Proroctví svatého Malachiáše
proroctví o konečném seznamu papežů From Wikipedia, the free encyclopedia
proroctví o konečném seznamu papežů From Wikipedia, the free encyclopedia
Proroctví o papežích, někdy nazývané i Proroctví o posledním papeži, je připisováno sv. Malachiášovi a jedná se o seznam 112 krátkých frází v latině. Každá z frází jakoby popisuje jednoho z římsko-katolických papežů, počínaje papežem Celestýnem II. (zvoleným do úřadu r. 1143) a konče posledním (patrně později přidaným) papežem, jmenovaným jako „Petr Římský“ – Petrus Romanus, jehož pontifikát skončí zničením Říma.
Proroctví bylo poprvé vydáno roku 1595 Ardnoldem de Wyon, benediktinským historikem, jako část jeho knihy Lignum Vitæ (Strom života). Wyon připisoval tento seznam Sv. Malachiášovi (vlastním jménem Maelmhaedhoc O’Morgair, (1095–1148), biskupu z irského Armagh. Podle legendy byl roku 1139 Malachiáš navštívit v Římě papeže Inocence II. Za svého pobytu v Římě měl Malachiáš údajně vidění budoucích papežů, které zaznamenal ve formě zakódovaných frází. Tento rukopis byl pak uložen v římském archívu, kde ležel zapomenut až do svého znovuobjevení kolem roku 1590.[zdroj?]
Na druhé straně ale v Malachiášově životopise od Bernarda z Clairvaux není o proroctví jediná zmínka a není ani zmíněno nikde jinde před vydáním roku 1595. Některé zdroje, včetně posledních vydání Catholic Encyclopedia,[1] naznačují že proroctví je podvrhem z konce 16. století. Jiné zdroje zase uvádí, že bylo napsáno Nostradamem a připsáno Malachiášovi aby autor nebyl pronásledován. Zastánci proroctví (jako spisovatel John Hogue, autor populární knihy „Poslední papež“ – The Last Pope) obecně uvádí, že i když je autorství proroctví nejisté, věštba samotná je stále platná.[zdroj?]
Výklad jednotlivých hesel je obecně založen na nalezení souvislostí mezi heslem a místem narození papežů, jejich osobními erby či událostmi proběhlými během jejich pontifikátu. Například první heslo, Ex castro Tiberis (Ze zámku na Tibeře), odpovídá místu narození papeže Celestýna II. v Città di Castello ležícím na Tibeře. Papež Klement XIII., jenž byl popsán heslem Rosa Umbriae (Růže z Umbrie) užíval znaku růže jako osobního erbu (jeho oficiální znak růži neobsahoval, ani neměl žádný významný vztah k Umbrii, pouze byl krátce papežským guvernérem v Rieti, jež bylo v té době součástí Umbrie.[zdroj?]
V současnosti mnozí interpreti prorocké literatury obrací svou pozornost právě k tomuto proroctví převážně ze dvou hlavních důvodů: protože uspěli v hledání souvislostí mezi proroctvími a současnými papeži[zdroj?] a protože se údajná věštba začíná naplňovat.[zdroj?] Výklady k jednotlivým heslům, které byly provedeny před nastoupením konkrétního papeže do úřadu, se totiž až na výjimky ukazují jako velmi přiléhavé. To však může být výsledkem konfirmačního zkreslení. Jisté pochybnosti vnáší i období 16. století, kdy podle některých zdrojů mohly být některé fráze proroctví zmanipulovány.
Papeži Janu Pavlu II. (1978–2005) náleží v seznamu 110. místo a heslo „De labore solis“ („Z námahy slunce“), což bývá dáváno do souvislosti s jeho neúnavnými cestami do celého světa a především s faktem, že v den jeho narození i v den jeho pohřbu nastalo zatmění Slunce. U předposledního papeže Benedikta XVI. (2005–2013) je uvedeno heslo „Gloria olivae“ („Sláva olivy“). Olivová ratolest je přitom jedním ze symbolů sv. Benedikta z Nursie a v rámci benediktinského řádu existuje kongregace tzv. Olivetánů.[2] Olivová ratolest je také symbolem smíření, Benedikt XVI se opakovaně snažil smířit vývoj Církve po 2. Vatikánském koncilu s katolickou Tradicí a povolil široké užívání předkoncilní Tridentské Mše. Poslednímu papeži na seznamu, tzv. „Petru Římskému“, podle některých odpovídá současnému papeži František, zde jsou ale nalezené souvislosti pouze vágní. Jedno z vysvětlení tvrdí, že papežův jmenovec sv. František (zakladatel františkánského řádu) se civilním jménem jmenoval Petr. Podle jiného výkladu však mohou být i jiní papežové mezi Benediktem XVI. a Petrem Římským. Podle některých, text proroctví vydaný roku 1599 není úplný a chybí jeho závěrečná věta. Caput Nigrum - označení dalšího papeže. Dle překladu se jedná o „černého vůdce” a předpokládá se její umístění mezi Gloria Olivae a závěrečné poslání textu o Petru Římském. V tomto případě je Caput Nigrum označení pro papeže Františka, jenž je jezuita. Nejvyšší představeným jezuitů je označován jako generál a tento jezuitský generál je označován za černého papeže.
|
Papež č. |
Jméno (Období) |
Civilní jméno |
Heslo (Překlad) |
Odkaz nebo vysvětlení
|
Erb |
|---|---|---|---|---|---|
|
167. |
Celestýn II. (1143–1144) |
Guido de Castello |
1 Ex Castro Tiberis (Ze zámku na Tibeře) |
Hist.: Narozen v Città di Castello, Umbria, na břehu řeky Tibery. |  |
|
168. |
Lucius II. (1144–1145) |
Gherardo Caccianemici del Orso |
2 Inimicus Expulsus (Nepřítel vyhnán) |
Toto heslo se vztahuje k papežovu příjmení. "Cacciare" znamená "honit, lovit", a "nemici" je italský výraz pro "nepřátele". Jak jeho jméno předpovědělo, Caccianemici byl vyhnán z Říma vlastními poddanými.
|
|
|
169. |
Evžen III. (1145–1153) |
Bernardo dei Pagnelli di Montemagno |
3 Ex Magnitudine Montis (Z mocné hory) |
Heslo se vztahuje k papežovu příjmení, "Montemagno."
|
|
|
170. |
Anastasius IV. (1153–1154) |
Corrado di Suburra |
4 Abbas Suburranus (Opat ze Suburrů) |
Byl z rodiny sídlící v Subuře (část Říma) |  |
|
171. |
Hadrián IV. (1154–1159) |
Nicholas Breakspear |
5 De Rure Albo (Z bílého pole) |
Studoval ve St Alban School v Hertfordshire. (Před nástupem na papežský stolec byl biskupem v Albanu – "Albano" lat. "bílý")
|
|
|
|
Viktor IV. Vzdoropapež (1159–1164) |
Ottaviano Monticello |
6 Ex Tetro Carcere (Z krutého žaláře) |
Byl kardinálem v Tullianské věznici.
|
|
|
|
Paschalis III. Vzdoropapež (1164–1168) |
Guido di Crema |
7 Via trans-Tyberina (Cesta za Tiberu) |
Titul kardinála držel v Bazilice Sv. Marie v Trastevere (vůči Vatikánu za řekou Tiberou).
|
|
|
|
Kalixtus III. Vzdoropapež (1168–1178) |
Giovanni Di Strumi |
8 De Pannonia Tusciae (Z Tuskánských Uher) |
Přezdívalo se mu Maďarský Jan, Opat ze Strumy.
|
|
|
172. |
Alexandr III. (1159–1181) |
Orlando Bandinelli Paparoni |
9 Ex Ansere Custode (Od husy strážkyně) |
Na erbu jeho rodiny byla husa. |  |
|
173. |
Lucius III. (1181–1185) |
Ubaldo Allucingoli |
10 Lux in Ostio (Světlo ve vchodu) |
R. 1159 se stal kardinálem v Ostii. ("Ostium" znamená lat. "dveře", "vchod") "Lux" je možná slovní hříčka se jménem "Lucius".
|
|
|
174. |
Urban III. (1185–1187) |
Umberto Crivelli |
11 Sus in Cribo (Osivo v sítu) |
Jeho příjmení, Crivelli, znamená v italštině síto. |  |
|
175. |
Řehoř VIII.(1187) |
Alberto De Morra |
12 Ensis Laurentii (Laurentův meč) |
Byl kardinálem ze sv. Laurence (Laurenta) a v jeho znaku byl tasený meč.
