Poděbradka

Poděbradka je minerální voda, jejíž pramen byl objeven roku 1905 v Poděbradech. Jedná se o alkalicko-zemitou kyselku, v níž se nachází velké množství oxidu uhličitého a patří do skupiny hydrouhličitanovo-chloridových sodno-vápenatých vod, které obsahují větší množství alkalií.^[1] Po prokázání léčebných účinků poděbradky lékařem Bohumilem Boučkem byly založeny poděbradské lázně. Nepřerušený provoz trvá od roku 1908. Používá se především k léčbě kardiovaskulárních chorob a to ve formě koupelí. Chutná minerálka byla také od počátku stáčena do lahví. Od privatizace v roce 1993 byla Poděbradka, a. s. samostatnou firmou.^[2]

Pramen Milada v roce 1913

Poděbradku je kvůli geologickým podmínkám nutné čerpat z hloubky přibližně 100 metrů. V letech 1905–2013 bylo navrtáno celkem 27 jímacích vrtů. Většina z nich byla později utěsněna. Do části poděbradských pítek je Poděbradka rozváděna minerálkovodem.^[3]

Historie

Reklamní plakát na Poděbradku z 30. let 20. století (SOkA Nymburk)

Poděbrady na přelomu 19. a 20. století trápil nedostatek vody. Majitel poděbradského panství Arnošt Filip Hohenlohe z Schillingfürstu proto požádal pruského barona Karla Bülowa, aby se pokusil najít zdroj vody pomocí proutku. Vrtání začalo na druhém nádvoří zámku, ale ani ve třicetimetrové hloubce se pramen neobjevil. Bohumil Bouček a Jan Hellich knížete přesvědčili, aby vrtání pokračovalo pro získání geologických poznatků, načež byl 31. července 1905 v hloubce 96 metrů objeven pramen minerální vody (pramen Bülow).^[4]

Kníže umožnil využívání pramene obyvateli města. Aby nebyl rušen hlukem, nechal v zámeckém příkopu navrtat druhý pramen Chariclea, který byl zároveň prvním zdrojem pro stáčírnu minerálky. Její většinu tehdy odebírala německá paroplavební společnost pro své pasažérské lodě. V blízkosti třetího pramene Chariclea, který byl von Bülowem lokalizován v panské dřevnici, byly roku 1908 otevřeny první tzv. knížecí lázně.^[5] Rostoucí lázeňský provoz si vynutil vrtání dalších pramenů. Roku 1910 byla postavena nová budova zimních lázní, pro které byly navrtány prameny Milada, Eliška a Libuše.^[6]Následoval pramen Rieger na Riegrově náměstí, pramen Božena, pramen Boček u železniční stanice, pramen Trnka na Žižkově, pramen Vrchlický u skláren, nebo pramen Jiří u Labe poblíž kostela Povýšení svatého Kříže.

Složení

Celková mineralizace: 2052^[7]

• CO₂ 2000 mg/l
• Mg 48 mg/l
• Ca 142 mg/l
• Na 514 mg/l
• K 60 mg/l

Účinky

Poděbradka se od počátku používá pro léčení kardiovaskulárních onemocnění (ischemická choroba srdeční, angina pectoris). Užívána je k léčbě hypertenze a jejích komplikací, při onemocnění žil, tepen dolních končetin nebo při poškození způsobených cukrovkou (diabetická noha). Hlavní léčebný efekt je způsoben oxidem uhličitým. Léčebné koupele jsou kombinovány s dalšími formami terapie.^[3]

Seznam veřejných pítek

Seznam veřejných pítek Poděbradky:^[8]

Název	Obrázek	Poloha	Provoz	Galerie	Napájení
Pramen Hohenlohe		Zámecký příkop (50°8′31″ s. š., 15°7′7″ v. d.)	duben-říjen	Kategorie „Pramen Hohenlohe (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Pramen utěsněn, napájen z lázeňské polikliniky.
Bülowův pramen		Nádvoří zámku (50°8′30″ s. š., 15°7′9″ v. d.)	duben-říjen	Kategorie „Bülowův pramen (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pramen Chariclea		Letní lázně (50°8′38″ s. š., 15°7′16″ v. d.)	celoročně	Kategorie „Pramen Chariclea (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Pramen utěsněn, napájen z lázeňské polikliniky.
Riegrův pramen		Riegrovo náměstí (50°8′38″ s. š., 15°7′20″ v. d.)	celoročně	Kategorie „Riegrův pramen (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Pramen utěsněn, napájen z lázeňské polikliniky.
Pramen Boček		Libenského kolonáda (50°8′50″ s. š., 15°7′16″ v. d.)	duben-říjen	Kategorie „Pramen Boček (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Pramen utěsněn, napájen z lázeňské polikliniky.
Trnkův pramen		Před nádražím (50°8′58″ s. š., 15°7′21″ v. d.)	duben-říjen	Kategorie „Trnkův pramen (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Pramen utěsněn, napájen z lázeňské polikliniky.
Žižkův pramen		Moučná ulice, Žižkov (50°8′58″ s. š., 15°7′34″ v. d.)	duben-říjen	Kategorie „Žižkův pramen (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Sonda I.
Svatojánský pramen		Kubovy sady (50°8′27″ s. š., 15°7′23″ v. d.)	duben-říjen	Kategorie „Svatojánský pramen (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	2011. Sonda BPV-3.
Eliščin pramen		Hudební pavilon, Lázeňský park (50°8′39″ s. š., 15°7′9″ v. d.)	duben-říjen	Kategorie „Eliščin pramen (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	2013. BJ 23 Eliščin pramen.

