Radkov (okres Tábor)

Obec Radkov (německy Radkow) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 165^[1] obyvatel.

Radkov
Domy v obci
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Tábor
Obec s rozšířenou působností	Tábor (správní obvod)
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°27′57″ s. š., 14°36′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	165 (2024)[1]
Rozloha	5,38 km²[2]
Katastrální území	Radkov u Tábora
Nadmořská výška	519 m n. m.
PSČ	391 31
Počet domů	97 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Radkov 34 391 31 Dražice [e-mail]
Starosta	Tomáš Bálek
Oficiální web: www.radkov.eu
Radkov
Další údaje
Kód obce	552941
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části obce

• Radkov
• Paseka

V letech 1850–1890 a v letech 1961–1980 k obci patřila i Balkova Lhota, v letech 1961–1980 Radimovice u Tábora a od 1. ledna 1976 do 30. června 1980 také Svrabov.^[4]

Historie

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1419. Obec patřila v té době přímo pod pravomoc krále Václava IV. při universitě pražské (kollej krále Václava). Poddaní neměli žádnou panskou vrchnost a platili do roku 1620 daně přímo králi. Ve třicetileté válce trpěl Radkov (v tehdejší transkripci Radkow) zvůlí švédských žoldnéřů, kteří tam měli na linii Veselka – Radkov – Balkova Lhota vojenský tábor, neustále ostřelovaný císařským dělostřelectvem z tzv. „Marradova vrchu“ u Tábora. Psaní datované 18. května 1621: „Když Tábor od vojska císařského byl obležen, prosili Radkovští mistrů, aby jim dali přímluvné psaní ku generálu Marradasovi, by jim alespoň stavení nebyla popálena, když o všechno jiné od vojáků švédských již jsou oloupeni.“

Roku 1682 získává obec rytíř Jiří Sádlo z Vrážného, který tam má ovšem statek patrně již od roku 1670. Jeho dcera Alžběta žije v té době s Alexandrem hrabětem Buquoyem na nedaleké tvrzi v Liderovicích a v vrací se zpět do Radkova až v roce 1676.

Roku 1859 získala obec jako první v tomto regionu svojí budovu obecné školy, do které docházejí děti, mimo Radkova, i z Paseky, Balkovy Lhoty a Liderovic.

Slavní rodáci

• Josef Bukvaj (1867–1926), soudní rada a poslanec říšského sněmu
• Jan Bervida (1893–1962), letecký odborník

Pamětihodnosti

• Venkovská usedlost č. p. 17

Galerie

• 
  Kaple
• 
  Dům v obci
• 
  Pomník padlým v I. světové válce

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 471, 557. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Literatura

• Cikhart, Roman: „Radkov. Nástin historický“, Tábor 1910.
• Cingroš, Marián JUDr.: „Adolf Bervida z Radkova u Tábora – levoboček Ferdinanda hraběte Buquoye?“ (příspěvek v knížce Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005).
• Pejskar, Jožka: „Poslední pocta“ (heslo: Bervida, Jan Ing.), Maryland, USA 1989.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radkov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Radkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Radkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Portály: Česko | Geografie