Pláštníkovití
čeleď pásovců From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Pláštníkovití (Chlamyphoridae) jsou jednou ze dvou čeledí pásovců (Cingulata); druhou jsou pásovcovití (Dasypodidae).[1] Pláštníkovití jsou rozšíření ve Střední a Jižní Americe.
.JPG)
Remove ads
Popis a morfologie
Jedná se o morfologicky bohatou čeleď, která zahrnuje největší i nejmenší recentní zástupce řádu pásovců vůbec. Největším představitelem pláštníkovitých je pásovec velký, jehož délka těla dosahuje až ke 100 cm a hmotnost k 60 kg.[2] Nejmenším je pásovec malý s tělesnou délkou pouhých 8–11 cm a hmotností kolem 90 g.[3]
Tělo kulovitého tvaru nese na hřbetu mocný pancíř. Zuby neustále dorůstají a nejsou pokryty sklovinou (srv. s pásovcovitými, jejichž zuby jsou částečně pokryty sklovinou). Jejich počet bývá nejčastěji v rozmezí 28–40, u pásovce velkého 80–100. Přední silné odrápené končetiny se dobře hodí pro hrabání nor. Ochlupení je poměrně výrazné hlavně na spodině.[4]
Remove ads
Ekologie a chování
Jedná se o samotářská zvířata s výraznou noční aktivitou. Čas tráví v norách, které si sami vyhrabou. Samice vrhají nejčastěji 1–2, občas až 4 mláďata. Živí se všežravě, vedle hmyzu požírají i menší obratlovce.[4] Pásovec malý je jediný známý zástupce chudozubých, který upadá do torporu i hibernace.[5]
Výskyt
Pláštníkovití se vyskytují ve Střední a Jižní Americe. Nejseverněji zasahuje pásovec středoamerický, jehož areál výskytu sahá až do jižního Mexika.[6] Jižní okraj rozšíření pláštníkovitých obývá pásovec malý, jehož areál rozšíření zasahuje až do jižní Patagonie.[7]
Systematika
Všichni recentní pásovci z řádu Cingulata se původně řadili do jediné čeledi pásovcovití (Dasypodidae), ve které se rozeznávaly 4 podčeledi: Dasypodinae, Euphractinae, Chlamyphorinae a Tolypeutinae.[8] Genetická studie z roku 2015 však poukázala na parafyletičnost pásovcovitých a většinu těchto podčeledí spolu s jejich rody vyjmula do nově ustanovené čeledi pláštníkovití (Chlamyphoridae) a v pásovcovitých zůstala pouze Dasypodinae.[9] Odhaduje se, že pláštníkovití a pásovcovití se od sebe oddělili již před 45–42 miliony lety.[10][9] K pláštníkovitým se tedy řadí následující druhy recentních pásovců:
podčeleď Chlamyphorinae Bonaparte, 1850
- rod pláštník Calyptophractus Fitzinger, 1871
- pláštník velký (Calyptophractus retusus) Burmeister, 1863
- rod pláštník Chlamyphorus Harlan, 1825
- pláštník malý (Chlamyphorus truncatus) Harlan, 1825
podčeleď Euphractinae Winge, 1923
- rod pásovec Chaetophractus Fitzinger, 1871
- pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus) (Desmarest, 1804)
- pásovec štíhlý (Chaetophractus vellerosus) (Gray, 1865) – zahrnuje i taxon původně známý jako pásovec bolivijský (Chaetophractus nationi) (Thomas, 1894)
- rod pásovec Euphractus Wagler, 1830
- pásovec šestipásý (Euphractus sexcinctus) (Linnaeus, 1758)
- rod pásovec Zaedyus Ameghino, 1889
- pásovec malý (Zaedyus pichiy) (Desmarest, 1804)
podčeleď Tolypeutinae Gray, 1865
- rod pásovec Cabassous McMurtrie, 1831
- pásovec dlouhouchý (Cabassous tatouay) (Desmarest, 1804)
- pásovec jedenáctipásý (Cabassous unicinctus) (Linnaeus, 1758)
- pásovec krátkouchý (Cabassous chacoensis) Wetzel, 1980
- pásovec středoamerický (Cabassous centralis) (Miller, 1899)
- rod pásovec Priodontes F. Cuvier, 1825
- pásovec velký (Priodontes maximus) (Kerr, 1792)
- rod pásovec Tolypeutes Illiger, 1811
- pásovec kulovitý (Tolypeutes matacus) (Desmarest, 1804)
- pásovec třípásý (Tolypeutes tricinctus) (Linnaeus, 1758)
Studie z roku 2016 navíc seznala, že glyptodonti, čili skupina obřích vyhynulých pásovců, neutváří samostatnou čeleď Glyptodontidae, jak se původně myslelo, ale spíše podčeleď Glyptodontinae vnořenou v rámci pláštníkovitých, kde je sesterským taxonem podčeledí Chlamyphorinae a Tolypeutinae.[10][11] Ve fylogenetickém stromu by tyto vztahy vypadaly následovně:[10][12][9]
| Cingulata (pásovci) |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads