Plynojem je městská průmyslová stavba, sloužící k uskladňování technických plynů, obvykle válcového nebo kulového tvaru.
Běžně se používaly tři druhy plynojemů:
Mokrý teleskopický plynojem – je tvořen válcovou nádobou, která je zdola otevřena a ponořena do vody. Plyn se jímá mezi vodní hladinu a nádobu, která se podle potřeby tlakem plynu vynořuje z vody. Jedná se o typ stavěný již od počátku 19. století
Suchý plynojem – je tvořen válcovou nádobou, která je zdola uzavřena a uvnitř je vybavena pístem, který se může volně pohybovat nahoru a dolů. Plyn se jímá mezi dno nádoby a píst, který se podle potřeby tlakem plynu zvedá nebo klesá. Suchý plynojem byl vynalezen německou firmou MAN v roce 1915. Příkladem suchého plynojemu byl plynojem v Praze – Michli (shořel v roce 1961) nebo v Ostravě – Vítkovicích
Mohutné plynojemy byly součástí průmyslovýchareálů a městskýchaglomerací zhruba od poloviny 19. do druhé poloviny 20. století. Sloužily především k jímání svítiplynu, kterým se v té době osvětlovaly ulice i domácnosti. V současnosti jsou jejich stavby buď rozebrány, nebo slouží pro jiné účely (bydlení, muzea). V letech 2019–2022 bylo dosavadní užívání revidováno v souvislosti s novou koncepcí plynojemů pro zkapalněný plyn.
Leeds (Anglie) – první z anglických plynojemů, podle Hutchinsonova patentu z roku 1833
Pittsburgh (Spojené státy) – největší plynojem na světě o objemu 140 000 m³, explodoval v roce 1927
Drážďanský plynojem – první ze tří byl postaven roku 1847, přestavěn 1891, vybombardován 1944, rekonstruován, nyní Panometer
Norimberský plynojem z roku 1847, nejstarší v Bavorsku, v letech 1943–1944 vybombardován, roku 1954 nahrazen novostavbou
Berlínský plynojem – válcový, ve Fichtelstrasse, z let 1883–1884, jediný dochovaný ze soustavy čtyř, za druhé světové války sloužil jako bunkr
Čtyři válcové plynojemy ve Vídni-Simmeringu (1896–1899) pro objem 90 000 m³ plynu, přestavěny na činžovní domy, nákupní galerii a městský archiv; další plynojem se dochoval v Brigittenau