|
|
|
176. |
Klement III. (1187–1191) |
Paolo Scolari |
13 De Schola Exiet (Odešelec ze škol) |
Jeho příjmení bylo Scolari (student, žák)
|
|
|
177. |
Celestýn III. (1191–1198) |
Giacinto Bobone |
14 De Rure Bovensi (Z kraje skotu) |
Byl z rodiny Bobone, slovní hříčka Bovensi-Bobone (lat.). | 
|
|
178. |
Inocenc III. (1198–1216) |
Lotario dei Conti di Segni |
15 Comes Signatus (Podepsán hrabě) |
Potomek hraběcí rodiny Segni; slovní hříčka Signa – Segni. |  |
|
179. |
Honorius III. (1216–1227) |
Cencio Savelli |
16 Canonicus de Latere (Kanovník od Lateránů) |
Byl kanovníkem v chrámu Sv. Marie Maggiore a sloužil jako papežův správce r. 1188. |  |
|
180. |
Řehoř IX. (1227–1241) |
Ugolino dei Conti di Segni |
17 Avis Ostiensis (Pták z Ostie) |
Před svým zvolením papežem byl kardinálem v Ostii a jeho rodinný erb obsahuje ptáka na červeném podkladu.
|
|
|
181. |
Celestýn IV. (1241) |
Goffredo Castiglioni |
18 Leo Sabinus (Sabinský lev) |
Byl kardinál-biskupem v Sabině; v jeho erbu byl lev; hříčka s jeho příjmením: Castig-lioni |  |
|
182. |
Inocenc IV. (1243–1254) |
Sinibaldo Fieschi |
19 Comes Laurentius (Hrabě Laurent) |
Byl kardinál-knězem v chrámu sv. Laurenta v Lucce; jeho otec byl hrabě z Lavagna |  |
|
183. |
Alexandr IV. (1254–1261) |
Renaldo dei Signori di Ienne |
20 Signum Ostiense (Znamení z Ostie) |
Byl kardinál-biskup v Ostii a člen rodiny Conti-Segni (segni-signa slov. Hříčka) | |
|
184. |
Urban IV. (1261–1264) |
Jacques Pantaleon |
21 Hierusalem Campaniae (Jeruzalém z Champagne |
Původem z Troyes v provincie Champagne-Ardenne, později patriarcha Jeruzalémský |  |
|
185. |
Klement IV. (1265–1268) |
Guido Fulcodi |
22 Draco Depressus (Drak ponížený) |
V jeho erbu byl orel drtící draka. |  |
|
186. |
Řehoř X. (1271–1276) |
Tebaldo Visconti |
23 Anguinus Vir (Hadí člověk) |
V erbu rodiny Viscontiů je modrý had polykající červené lidské tělo |  |
|
187. |
Inocenc V. (1276) |
Pierre de Tarentaise |
24 Concionatur Gallus (Francouzský kazatel) |
Narodil se na jihovýchodě Francie a byl člen Řádu bratří kazatelů |  |
|
188. |
Hadrián V. (1276) |
Ottobono Fieschi |
25 Bonus Comes (Dobrý hrabě (nebo společník)) |
Byl z hraběcího rodu; slovní hříčka se jménem "otto-bono" – dobrý | |
|
189. |
Jan XXI. (1276–1277) |
Pedro Julião |
26 Piscator Tuscus (Tuskánský rybář) |
Byl kardinál-biskupem v Tusculumu (nyní Frascati) |  |
|
190. |
Mikuláš III. (1277–1280) |
Giovanni Gaetano Orsini |
27 Rosa Composita (Skládaná růže) |
V jeho civilním erbu je vyřezávaná růže | |
|
191. |
Martin IV. (1281–1285) |
Simone de Brion |
28 Ex Telonio Liliacei Martini (Z celnice Martina z Lilií) |
Byl kanovník a pokladník v chrámu sv. Martina v Tours, ve Francii |  |
|
192. |
Honorius IV. (1285–1287) |
Giacomo Savelli |
29 Ex Rosa Leonina (Ze lví růže) |
V jeho erbu jsou dva lvi, podpírající růži | |
|
193. |
Mikuláš IV. (1288–1292) |
Girolamo Masci |
30 Picus Inter Escas (Datel v krmení). |
Byl z Ascoli, v hrabství Picene. |  |
|
194. |
Celestýn V. (1294) |
Pietro Di Murrone |
31 Ex Eremo Celsus (Pozvednut z poustevny) |
Hist.: Před zvolením byl poustevník; slovní hříčka Celsus – Celestine. |  |
|
195. |
Bonifác VIII. (1294–1303) |
Benedetto Caetani |
32 Ex Undarum Benedictione (Z daru vln) |
