022 | |
| 32. předsedkyně Evropského parlamentu | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 18. ledna 2022 | |
| Předchůdce | David Sassoli |
| První místopředsedkyně Evropského parlamentu | |
| Ve funkci: 12. listopadu 2020 – 18. ledna 2022 | |
| Předseda | David Sassoli |
| Předchůdce | Mairead McGuinnessová |
| Poslankyně Evropského parlamentu za Maltu | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 24. dubna 2013 | |
| Předchůdce | Simon Busuttil |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Nacionalistická strana Evropská lidová strana |
| Rodné jméno | Roberta Tedesco Triccas |
| Narození | 18. ledna 1979 (45 let) San Ġiljan,  Malta |
| Občanství | maltské |
| Choť | Ukko Metsola (sňatek 2005) |
| Děti | 4 |
| Alma mater | Maltská univerzita College of Europe |
| Profese | politička a právnička |
| Ocenění | Řád za zásluhy 1. třídy (2022) velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (2024) velkokříž Řádu litevského velkoknížete Gediminase Řád kněžny Olgy 1. třídy |
| Webová stránka | robertametsola |
| Commons | Roberta Metsola |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Metsolaová byla poprvé zvolena poslankyní Evropského parlamentu v roce 2013 a v listopadu 2020 se stala prvním místopředsedkyní Evropského parlamentu.[2] Po smrti úřadujícího předsedy Davida Sassoliho byla Metsolaová dne 18. ledna 2022 zvolena předsedkyní Evropského parlamentu[1] a stala se tak vůbec nejmladší předsedkyní,[3] první Malťankou, která tento úřad zastává, a první ženskou předsedkyní od roku 2002.[4]
Její rodina pochází z města Swieqi,[5][6] poblíž San Ġiljan na Maltě. Vyrůstala se svým otcem Geoffreym (syn Emmanuela Tedesca a Helen Triccasové Dimechové), svou matkou Ritou (dcera Carmela Bezziny a Francescy Briffaové) a svými dvěma sestrami, Ann a Lisou,[7] v Gżiře.[8]
Studovala na St Joseph School ve Sliemě, poslední dva roky střední školy na St Aloysius' College, v roce 2003 absolvovala práva na Maltské univerzitě[8] a v roce 2004 získala diplom z evropských studií na College of Europe v Bruggách.[9]
Metsolaová je právnička specializující se na evropské právo a politiku na Evropském kolegiu. Působila jako atašé pro právní a soudní spolupráci Malty v rámci stálého zastoupení Malty při Evropské unii[10] a v letech 2012 až 2013 jako právní poradkyně vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové.
Ve svých studentských letech byla Metsolaová součástí SDM (Studenti Demokratjani Maltin), KNZ (Národní rada mládeže) a MŻPN (Moviment Żgħażagħ Partit Nazzjonalista), než byla zvolena generální tajemnicí studentské pobočky EPP Evropští demokratičtí studenti (EDS) a také na místa v Evropském fóru mládeže (YJF).[10] V roce 2002 byla zvolena místopředsedkyní Konventu mládeže o budoucnosti Evropy, což jí otevřelo cestu k tomu, aby se úzce zapojila do vyjednávání a přípravy smlouvy o Ústavě pro Evropu a později i Lisabonské smlouvy.
Od mládí byla aktivní v Nacionalistické straně a sloužila v rámci mezinárodního sekretariátu strany; aktivně podporovala vstup Malty do EU v referendu 2003 a dobrovolně se podílela na volební odnoži PN ELCOM. Kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 a v roce 2009 jako kandidátka nacionalistů na Maltě. Nebyla zvolena ani v jedné z těchto voleb.
Po zvolení europoslance Simona Busuttila do maltského parlamentu v březnu 2013 jej nahradila v europarlamentu zvolením v dubnových doplňovacích volbách a stala se tak jednou z prvních maltských poslankyň v Evropském parlamentu.[11] V parlamentu zasedá jako členka skupiny Evropské lidové strany (EPP).[12]
Po svém znovuzvolení do parlamentu na celé funkční období v roce 2014 byla v červenci 2014 zvolena místopředsedkyní Petičního výboru (PETI).[13] Kromě toho působila jako členka řady výborů a delegací, včetně Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Delegace pro vztahy se Spojenými státy.[14] Od roku 2016 do roku 2017 byla Metsolaová součástí parlamentního vyšetřovacího výboru pro praní špinavých peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (PANA), který vyšetřoval odhalení Panama Papers a schémata vyhýbání se daňovým povinnostem v širším měřítku.[14] V rámci LIBE je od roku 2018 součástí Monitorovací skupiny pro právní stát (ROLMG).[15]
Kromě úkolů ve výborech se připojila k meziskupině Evropského parlamentu pro práva dětí.
V listopadu 2020 byla zvolena první místopředsedkyní Evropského parlamentu a nahradila Mairead McGuinnessovou, která se stala evropskou komisařkou. Je první maltskou poslankyní Evropského parlamentu, která se stala místopředsedkyní.[16]
V listopadu 2021 byla vybrána EPP jako jejich kandidátka, který nahradí Davida Sassoliho ve funkci předsedy Evropského parlamentu po uplynutí jeho funkčního období ve funkci předsedy v lednu 2022.[17] Sassoli byl hospitalizován se zápalem plic v září 2021[18] a v prosinci oznámil, že nebude usilovat o druhé funkční období prezidenta, čímž se Metsolaová stala jeho pravděpodobnou nástupkyní.[19] Po další hospitalizaci Sassoli zemřel 11. ledna 2022,[20] týden předtím, než měl parlament hlasovat o jeho nástupci.[18] Metsolaová se z titulu první místopředsedkyně stala úřadující předsedkyní Evropského parlamentu.[21]
Metsolaová se stala předsedkyní Evropského parlamentu 18. ledna 2022 poté, co byla zvolena v prvním kole hlasování 458 hlasy.[22] Funkci poté obhájila v červenci 2024, když v prvním kole získala 562 hlasů (90 %).[23]
Ve své funkci členky LIBE vedla Metsolaová v roce 2014 práci EPP na nezávazném „cestovní mapě EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity“.[25] Je spoluautorkou nezávazné zprávy o evropské migrační krizi v roce 2016, jejímž cílem je vytvořit „závazný a povinný legislativní přístup“ k přesídlování a nové celoevropské „readmisní“ dohody, které by měly mít přednost před bilaterálními dohodami mezi EU a státy mimo EU.[26]
V říjnu 2020 Metsolaová navrhla pozměňovací návrhy k rezoluci LIBE o Bulharsku, které vyvolaly kontroverze.[28][29] Trvala na tom, že dokument obsahuje informace o protestech v Bulharsku financovaných hazardním bossem s 18 obviněními, která byla proti němu vznesena. Poté, co ji stovky demonstrantů kontaktovaly na sociálních sítích a bylo jí vyhrožováno žalobou kvůli pomluvám a šíření „Fake news“, Metsolaová zablokovala přístup k jejím sociálním médiím z Bulharska[30] a stáhla navrhovaný dodatek.
Roberta a její finský manžel Ukko Metsola (Národní koaliční strana) kandidovali ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 a stali se tak prvním manželským párem, který kandidoval ve stejných volbách do Evropského parlamentu ze dvou různých členských států.[31] Poprvé se setkali v roce 1999 a vzali se v říjnu 2005.[32] Spolu mají čtyři syny.[33]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