Minerálkovodem jsou zásobována neveřejná pítka v Hotelu Bellevue Tlapák, v Zimních lázních a v Hotelu Zámeček. Sondou BJ22 dále pítka v Hotelu Felicitas a Hotelu Park****.^[3]

Seznam jímacích vrtů Poděbradky

Seznam vrtů Poděbradky:^[8]

Název	Navrtán	Hloubka	Poznámka
Bülow	1905	96,7 m	V provozu.
Chariclea	1906	86,7 m	Utěsněn 1990.
Hohenlohe	1907	91,8 m	Utěsněn 1967.
Milada	1910	89 m	Utěsněn 1926.
Libuše	1910	112 m	Utěsněn 1955.
Eliška	1910	107,2 m	Utěsněn 1955.
Rieger	1911	87,2 m	Utěsněn 1972.
Božena	1911	87,2 m	Utěsněn 1967.
Boček	1911	90,2 m	Utěsněn 1972.
Trnka	1912	87,4 m	Utěsněn 1972.
Jiří	1912	74,7 m	Utěsněn 1990.
Vrchlický I.	1912	87 m	Utěsněn 1936.
Proutnice	1926	91 m	Utěsněn 1926.
Jatecký	1926	103,9 m	Utěsněn 1972.
Vlašský	1926	100,3 m	Utěsněn 1967.
Chmelnice	1926	126,6 m	Utěsněn 1956.
Sonda I.	1929	99,5 m	Utěsněn 1983. Obnoven pro napájení pítka Moučná.
Sonda II.	1930	102,4 m	Utěsněn 1990.
Vrchlický II.	1936	85,5 m	Utěsněn 1972.
Zápotocký	1949	101 m	Utěsněn 1990.
Sonda BJ 10	1968	112,6 m	V provozu. Majetek Lázní Poděbrady a.s. Čerpání vody do rezervoárů lázeňské polikliniky pro lázně a napájení části pítek. U budovy dispečinku minerálních vod na Žižkově.[3]
Sonda BJ 11	1970	113,7 m	V provozu. Majetek Lázní Poděbrady a.s. Čerpání vody do rezervoárů lázeňské polikliniky pro lázně a napájení části pítek. Žižkov, poblíž silnice na Kouty.[3]
Sonda BJ 12	1970	119 m	V provozu. Majetek Lázní Poděbrady a.s. Čerpání vody do rezervoárů lázeňské polikliniky pro lázně a napájení části pítek. Žižkov, poblíž silnice na Pátek.[3]
Sonda BPV-3	2002	102 m	V provozu. Majetek ministerstva zdravotnictví. Napájí Svatojánský pramen. Kubovy sady.[3]
BJ 22 Jubilejní pramen	2005	100 m	V provozu. Majetek Poděbrad. Napájí pítka v Hotelu Felicitas a Hotelu Park****.[3]
BJ 23 Eliščin pramen	2011	109,7 m	V provozu. Majetek Poděbrad. Napájí Eliščin pramen.[3]

Odkazy

Reference

1. JILEMNICKÝ, Miroslav. Poděbradka tryská se země přesně 110 let. Nymburský deník [online]. Deník, 2015-07-28 [cit. 2017-11-05]. Dostupné online.
2. ŠTEFEK, Jiří. Minerálka Poděbradka se stáčí už sto let. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2005-06-23 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.
3. Žádný pramen, který by vyvěral sám bez lidského přičinění, v Poděbradech není. Nymburský deník [online]. Deník, 2013-05-31 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online.
4. VÁCHA, Petr. Vzpomínka na poděbradské osobnosti [online]. Poděbradské noviny [cit. 2017-06-21]. Dostupné online.^{[nedostupný zdroj]}
5. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 189.
6. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 201.
7. Minerální prameny [online]. Zlatý pruh Polabí [cit. 2017-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-22.
8. Poděbrady - minerální prameny. Turistické informační centrum Poděbrady.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Poděbradka na Wikimedia Commons
• HAVLÍN NOVÁKOVÁ, Dana. Minerální vody České republiky [online]. Masarykova Univerzita [cit. 2017-11-07]. Dostupné online.