Pyšná princezna

Pyšná princezna je česká filmová pohádka z roku 1952 režiséra Bořivoje Zemana, na motivy pohádky Potrestaná pýcha od Boženy Němcové.

Pyšná princezna
Původní název	Pyšná princezna
Země původu	Československo Československo
Jazyk	čeština
Délka	94 min
Žánry	filmová pohádka filmová komedie filmové drama rodinný film romantický film
Scénář	Bořivoj Zeman Oldřich Kautský Henryk Bloch
Režie	Bořivoj Zeman
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Alena Vránová Vladimír Ráž Stanislav Neumann Mária Sýkorová Jaroslav Seník … více na Wikidatech
Kamera	Jan Roth
Střih	Josef Dobřichovský
Výroba a distribuce
Premiéra	1952
Pyšná princezna na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj

Rozcestník z pohádky

Pyšné princezně Krasomile (Alena Vránová) není za manžela dost dobrý hodný a spravedlivý král sousední země Miroslav (Vladimír Ráž). Ten se proto v přestrojení za zahradníka vydá udělit princezně výchovnou lekci. Nejdříve pro ni vypěstuje zpívající květinu, která vydrží s melodií do rána, jen když princezna nebude tak pyšná. Princezna se do zahradníka zamiluje, poté s ním uprchne a cestou pozná život obyčejných lidí. Nakonec přestane být pyšná, a když zjistí, kdo zahradník ve skutečnosti je, už jejich sňatku nestojí nic v cestě.^[1]

Základní údaje

• Námět: Božena Němcová (Potrestaná pýcha), Oldřich Kautský, Henryk Bloch
• Scénář: Bořivoj Zeman, Henryk Bloch, Oldřich Kautský
• Hudba: Dalibor C. Vačkář
• Kamera: Jan Roth
• Režie: Bořivoj Zeman
• Další údaje: černobílý, 94 min, pohádka
• Výroba: ČSR, Československý státní film, Praha, 1952

Obsazení

Alena Vránová	princezna Krasomila
Vladimír Ráž	král Miroslav
Stanislav Neumann	král Půlnočního království, otec Krasomily
Mária Sýkorová	chůva
Jaroslav Seník	ministr Jakub
Miloš Kopecký	kancléř
Oldřich Dědek	ceremoniář
Karel Effa	strážce pokladu
Gustav Heverle	panoš Vítek
Josef Hlinomaz	královský výběrčí daní
Luděk Mandaus	hlasatel
Bohuslav Čáp	švec
Otomar Korbelář	hospodář
Jarmila Kurandová	hospodyně
Jana Werichová	Madlenka
Vladimír Bejval	Ivánek
František Hanus	uhlíř
Nita Romanečová	uhlířova žena
Terezie Brzková	mlynářka
František Kovářík	mlynář
Branko Koreň	mleč
Miloš Nesvadba	princ ze Země zacházejícího slunce
Bohuslav Kupšovský	dlouhý zbrojnoš ve vězení
Rudolf Cortés	zpívající dřevorubec
Václav Švec	dvořan u prince
Jaroslav Orlický	posel
Emil Kavan	malíř
Josef Hořánek	sluha
František Kokejl	řezník
Libuše Bokrová	košíkářka
Václav Bečvář	kovář
Jiří Zukal	pomocník kováře

Zpěv

• Vladimír Ráž – Rozvíjej se, poupátko, Kdo má milou doma, Vítej slunce v ranním lese, Už je to uděláno, už je to hotovo
• Alena Vránová – Rozvíjej se, poupátko, Vítej slunce v ranním lese, Už je to uděláno, už je to hotovo
• Stanislav Neumann – Rozvíjej se, poupátko
• Kühnův dětský pěvecký sbor – Pro pár stromů statný les, Není větší potěšení nad naši krásnou zem, Pusťte nás tou zlatou branou, Zpívejme a radujme se
• Rudolf Cortés – Pro pár stromů statný les
• Luděk Mandaus – Kdo má milou doma
• Bohuslav Čáp – Narodil se mladej švec
• František Hanus – Vítej slunce v ranním lese
• Sbor – Skončila se panská pýcha
• Terezie Brzková – Už je to uděláno, už je to hotovo
• František Kovářík – Už je to uděláno, už je to hotovo
• Bohuslav Kupšovský – Vrána k vráně vždycky patří

Výroky z filmu, které zlidověly

• „Našli, rádcové moji? Našli, našli?“ (král)
• „Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil.“ (král)
• „Je v dobrých rukou krále Miroslava.“ (Vítek)
• „Pamatuj si, ševče: Nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj.“ (král Miroslav)
• “Kdo zlu neodporuje, sám se proviňuje!” (chůva ve vězení)

Zajímavosti

• Při natáčení zajiskřilo nejen mezi králem Miroslavem a princeznou Krasomilou, ale i mezi jejich představiteli, Vladimírem Rážem a Alenou Vránovou, tehdy manželkou básníka Pavla Kohouta; ta se posléze rozvedla a za Vladimíra Ráže provdala.
• Ve scéně, kde hází princezna míč přes bránu Miroslavovi, stojí Krasomila na Hluboké a Miroslav u hráze rybníka Svět v Třeboni.
• Pohádka se stala nejnavštěvovanějším filmem v tuzemských kinech. V biografech ji podle Unie filmových distributorů vidělo 8,2 milionu lidí.^[2]
• Film získal cenu za nejlepší dětský film na Karlovarském filmovém festivalu^[3]
• Pohádka částečně vychází i z pohádky Král Drozdibrad (König Drosselbart) bratří Grimmů.^[4]
• Částečně podobnou je německá pohádka O zpívajícím stromku (zfilmovaná roku 1957 jako Das Singende, klingende Bäumchen), kde rozmazlená princezna touží po zpívajícím stromku.^[5]

Místa natáčení

• Tržiště v úvodu – Piaristické náměstí v Českých Budějovicích
• Obracení sena – louky u Třeboně
• Jedna ze scének z útěku byla natáčena u varhan poblíž Kamenického Šenova
• Film se natáčel v Kraji Vysočina, přesněji v Telči^[6]
• Mlýn – Dolský mlýn na řece Kamenici v Českém Švýcarsku^[3]

Výročí

U příležitosti 65. výročí uvedení filmu vznikla na zámku v Telči sezonní výstava kostýmů, rekvizit a dalších předmětů souvisejících s pohádkou.^[7][8]