Roberta Metsolaová

maltská politička From Wikipedia, the free encyclopedia

Roberta Metsolaová

Roberta Metsolaová Tedescová Triccasová (* 18. ledna 1979, San Ġiljan) je maltská politička. Je členkou maltské Nacionalistické strany (PN) a Evropské lidové strany (EPP) a od ledna 2022 působí jako předsedkyně Evropského parlamentu.[1]

Stručná fakta 32. předsedkyně Evropského parlamentu, Úřadující ...
Roberta Metsolaová
Thumb
Roberta Metsolaová, 2022
32. předsedkyně Evropského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
18. ledna 2022
PředchůdceDavid Sassoli
První místopředsedkyně Evropského parlamentu
Ve funkci:
12. listopadu 2020  18. ledna 2022
PředsedaDavid Sassoli
PředchůdceMairead McGuinnessová
Poslankyně Evropského parlamentu
za Maltu
Úřadující
Ve funkci od:
24. dubna 2013
PředchůdceSimon Busuttil
Stranická příslušnost
ČlenstvíNacionalistická strana
Evropská lidová strana

Rodné jménoRoberta Tedesco Triccas
Narození18. ledna 1979 (46 let)
San Ġiljan, Malta Malta
Občanstvímaltské
ChoťUkko Metsola (sňatek 2005)
Děti4
Alma materMaltská univerzita
College of Europe
Profesepolitička a právnička
OceněníŘád za zásluhy 1. třídy (2022)
velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (2024)
Řád kněžny Olgy 1. třídy
velkokříž Řádu litevského velkoknížete Gediminase
Kříž dobrého sousedství
Webová stránkarobertametsola.eu
CommonsRoberta Metsola
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Metsolaová byla poprvé zvolena poslankyní Evropského parlamentu v roce 2013 a v listopadu 2020 se stala prvním místopředsedkyní Evropského parlamentu.[2] Po smrti úřadujícího předsedy Davida Sassoliho byla Metsolaová dne 18. ledna 2022 zvolena předsedkyní Evropského parlamentu[1] a stala se tak vůbec nejmladší předsedkyní,[3] první Malťankou, která tento úřad zastává, a první ženskou předsedkyní od roku 2002.[4]

Původ

Její rodina pochází z města Swieqi,[5][6] poblíž San Ġiljan na Maltě. Vyrůstala se svým otcem Geoffreym (syn Emmanuela Tedesca a Helen Triccasové Dimechové), svou matkou Ritou (dcera Carmela Bezziny a Francescy Briffaové) a svými dvěma sestrami, Ann a Lisou,[7] v Gżiře.[8]

Vzdělání a kariéra

Studovala na St Joseph School ve Sliemě, poslední dva roky střední školy na St Aloysius' College, v roce 2003 absolvovala práva na Maltské univerzitě[8] a v roce 2004 získala diplom z evropských studií na College of Europe v Bruggách.[9]

Metsolaová je právnička specializující se na evropské právo a politiku na Evropském kolegiu. Působila jako atašé pro právní a soudní spolupráci Malty v rámci stálého zastoupení Malty při Evropské unii[10] a v letech 2012 až 2013 jako právní poradkyně vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové.

Politická kariéra

Začátky

Ve svých studentských letech byla Metsolaová součástí SDM (Studenti Demokratjani Maltin), KNZ (Národní rada mládeže) a MŻPN (Moviment Żgħażagħ Partit Nazzjonalista), než byla zvolena generální tajemnicí studentské pobočky EPP Evropští demokratičtí studenti (EDS) a také na místa v Evropském fóru mládeže (YJF).[10] V roce 2002 byla zvolena místopředsedkyní Konventu mládeže o budoucnosti Evropy, což jí otevřelo cestu k tomu, aby se úzce zapojila do vyjednávání a přípravy smlouvy o Ústavě pro Evropu a později i Lisabonské smlouvy.

Od mládí byla aktivní v Nacionalistické straně a sloužila v rámci mezinárodního sekretariátu strany; aktivně podporovala vstup Malty do EU v referendu 2003 a dobrovolně se podílela na volební odnoži PN ELCOM. Kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 a v roce 2009 jako kandidátka nacionalistů na Maltě. Nebyla zvolena ani v jedné z těchto voleb.