V jeho erbu je vlna přes štít; slov. Hříčka s jeho křestním jménem Benedetto. |  |
|
196. |
Benedikt XI. (1303–1304) |
Nicholas Boccasini |
33 Concionator Patarens (Kazatel z Patary) |
Náležel k Řádu bratří kazatelů; Patara bylo rodným mětem sv. Mikuláše (jeho civilní křestní jméno). |  |
|
197. |
Klement V. (1305–1314) |
Bertrand de Got |
34 De Fascis Aquitanicis (Z pout Akvitánie) |
Původem od Sv. Bertranda de Comminges v Akvitánii, později arcibiskup v Bordeaux, tamtéž. V jeho erbu jsou tři horizontální pruhy, v heraldice označované jako fessy (pouta) |  |
|
198. |
Jan XXII. (1316–1334) |
Jacques Duese |
35 De Sutore Osseo (Z hubeného ševce) |
Jeho příjmení bylo Duèze, D‘Euze, D‘Euzes, nebo Euse, přičemž poslední může být do latiny přeloženo jako Ossa. Populární příběh o jeho otci (měl být švec) je pravděpodobně vykonstruovaný. |  |
|
|
Mikuláš V. Vzdoropapež (1328–1330) |
Pietro Rainallucci di Corvaro |
36 Corvus Schismaticus (Schizmatická vrána) |
Slov. Hříčka s jeho příjmením. | |
|
199. |
Benedikt XII. (1334–1342) |
Jacques Fournier |
37 Frigidus Abbas (Chladný opat) |
Byl opatem v klášteře Fontfroide ("Studený pramen"). |  |
|
200. |
Klement VI. (1342–1352) |
Pierre Roger |
38 De Rosa Atrebatensi (Z růže Arraskeé) |
Byl biskupem ve franc. Arras a jeho erb byl zdoben symboly šesti růží |  |
|
201. |
Inocenc VI. (1352–1362) |
Etienne Aubert |
39 De Montibus Pammachii (From the Mountains of Pammachius) |
Narodil se v Montu v diecézi Limoges ve Francii, a před pontifikací byl biskupem v Clermontu; byl kardinál knězem s titulem od sv. Pammakia |  |
|
202. |
Urban V. (1362–1370) |
Guglielmo De Grimoard |
40 Gallus Vicecomes (Francouzský vikomt) |
Pocházel z franc. Šlechtického rodu. |  |
|
203. |
Řehoř XI. (1370–1378) |
Pierre Roger de Beaufort |
41 Novus de Virgine Forti (Nový z "Panenské pevnosti" ) |
Byl z rodiny Beaufort (forti – pevnost) a kardinál z Nové Svaté Marie (Santa Maria Nuova) | |
|
|
Klement VII. Vzdoropapež (1378–1394) |
Robert, Count of Geneva |
42 De Cruce Apostilica (Z apoštolského kříže) |
V jeho erbu je kříž rozdělený středem na 4 části | .svg) |
|
|
Benedikt XIII. Vzdoropapež (1394–1423) |
Peter de Luna |
43 Luna Cosmedina (Luna Cosmedinská) |
Hříčka s příjmením; kardinál ze Sv. Marie v Cosmedinu. | .svg) |
|
|
Klement VIII. Vzdoropapež (1423–1429) |
Gil Sanchez Munoz |
44 Schisma Barcinonicum (Schismatik z Barcelony) |
Byl barcelonským kanovníkem |
|
|
204. |
Urban VI. (1378–1389) |
Bartolomeo Prignano |
45 De Inferno Praegnani (Z pekla jako místa narození) |
Slov. Hříčka s příjmením; narodil se v místě zvaném Inferno (peklo) nedaleko Neapole. |  |
|
205. |
Bonifác IX. (1389–1404) |
Pietro Tomacelli |
46 Cubus de Mixtione (Kostková směsice) |
V jeho erbu je kostkovaný vzor. |  |
|
206. |
Inocenc VII. (1404–1406) |
Cosmo Migliorati |
47 De Meliore Sidere (Z lepší hvězdy) |
Slov. Hříčka s příjmením; v osobním erbu byla pronikajíci hvězda. |  |
|
207. |
Řehoř XII. (1406–1415) |
Angelo Correr |
48 Nauta de Ponte Nigro (Plavec od Černého Mostu) |
Byl chráněncem v chrámu v Nigripontis. |  |
|
|
Alexandr V. Vzdoropapež (1409–1410) |
Pietro Philarges |
49 Flagellum Solis (Sluneční bič) |
V jeho erbu bylo velké slunce; hříčka s příjmením, "Philarges". | .svg) |
|
|
Jan XXIII. Vzdoropapež (1410–1415) |
