Revúcká vrchovina

Revúcka vrchovina je geomorfologický celek Slovenského rudohoří na Slovensku. Představuje pás území od Lučence po Rožňavu, vtěsnaného mezi Stolické vrchy na severu a mírně zvlněnou Jihoslovenskou kotlinu. Nejvyšší vrch Veľký Radzim dosahuje 998 m n. m.

Revúcká vrchovina Revúcka vrchovina
Veľký Radzim
Nejvyšší bod	998 m n. m. (Veľký Radzim)
Nadřazená jednotka	Slovenské rudohoří
Sousední jednotky	Stolické vrchy, Veporské vrchy, Jihoslovenská kotlina, Ostrôžky, Volovské vrchy, Rožňavská kotlina, Slovenský kras
Podřazené jednotky	Cinobanské predhorie, Železnícke predhorie, Hrádok, Turecká, Dobšinské predhorie
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko Slovensko
Povodí	Ipeľ, Slaná
Souřadnice	48°46′38″ s. š., 20°20′20″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polohopis

Rozsáhlé území vrchoviny se táhne v pásu od jihozápadu na severovýchod a obklopují ji Veporské vrchy (severozápad), Stolické vrchy (sever), Volovské vrchy (severovýchod a východ), Rožňavská kotlina a Slovenský kras (jihovýchod), Jihoslovenská kotlina (jih) a Ostrôžky (západ).

Geomorfologie

Revúcká vrchovina patří do geomorfologické oblasti Slovenské rudohoří, subprovincie Vnitřní Západní Karpaty, provincie Západní Karpaty, podsystému Karpaty a Alpsko-himálajské soustavy.

Revúcka vrchovina se člení na 5 geomorfologických podcelků a 9 části:

• Cinobanské předhůří
  • Lovinobanská brázda
  • Malinska brázda
• Železnícké předhůří
  • Pokoradzská tabule
  • Blžská tabule
  • Rimavské podolie
  • Železnička brázda
  • Jelšavské podolie
• Hrádok
  • Štítnické podolie
• Turecká
  • Slanské podolie
• Dobšinské předhůří

Vrchy a sedla

Nejlépe vrchy Revúcké vrchoviny leží v její severovýchodní části:

• Veľký Radzim 998 m n. m. - nejvyšší vrchol
• Turecká 995 m n. m.
• Magura (883)
• Spúšťadlo (860)
• Železník (814)
• Hrádok (809)

Sedla jsou většinou mělká a nevýrazná, nejvýznamnější jsou:

• Brezina (cesta Hnúšťa - Ratková)
• Hrádok (Jelšava - Štítnik)
• Hora (masiv Veľký Radzim)
• Filipka (Nižná Slaná)

Doliny

Doliny probíhají převážně od severu na jih, ze Stolických hor do Jihoslovenské kotliny a tím směrem protékají i potoky a řeky. Západní část pohoří patří do povodí řeky Ipeľ, střední a východní část je součástí povodí Slané. Údolími také vedou komunikace a několik lokálních železničních tratí.

Turismus

Revúckou vrchovinu křižuje množství lokálních a několik regionálních turistických tras. Mezi významné trasy patří Cesta Márie Széchy, směřující z Muráně do Rimavské Soboty a důležitou křižovatkou turistických stezek je lokalita Hrádok nad Ochtinou. Velmi vyhledávanou lokalitou je národní přírodní památka Ochtinská aragonitová jeskyně, zapsaná na seznamu Světového dědictví UNESCO. Raritou je i nedokončený tunel pod Homôľkou (Slavošovský tunel).

Panorama

Revúcká vrchovina v okolí Nižné Slané