2013–2022: Poslankyně Evropského parlamentu

Po zvolení europoslance Simona Busuttila do maltského parlamentu v březnu 2013 jej nahradila v europarlamentu zvolením v dubnových doplňovacích volbách a stala se tak jednou z prvních maltských poslankyň v Evropském parlamentu.[11] V parlamentu zasedá jako členka skupiny Evropské lidové strany (EPP).[12]

Po svém znovuzvolení do parlamentu na celé funkční období v roce 2014 byla v červenci 2014 zvolena místopředsedkyní Petičního výboru (PETI).[13] Kromě toho působila jako členka řady výborů a delegací, včetně Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Delegace pro vztahy se Spojenými státy.[14] Od roku 2016 do roku 2017 byla Metsolaová součástí parlamentního vyšetřovacího výboru pro praní špinavých peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (PANA), který vyšetřoval odhalení Panama Papers a schémata vyhýbání se daňovým povinnostem v širším měřítku.[14] V rámci LIBE je od roku 2018 součástí Monitorovací skupiny pro právní stát (ROLMG).[15]

Kromě úkolů ve výborech se připojila k meziskupině Evropského parlamentu pro práva dětí.

V listopadu 2020 byla zvolena první místopředsedkyní Evropského parlamentu a nahradila Mairead McGuinnessovou, která se stala evropskou komisařkou. Je první maltskou poslankyní Evropského parlamentu, která se stala místopředsedkyní.[16]

V listopadu 2021 byla vybrána EPP jako jejich kandidátka, který nahradí Davida Sassoliho ve funkci předsedy Evropského parlamentu po uplynutí jeho funkčního období ve funkci předsedy v lednu 2022.[17] Sassoli byl hospitalizován se zápalem plic v září 2021[18] a v prosinci oznámil, že nebude usilovat o druhé funkční období prezidenta, čímž se Metsolaová stala jeho pravděpodobnou nástupkyní.[19] Po další hospitalizaci Sassoli zemřel 11. ledna 2022,[20] týden předtím, než měl parlament hlasovat o jeho nástupci.[18] Metsolaová se z titulu první místopředsedkyně stala úřadující předsedkyní Evropského parlamentu.[21]

Od 2022: Předsedkyně Evropského parlamentu

Metsolaová se stala předsedkyní Evropského parlamentu 18. ledna 2022 poté, co byla zvolena v prvním kole hlasování 458 hlasy.[22] Funkci poté obhájila v červenci 2024, když v prvním kole získala 562 hlasů (90 %).[23]

Další aktivity

  • Centrum pro evropská studia Wilfrieda Martense, členka výkonné rady
  • Přátelé Evropy, členka správní rady (od roku 2020)[24]

Politické pozice

Ve své funkci členky LIBE vedla Metsolaová v roce 2014 práci EPP na nezávazném „cestovní mapě EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity“.[25] Je spoluautorkou nezávazné zprávy o evropské migrační krizi v roce 2016, jejímž cílem je vytvořit „závazný a povinný legislativní přístup“ k přesídlování a nové celoevropské „readmisní“ dohody, které by měly mít přednost před bilaterálními dohodami mezi EU a státy mimo EU.[26]

Metsolaová důsledně hlasoval pro pro-life usnesení.[27]

Kontroverze

V říjnu 2020 Metsolaová navrhla pozměňovací návrhy k rezoluci LIBE o Bulharsku, které vyvolaly kontroverze.[28][29] Trvala na tom, že dokument obsahuje informace o protestech v Bulharsku financovaných hazardním bossem s 18 obviněními, která byla proti němu vznesena. Poté, co ji stovky demonstrantů kontaktovaly na sociálních sítích a bylo jí vyhrožováno žalobou kvůli pomluvám a šíření „Fake news“, Metsolaová zablokovala přístup k jejím sociálním médiím z Bulharska[30] a stáhla navrhovaný dodatek.

Osobní život

Roberta a její finský manžel Ukko Metsola (Národní koaliční strana) kandidovali ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 a stali se tak prvním manželským párem, který kandidoval ve stejných volbách do Evropského parlamentu ze dvou různých členských států.[31] Poprvé se setkali v roce 1999 a vzali se v říjnu 2005.[32] Spolu mají čtyři syny.[33]

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.