Baldassarre Cossa |
50 Cervus Sirenae (Jelen ze Sirén) |
Byl kardinál s titulem u sv. Eustachia – ten se obrátil na křesťanství poté, co viděl jelena s křížem mezi parohy; jeho rodina pocházela z Neapole, v jejímž znaku je Siréna. | .svg) |
|
208. |
Martin V. (1417–1431) |
Oddone Colonna |
51 Corona Veli Aurei (Koruna se zlatým závojem) |
Byl kardinál-diákon u sv. Giorgiho ve Velabru – "Velabro" pochází od spojení "vela aureum", neboli zlatý závoj; v jeho erbu je koruna na podstavci. |  |
|
209. |
Evžen IV. (1431–1447) |
Gabriele Condulmaro |
52 Lupa Coelestina (Celestinián nebo Nebeská vlčice) |
Patřil k řádu Celestiniánů a byl biskup ze Sieny, v jejímž znaku je vlčice. |  |
|
|
Felix V. Vzdoropapež (1439–1449) |
Amadeus vévoda Savojský |
53 Amator crucis (Milovník kříže) |
Jako velmož ze Savojska měl v erbu savojský kříž; slov. Hříčka Amadeus – Amator. | .svg) |
|
210. |
Mikuláš V. (1447–1455) |
Tommaso Parentucelli |
54 De modicitate Lunae (Ze střídmosti Měsíce) |
Narodil se v Sarzaně v diecézi Luni, jejímž starobylým jménem byla Luna |  |
|
211. |
Kalixtus III. (1455–1458) |
Alfonso Borgia |
55 Bos pascens (Pasoucí se tur) |
V jeho erbu je pasoucí se býk |  |
|
212. |
Pius II. (1458–1464) |
Enea Silvio de Piccolomini |
56 De capra et alberga (Od Kozy a Hostince) |
Byl sekretářem u kardinála D. Capranica a kardinála Albergattiho než se stal papežem – slov. Hříčka s jmény. |  |
|
213. |
Pavel II. (1464–1471) |
Pietro Barbo |
57 De cervo et Leone (Od Jelena a Lva) |
Reference k jeho biskupství v Cervii (cervo – jelen) a jeho kardinálskému titulu do sv. Marka (lev). |  |
|
214. |
Sixtus IV. (1471–1484) |
Francesco Della Rovere |
58 Piscator minorita (Minoritský rybář) |
Byl syn rybáře a člen řádu Minoritů |  |
|
215. |
Inocenc VIII. (1484–1492) |
Giovanni Battista Cibò |
59 Praecursor Siciliae (Předchůce ze Sicílie nebo Sicilský) |
Giovanni Battista Cibò přijal jméno po Janu Křtitelovi, předchůdci Ježíše. Také sloužil jako biskup v Molfettě na Sicílii. |  |
|
216. |
Alexandr VI. (1492–1503) |
Rodrigo de Borgia |
60 Bos Albanus in Portu (Albanský Býk v Portu) |
Roku 1456 se stal kardinálem s titulem kardinál-biskup z Albana a Porta; také měl ve znaku červeného býka. |  |
|
217. |
Pius III. (1503) |
Francesco Todeschini Piccolomini |
61 De Parvo homine (Z malého muže) |
Příjmení Piccolomini je podobné piccoli uomini = "malý muž" | |
|
218. |
Julius II. (1503–1513) |
Giuliano Della Rovere |
62 Fructus Jovis juvabit (Jupiterovo ovoce pomůže) |
V jeho erbu byl dub, který býval zasvěcen Jupiterovi; jeho příjmení "Della Rovere" doslova znamená "z dubu" | |
|
219. |
Lev X. (1513–1521) |
Giovanni de Medici |
63 De Craticula Politiana (Z Politijského roštu) |
Jeho učitelem byl významný humanista a učenec Poliziano. "Rošt" je evidentně reference ke sv. Vavřinci (Lorenzo), který byl umučen na roštu – Giovanniho otec byl Lorenzo I. Medicejský. |  |
|
220. |
Hadrián VI. (1522–1523) |
Adriaan Florensz Boeyens |
64 Leo Florentius (Florentský Lev) |
V jeho erbu jsou dva lvi; slov. Hříčka se jménem. |  |
|
221. |
Klement VII. (1523–1534) |
Giulio de Medici |
65 Flos Pilaei Aegri (Květ z koulí) |
Znak rodu Medici obsahoval 6 lékařských koulí, z nichž jedna (největší) byla ozdobena florentinskou lilií. | |
|
222. |
