Plzeňský Prazdroj
firma v České republice From Wikipedia, the free encyclopedia
Plzeňský Prazdroj, a. s., je česká firma, pivovar založený v roce 1842, který produkuje první pivo plzeňského typu, Pilsner Urquell. Od roku 2017 patří pod japonskou mateřskou společnost Asahi.
| Plzeňský Prazdroj, a. s. | |
|---|---|
 Plzeňský Prazdroj | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Plzeň |
| Založen | 1842 |
| Majitel pivovaru | akciová společnost Asahi, Tokio |
| Roční produkce | 11 mil.hl (2016) |
| Názvy značek | Pilsner Urquell Gambrinus Nepasterizovaná 10 Gambrinus Nepasterizovaná 11 Gambrinus Nefiltrovaný ležák Gambrinus Nepasterizovaná 12 Gambrinus Originál 10 Gambrinus Polotmavá 12 Gambrinus Patron 12 Gambrinus Dry Excelent 11 Primus Kozel Mistrův ležák Kozel Mistrův pšeničný 12,6 Kozel Mistrův Tmavý 12,3 Kozel 11 Kozel 10 Kozel Černý Kozel Řezaný 11 Radegast Rázná 10 Radegast Ryze hořká 12 Radegast Ratar Radegast ROG IPA Radegast Temně hořká 12 Radegast Extra hořká 15 Klasik Master Polotmavý 13 Master Tmavý 18 Birell Světlý Birell Polotmavý Birell Zelený ječmen Birell Bez lepku Birell Za studena chmelený Birell Stylu IPA Birell Pomelo & Grep Birell Polotmavý citron Birell Malina & Limetka Birell Hrozno Birell Červený pomeranč Birell Citronáda Birell Bezovka Birell Cola Birell Ledový čaj Kingswood Original Kingswood Dry Kingswood Sweet Rosé Kingswood Apple Sec Viper Limetka Viper Brusinka Viper Broskev Frisco Jablko a Citron Frisco Brusinka Frisco Ananas a Lemongrass Frisco Lesní ovoce Frisco Spritz Frisco Bellini Frisco Mojito Frisco Strawberry a Daiquiri |
| Adresa | Plzeň U Prazdroje 7 301 00 |
| Souřadnice | 49°44′48,33″ s. š., 13°23′14,07″ v. d. |
| Kontakt | Telefon: 222 710 159 e-mail: info@prazdroj.cz |
| Oficiální web | http://www.prazdroj.cz |
| IČO | 45357366 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Právo várečné udělil 260 plzeňským občanům již Václav II. v roce 1295. Z roku 1307 pochází zmínka o pivovaru, který Wolfram Zwillinger odkázal katedrále svatého Bartoloměje. Ve 14. století pak mohli vařit a prodávat pivo všichni měšťané. V roce 1501 je poprvé zmíněn městský pivovar. Kvalita vyráběného moku však silně kolísala a v únoru 1838 měli nechat radní dokonce vylít 36 sudů piva pro jeho „neschopnost požití a zdraví škodlivost“. Tato neblahá skutečnost vedla k tomu, že 2. ledna 1839 vzešlo z měšťanské schůze rozhodnutí o výstavbě pivovaru. Stavba započala 15. září téhož roku pod vedením Martina Stelzera. O tři roky později byl nový Měšťanský pivovar Plzeň (Bürgerliches Brauhaus) dokončen.
Pivovar měl vařit pivo bavorského typu, k čemuž byl z Bavor přizván a zaměstnán jako sládek Josef Groll. Ten v novém pivovaru uvařil premiérovou várku 5. října 1842. Naražena byla 11. listopadu a ač nedopadla úplně dle očekávání, sklidila veliký úspěch. Staronová receptura tohoto piva je nyní známa a využívána po celém světě jako pivo plzeňského typu, právem nazývané po místě svého zrodu. Josef Groll pracoval v Měšťanském pivovaru pouze do dubna 1845. Po něm však přišli na řadu další bavorští sládkové, kteří se střídali až do konce 19. století.
