Plejáda

Plejáda, francouzsky La Pléiade, byla skupina francouzských básníků 16. století, představitelů renesanční literatury. Její ústřední postavou byl básník Pierre de Ronsard, který název skupiny také v roce 1553 vymyslel a pravidelně vydával seznamy autorů, které považoval za její členy. Patřili k nim Joachim du Bellay, Jean-Antoin de Baïf, Étienne Jodelle, Rémy Belleau, Jean Dorat, Jacques Peletier du Mans a Pontus de Tyard.^[1] Někdy se k Plejádě počítají i volně napojení autoři jako Guillaume Des Autels, Jean Bastier de La Péruse a Nicolas Denisot. Prostřednictvím svých literárních děl a teoretických textů chtěli členové Plejády zdokonalit francouzský jazyk a podílet se na jeho emancipaci od latiny, jež byla stále ještě vládnoucím literárním jazykem. Vzorem (i konkurentem) bylo podobné hnutí v Itálii, kde se literární hegemonie italštiny začala prosazovat již dříve. Především úspěchy Danta, Petrarcy a Boccaccia byly přiznanou inspirací Plejáďanů. Za tím cílem francouzštinu obohacovali o neologismy nebo výpůjčky z řečtiny, latiny či italštiny. Položili tak základy moderní francouzštiny a nastoupili cestu k její standardizaci. Politickým cílem skupiny bylo podílet se na sjednocení Francie prostřednictvím francouzského jazyka, šíření humanismu a antického ducha. Tento program dal skupině především milovník starého Řecka Dorat.^[2] La Défense et illustration de la langue française, kniha vydaná v dubnu 1549 Joachimem du Bellay, je často považována za manifest myšlenek Plejády.^[3] Záštitu nad skupinou měla princezna Markéta Francouzská, sestra krále Jindřicha II. Jméno "Pléiade" si Ronsard vypůjčil od skupiny sedmi básníků z Alexandrie, kteří jméno hvězdokupy užívali ve 3. století př. n. l. Původní název skupiny byl Brigáda.^[4] Členové Plejády se setkávali v kabaretu Pomme de Pin, který se nacházel na Rue de la Juiverie v Paříži, naproti kostelu Madeleine-en-la-Cité (byl zbořen za Francouzské revoluce). Hlavními žánry Plejády byly alexandrin, óda a sonet. Její autoři se zabývali čtyřmi hlavními tématy: láskou k ženě, smrtí, plynutím času a přírodou. Vyzkoušeli si také divadlo, komedii i tragédii. Pojem Plejáda je v literární teorii velmi užívaný od 19. století, byť existují literární teoretici, kteří jeho užívání odmítají a považují ho za nelegitimní, neboť ho v 16. století užíval výhradně jen Ronsard a je spornou otázkou, zda se členy nějaké skupiny cítili být i ostatní, které on do ní řadil. Mnozí upozorňují i na sporný psychický stav Ronsarda a na to, že jeho svědectví nelze kvůli jeho vratké psychice brát vždy vážně.

[1]

[2]

[3]

[4]

Plejáda

Reference

Wikiwand - on