Quido Záruba

Quido Záruba, narozen jako Quido Pfeffermann, psán též Quido Záruba-Pfeffermann^{[1][p 1]} (18. června 1899, České Budějovice^[2] – 8. září 1993, Praha) byl český stavební inženýr, geolog a vysokoškolský pedagog, zakladatel československé školy inženýrské geologie.

Quido Záruba
Narození	18. června 1899 České Budějovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	8. září 1993 (ve věku 94 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	Bubenečský hřbitov, Antonína Čermáka
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	geolog, stavební inženýr a vysokoškolský učitel
Rodiče	Josef Záruba-Pfeffermann
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Pamětní deska na budově ČVUT, Trojanova 13, Praha - Nové Město

Život

Narodil se v jihočeské rodině stavitele a astronoma Josefa Záruby-Pfeffermanna a jeho manželky Marie, rozené Janáčkové (1870–??). Quido byl nejstarší z osmi dětí. Okolo roku 1910 se rodina přestěhovala do Bubenče (dnes Praha).^[3]

Quido Záruba-Pfeffermann vystudoval inženýrské stavitelství na ČVUT v Praze. Otcova firma se podílela na stavbě význačných budov v Praze, později vodního díla Štěchovice i československého pohraničního opevnění. Quido v ní zřídil a vedl oddělení geologického průzkumu. To se později stalo jádrem předního pracoviště inženýrskogeologického průzkumu u nás. Zájem o geologii ho přivedl v 30. letech 20. století na přírodovědeckou fakultu Karlovy university, kde se habilitoval na docenta. Docenturu získal v roce 1936 i na ČVUT, kam byl po znovuotevření vysokých škol v roce 1945 povolán, aby zajistil výuku geologie pro budoucí stavební inženýry a kde byl v roce 1946 jmenován profesorem. V té době rodina ze svého jména vypustila německy znějící část. V únoru 1948 byla firma znárodněna. Quido Záruba se pak věnoval výuce, založil československou školu inženýrské geologie, spočívající v aplikaci geologických oborů bezprostředně na stavbách, především tunelů a přehrad. Kolem sebe vychoval postupně řadu specialistů, uplatňujících znalosti geologických poměrů při projektování a realizaci především inženýrských staveb.

Jako odborník s velkou praxí byl povolán na stavby u nás i v zahraničí, kde radil při zdolávání geotechnických problémů. Po vzniku Československé akademie věd se stal členem – korespondentem, později akademikem. V roce 1968 se stal prvním voleným prezidentem nově vzniklé mezinárodní asociace inženýrských geologů IAEG.

Publikoval stovky článků a referátů, vyšlo mu několik monografií v řadě českých, ale i cizojazyčných vydání (anglicky, německy, rusky, rumunsky, japonsky).

Zemřel 8. září 1993. Pohřben byl na Bubenečském hřbitově.

Hrobka rodiny Zárubovy na Bubenečském hřbitově

Dílo

• Výzkumné práce geologické v inženýrském stavitelství (1932)
• Geologické poměry vnitřní Prahy (1948)
• Inženýrská geologie, + V. Mencl (1. vydání 1954)
• Technická petrografie, + J. Vachtl (1. vydání 1952)
• Geologie přehrad na Vltavě, + kolektiv (1967)
• Sesuvy a zabezpečování svahů. + V. Mencl (1. vydání 1969)
• Základy geologie a petrografie pro stavební fakulty, + J. Vachtl a M. Pokorný (1972)