Pavel III. (1534–1549) |
Alessandro Farnese |
66 Hiacynthus medicorum (The Hyacint mezi lékaři) |
Jeho erb byl zdoben šesticí hyacintů; před svým pontifikátem držel titul "od sv. Kosmy a Damiána" – oba tito svatí byli lékaři. |  |
|
223. |
Julius III. (1550–1555) |
Giovanni Maria Ciocchi del Monte |
67 De corona Montana (Z horské Koruny) |
V jeho erbu jsou hory a palmové větve tvořící tvar koruny. |  |
|
224. |
Marcel II. (1555) |
Marcello Cervini |
68 Frumentum floccidum (Načechraná pšenice) |
V jeho erbu byl jelen a pšeničné klasy. |  |
|
225. |
Pavel IV. (1555–1559) |
Giovanni Pietro Caraffa |
69 De fide Petri (Z Petrovy víry) |
Používal své druhé jméno – Petri. |  |
|
226. |
Pius IV. (1559–1565) |
Giovanni Angelo de Medici |
70 Esculapii Pharmacum (Lék lékařův/Aeskulapův) |
Jeho příjmení bylo Medici; tvrzení že byl vystudovaným lékařem není pravdivé, byl právník. | |
|
227. |
Pius V. (1566–1572) |
Antonio Michele Ghisleri |
71 Angelus nemorosus (Anděl z Lesíka) |
Narodil se v Boscu, (Lombardie), název znamená "lesík, hájek"; jeho jméno Michele se vztahuje k archandělu Michaelovi. |  |
|
228. |
Řehoř XIII. (1572–1585) |
Ugo Boncompagni |
72 Medium corpus pilarũ (Polovina těla koule) |
"Koule" se vztahuje k Piu IV., který mu udělil titul kardinála; v erbu měl Řehoř polovinu draka. |  |
|
229. |
Sixtus V. (1585–1590) |
Felice Pereti |
73 Axis in medietate signi (Osa mezi znameními) |
Přímá reference k jeho erbu. |  |
|
230. |
Urban VII. (1590) |
Giovanni Battista Castagna |
74 De rore coeli (Z rosy nebes) |
Byl arcibiskupem z Rossana v Kalábrii, kde se sbírala míza ze stromů zvaná "nebeská rosa". |  |
|
231. |
Řehoř XIV. (1590–1591) |
Niccolo Sfondrati |
75 De Antiquitate Urbis (Ze starobylosti Města) |
Jeho otec byl senátor ve starobylém Miláně; slovo "senátor" je odvozeno z lat. "senex" – "starý muž". |  |
|
232. |
Inocenc IX. (1591) |
Giovanni Antonio Facchinetti |
76 Pia Civitas in Bello (Božské město ve válce) |
Byl jeruzalémským patriarchou před svou pontifikací. |  |
|
233. |
Klement VIII. (1592–1605) |
Ippolito Aldobrandini |
77 Crux Romulea (Římský kříž) |
Byl kardinálem s titulem ze sv. Pankráce v Římě – sv. Pankrác byl římský mučedník. |  |
|
234. |
Lev XI. (1605) |
Alessandro Ottaviano De Medici |
78 Undosus Vir (Muž ze vzdmutých vln nebo Člověk jenž pomine jako vlna). |
Byl biskupem z Palestriny – starověcí Římané připisovali založení Palestriny mořskému cestovateli Odysseovi; jeho pontifikát trval pouhých 27 dní. | |
|
235. |
Pavel V. (1605–1621) |
Camillo Borghese |
79 Gens Perversa (Zkorumpovaná rodina) |
Pavel pohoršil Církev když dosadil svého synovce do sněmu kardinálů. Slovo "nepotismus" pochází právě z období jeho vlády. |  |
|
236. |
Řehoř XV. (1621–1623) |
Alessandro Ludovisi |
80 In Tribulatione Pacis (V narušení míru) |
Jeho vláda koresponduje s vypuknutím Třicetileté války. |  |
|
237. |
Urban VIII. (1623–1644) |
Maffeo Barberini |
81 Lilium et Rosa (Lilie A Růže) |
Pocházel z Florencie. Florencie (Itálie), měla ve znaku červenou lilii; anglický král Karel I. Stuart kterého slavně oddal s katoličkou Henriettou Marií Bourbonskou měl ve znaku růži. |  |
|
238. |
Inocenc X. (1644–1655) |
Giovanni Battista Pamphili |
82 Jucunditas Crucis (Radost z kříže) |
