Pyšná princezna je česká filmová pohádka z roku 1952 režiséra Bořivoje Zemana, na motivy pohádky Potrestaná pýcha od Boženy Němcové.
| Pyšná princezna | |
|---|---|
| Původní název | Pyšná princezna |
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 94 min |
| Žánry | filmová pohádka filmová komedie filmové drama rodinný film romantický film |
| Scénář | Bořivoj Zeman Oldřich Kautský |
| Režie | Bořivoj Zeman |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Alena Vránová Vladimír Ráž Stanislav Neumann Mária Sýkorová Jaroslav Seník … více na Wikidatech |
| Kamera | Jan Roth |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1952 |
| Pyšná princezna na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pyšné princezně Krasomile (Alena Vránová) není za manžela dost dobrý hodný a spravedlivý král sousední země Miroslav (Vladimír Ráž). Ten se proto v přestrojení za zahradníka vydá udělit princezně výchovnou lekci. Nejdříve pro ni vypěstuje zpívající květinu, která vydrží s melodií do rána, jen když princezna nebude tak pyšná. Princezna se do zahradníka zamiluje, poté s ním uprchne a cestou pozná život obyčejných lidí. Nakonec přestane být pyšná, a když zjistí, kdo zahradník ve skutečnosti je, už jejich sňatku nestojí nic v cestě.[1]
- Námět: Božena Němcová (Potrestaná pýcha), Oldřich Kautský, Henryk Bloch
- Scénář: Bořivoj Zeman, Henryk Bloch, Oldřich Kautský
- Hudba: Dalibor C. Vačkář
- Kamera: Jan Roth
- Režie: Bořivoj Zeman
- Další údaje: černobílý, 94 min, pohádka
- Výroba: ČSR, Československý státní film, Praha, 1952
| Alena Vránová | princezna Krasomila |
| Vladimír Ráž | král Miroslav |
| Stanislav Neumann | král Půlnočního království, otec Krasomily |
| Mária Sýkorová | chůva |
| Jaroslav Seník | ministr Jakub |
| Miloš Kopecký | kancléř |
| Oldřich Dědek | ceremoniář |
| Karel Effa | strážce pokladu |
| Gustav Heverle | panoš Vítek |
| Josef Hlinomaz | královský výběrčí daní |
| Luděk Mandaus | hlasatel |
| Bohuslav Čáp | švec |
| Otomar Korbelář | hospodář |
| Jarmila Kurandová | hospodyně |
| Jana Werichová | Madlenka |
| Vladimír Bejval | Ivánek |
| František Hanus | uhlíř |
| Nita Romanečová | uhlířova žena |
| Terezie Brzková | mlynářka |
| František Kovářík | mlynář |
| Branko Koreň | mleč |
| Miloš Nesvadba | princ ze Země zacházejícího slunce |
| Bohuslav Kupšovský | dlouhý zbrojnoš ve vězení |
| Rudolf Cortés | zpívající dřevorubec |
| Václav Švec | dvořan u prince |
| Jaroslav Orlický | posel |
| Emil Kavan | malíř |
| Josef Hořánek | sluha |
| František Kokejl | řezník |
| Libuše Bokrová | košíkářka |
| Václav Bečvář | kovář |
| Jiří Zukal | pomocník kováře |
- Vladimír Ráž – Rozvíjej se, poupátko, Kdo má milou doma, Vítej slunce v ranním lese, Už je to uděláno, už je to hotovo
- Alena Vránová – Rozvíjej se, poupátko, Vítej slunce v ranním lese, Už je to uděláno, už je to hotovo
- Stanislav Neumann – Rozvíjej se, poupátko
- Kühnův dětský pěvecký sbor – Pro pár stromů statný les, Není větší potěšení nad naši krásnou zem, Pusťte nás tou zlatou branou, Zpívejme a radujme se
- Rudolf Cortés – Pro pár stromů statný les
- Luděk Mandaus – Kdo má milou doma
- Bohuslav Čáp – Narodil se mladej švec
- František Hanus – Vítej slunce v ranním lese
- Sbor – Skončila se panská pýcha
- Terezie Brzková – Už je to uděláno, už je to hotovo
- František Kovářík – Už je to uděláno, už je to hotovo
- Bohuslav Kupšovský – Vrána k vráně vždycky patří
- „Našli, rádcové moji? Našli, našli?“ (král)
- „Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil.“ (král)
- „Je v dobrých rukou krále Miroslava.“ (Vítek)
- „Pamatuj si, ševče: Nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj.“ (král Miroslav)
- “Kdo zlu neodporuje, sám se proviňuje!” (chůva ve vězení)
- Při natáčení zajiskřilo nejen mezi králem Miroslavem a princeznou Krasomilou, ale i mezi jejich představiteli, Vladimírem Rážem a Alenou Vránovou, tehdy manželkou básníka Pavla Kohouta; ta se posléze rozvedla a za Vladimíra Ráže provdala.
- Ve scéně, kde hází princezna míč přes bránu Miroslavovi, stojí Krasomila na Hluboké a Miroslav u hráze rybníka Svět v Třeboni.
- Pohádka se stala nejnavštěvovanějším filmem v tuzemských kinech. V biografech ji podle Unie filmových distributorů vidělo 8,2 milionu lidí.[2]
- Film získal cenu za nejlepší dětský film na Karlovarském filmovém festivalu[3]
- Pohádka částečně vychází i z pohádky Král Drozdibrad (König Drosselbart) bratří Grimmů.[4]
- Částečně podobnou je německá pohádka O zpívajícím stromku (zfilmovaná roku 1957 jako Das Singende, klingende Bäumchen), kde rozmazlená princezna touží po zpívajícím stromku.[5]
- Tržiště v úvodu – Piaristické náměstí v Českých Budějovicích
- Obracení sena – louky u Třeboně
- Jedna ze scének z útěku byla natáčena u varhan poblíž Kamenického Šenova
- Film se natáčel v Kraji Vysočina, přesněji v Telči[6]
- Mlýn – Dolský mlýn na řece Kamenici v Českém Švýcarsku[3]
U příležitosti 65. výročí uvedení filmu vznikla na zámku v Telči sezonní výstava kostýmů, rekvizit a dalších předmětů souvisejících s pohádkou.[7][8]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