Byl pontifikován po dlouhém a obtížném konkláve na svátek Povýšení sv. Kříže. |  |
|
239. |
Alexandr VII. (1655–1667) |
Fabio Chigi |
83 Montium Custos (Stráže hor) |
V jeho rodinném erbu je 6 vrcholů hor s hvězdou nad nimi. |  |
|
240. |
Klement IX. (1667–1669) |
Giulio Rospigliosi |
84 Sydus Olorum (Z labutí hvězdy) |
"Hvězda" se vztahuje k papeži Alexandru VII. (erb); slovní hříčka s příjmením Alexandra: Chigi → Cigni (ital. Labuť). |  |
|
241. |
Klement X. (1670–1676) |
Emilio Altieri |
85 De Flumine Magno (Od Velké Řeky). |
Pocházel z Říma. |  |
|
242. |
Inocenc XI. (1676–1689) |
Benedetto Odescalchi |
86 Bellua Insatiabilis (Nenasytná šelma). |
Inocenc měl v erbu symbol lva. |  |
|
243. |
Alexandr VIII. (1689–1691) |
Pietro Ottoboni |
87 Poenitentia Gloriosa (Nádherné pokání) |
Jeho křestní jméno bylo "Pietro" – Petr. Apoštol Petr se kál po trojitém zapření Pána. |  |
|
244. |
Inocenc XII. (1691–1700) |
Antonio Pignatelli del Rastrello |
88 Rastrum in Porta (Hrábě ve dveřích) |
Hříčka s příjmením – Rastrum – Rastrello – v italštině "hrábě". |  |
|
245. |
Klement XI. (1700–1721) |
Giovanni Francesco Albani |
89 Flores Circumdati (Obklopen květinami) |
Byl kardinálem s titulem od sv. Marie v Aquiru. Tvrzení, že Urbino, místo jeho narození, má ve znaku věnec z květů není pravdivé, jedná se o standardní znak pro hrabství v Itálii. |  |
|
246. |
Inocenc XIII. (1721–1724) |
Michelangelo dei Conti |
90 De Bona Religione (Z dobrého náboženství) |
Slov. Hříčka s jeho zvoleným jménem – Innocent. |  |
|
247. |
Benedikt XIII. (1724–1730) |
Pietro Francesco Orsini |
91 Miles in Bello (Voják ve válcer). |
|  |
|
248. |
Klement XII. (1730–1740) |
Lorenzo Corsini |
92 Columna Excelsa (Vznešený (čnící) sloup) |
Jako kardinál měl titul ze sv. Petra v Chains: jméno Petr se odvozuje od řeckého "petros" – "skála". Podle Nového Zákona – "Ty jsi Petr (skála), a na ní postavím svou Církev". Hist.: Klement byl neuznaný architekt, nechal postavit mnoho chrámů a často se vměšoval do jejich stavebního procesu. Zachránil sloupoví z Parthenónu pro jeho kapli v Mantui. |  |
|
249. |
Benedikt XIV. (1740–1758) |
Marcello Lambertini |
93 Animal Rurale (Venkovské zvíře) |
|  |
|
250. |
Klement XIII. (1758–1769) |
Carlo Rezzonico |
94 Rosa Umbriae (Růže z Umbrie) |
Byl kardinálem s titulem ze sv. Marie v Aracoeli. Panna Marie je representována růží. |  |
|
251. |
Klement XIV. (1769–1774) |
Lorenzo Giovanni Vincenzo Antonio Ganganelli |
95 Ursus Velox (Hbitý medvěd) |
Ve znaku rodiny Ganganelli je běžící medvěd. |  |
|
252. |
Pius VI. (1775–1799) |
Giovanni Angelico Braschi |
96 Peregrinus Apostolicus (Apoštolský poutník |
Poslední dva roky svého života prožil ve vyhnanství – exilu, jako vězeň francouzské revoluce. |  |
|
253. |
Pius VII. (1800–1823) |
Barnaba Chiaramonti |
97 Aquila Rapax (Chamtivý orel) |
Jeho pontifikát byl zastíněn Napoleonem, v erbu Napoleona je orel. |  |
|
254. |
Lev XII. (1823–1829) |
Annibale Sermattei della Genga |
98 Canis et Coluber (Pes a Zmije). |
„Pes“ a „had“ jsou obvyklé pro inzultaci a Lev byl obecně nenáviděn. Dále slovní hříčka s příjmením: Sermattei – Serpente – italsky „had“. |  |
|
255. |
Pius VIII. (1829–1830) |
Francesco Saverio Castiglioni |
99 Vir Religiosus (Nábožný Muž). |
Další ze slovních hříček, odkaz na papežovo zvolené jméno „Pius“. |  |
|
256. |
Řehoř XVI. (1831–1846) |
Mauro, nebo Bartolomeo Alberto Cappellari |
100 De Balneis Etruriae (Z Etrurijských Lázní) |
Papež Řehoř XVI. patřil k kamaldulskému mnišskému řádu. Ten pocházel ze dvou klášterů – jedním z nich byl Fonte Buono (italsky „dobré zřídlo“). |  |
|
257. |
Pius IX. (1846–1878) |
Giovanni Maria Mastai Ferretti |
101 Crux de Cruce (Kříž křížů) |
Pius IX. Utrpěl spoustu porážek, ale největším "křížem" pro něj muselo být sjednocení Itálie (pod savojskou dynastií), kvůli kterému papežský stát ztratil své území. Erb Savojských obsahuje stříbrný kříž v červeném poli. |  |
|
258. |
Lev XIII. (1878–1903) |
Gioacchino Pecci |
102 Lumen in Caelo (Světlo na nebi) |
V jeho znaku je vycházející hvězda. |  |
|
259. |
Pius X. (1903–1914) |
Giuseppe Sarto |
103 Ignis Ardens (Spalující oheň) |
Byl zapáleným obhájcem katolické víry, obnovy, a také velký bojovník proti moderním omylům, včetně hereze modernismu. |  |
|
260. |
Benedikt XV. (1914–1922) |
Giacomo Della Chiesa |
104 Religio Depopulata (Smrt náboženství) |
Vládl během první světové války a bolševické revoluce v Rusku. |  |
|
261. |
Pius XI. (1922–1939) |
Achille Ratti |
105 Fides Intrepida (Neohrožená víra) |
Bojoval proti nacismu, fašismu i komunismu. |  |
|
262. |
Pius XII. (1939–1958) |
Eugenio Pacelli |
106 Pastor Angelicus (Andělský pastýř) |
Může odkazovat na jeho roli během 2. světové války, např. pomoc židům. |  |
|
263. |
Jan XXIII. (1958–1963) |
Angelo Giuseppe Roncalli |
107 Pastor et Nauta (Pastýř a Námořník) |
Byl patriarchou Benátek, námořnického města. |  |
|
264. |
Pavel VI. (1963–1978) |
Giovanni Battista Enrico Antonio Maria Montini |
108 Flos Florum (Květ květů) |
Květiny v erbu. |  |
|
265. |
Jan Pavel I. (1978) |
Albino Luciani |
109 De Medietate Lunae (Z poloviny Měsíce) |
Jeho rodné jméno se dá přeložit jako "z bílého světla". V den jeho narození byl měsíc přesně v půli a den jeho zvolení papežem byl den po poslední čtvrti. |  |
|
266. |
Jan Pavel II. (1978–2005) |
Karol Wojtyla |
110 De Labore Solis (Ze zatmění Slunce, nebo z námahy slunce nebo z plodnosti slunce) |
V den jeho narození i v den jeho pohřbu nastalo zatmění Slunce. |  |
|
267. |
Benedikt XVI. (2005–2013; rezignoval na papežský úřad) |
Joseph Ratzinger |
111 Gloria Olivae (Sláva Olivy) |
Hlava ve tvaru olivy. Olivová ratolest je jedním ze symbolů sv. Benedikta z Nursie a v rámci benediktinského řádu existuje kongregace tzv. Olivetánů. Olivová ratolest je také symbolem smíření, Benedikt XVI se opakovaně snažil smířit vývoj Církve po 2. Vatikánském koncilu s katolickou Tradicí a povolil široké užívání předkoncilní Tridentské Mše. |  |
|
268. |
(2013–) |
Jorge Mario Bergoglio |
112 Petrus Romanus (Petr – Říman) In persecutione extrema S.R.E. sedebit Petrus Romanus, qui pascet oues in multis tribulationibus: quibus transactis ciuitas septicollis diruetur, et Iudex tremendus iudicabit populum suum. Finis. (Během extrémního pronásledování svaté římské církve bude sedět na stolci Petrus Romanus, který bude pást svá stáda uprostřed mnohého soužení; po jejich skončení bude město na sedmi pahorcích zničeno a obávaný Soudce bude soudit svůj lid. Konec.) | 
|
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