Dne 1. března 1859 si pivovar nechal zaregistrovat u Obchodní a živnostenské komory v Plzni ochrannou známku Pilsner Bier – Plzeňské pivo a v roce 1898 Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Mezi další známky užívané v 19. století patří Plzeňský pramen, Prapramen, Měšťanské plzeňské či Plzeňský pravý zdroj. Již v prvním desetiletí existence si Měšťanský pivovar získal stabilní pozice v Praze a záhy expandoval i do Vídně. V roce 1862 slavil úspěch v Paříži, odkud byl jen krůček do Ameriky. V roce 1869 byl v Plzni založen akciový pivovar Gambrinus jako přímá konkurence Měšťanskému pivovaru. Ovšem do 30. let 20. století se Měšťanskému pivovaru podařilo získat většinu akcií pivovaru Gambrinus.
Dne 13. září 1946 došlo ke znárodnění a sjednocení pivovarů pod hlavičkou národního podniku Plzeňské pivovary. Tento byl 1. června 1964 transformován na Západočeské pivovary se sídlem v Plzni a n. p. Plzeňský Prazdroj (pro export). Po revoluci vznikla akciová společnost Plzeňské pivovary a nakonec byla 1. září 1994 zapsána do obchodního rejstříku jako Plzeňský Prazdroj, a. s. V roce 1999 získal kontrolu nad a. s. Plzeňský Prazdroj koncern SABMiller. 30. září 2002 byla dokončena fúze a Prazdroj pod svoji hlavičku sjednotil Pivovar Radegast, a. s. a Pivovar Velké Popovice, a. s.. V současnosti si tato skupina udržuje poloviční podíl na českém pivním trhu.
V roce 2006 byla Prazdroji Ministerstvem průmyslu a obchodu schválena sleva na dani ve výši 680 milionů korun.[1] Počátkem října 2008 byly na seznam kulturních památek České republiky zařazeny dvě stavby v areálu plzeňského pivovaru – Jubilejní brána a Vodárenská věž.[2] Mnoha budov a pozemků v areálu pivovaru se roku 2016 začalo soudně domáhat Právovárečné měšťanstvo v Plzni.[3]
Plzeňský Prazdroj byl v roce 2015 první z trojice největších pivovarů v Česku, který zveřejnil své aktuální výsledky. Prazdroj vydělal v hospodářském roce od dubna 2014 do března 2015 3,52 miliardy korun při tržbách necelých 14 miliard korun. Firmě vzrostl výstav o 4,5 %, pomohla například i změna technologie u některých značek, například sudový Gambrinus firma přestala pasterovat. Původní majitel Prazdroje, skupina SABMiller, obdržel vzhledem k těmto výsledkům rekordní dividendu, a sice na každou akcii s nominální tisícikorunovou hodnotou mu poslal Prazdroj 1690 korun. Největší tuzemská pivovarnická společnost tedy odevzdala skupině SABMiller 3,38 miliardy korun dividendy čili téměř celý svůj zisk.[4]
Od roku 1999 držela 100 % akcií tehdejší plzeňské firmy Prazdroj jihoafrická společnost South African Breweries. Ta se v roce 2002 sloučila s firmou Miller Breweries z USA. Tím byl vytvořen jihoafricko-americký koncern SABMiller, který měl centrálu v Londýně. Byla to tehdy druhá největší akciová společnost na světě, zabývající se vařením piva.
V průběhu roku 2015 se objevily zprávy, že o koupi celé společnosti SABMiller projevil zájem americko-belgický koncern Anheuser-Busch InBev. Tento největší pivovarský koncern světa je akciová společnost, sestávající z belgického InBevu a celosvětově známého podniku Anheuser Busch z USA. AB Inbev nabízel akcionářům SABMiller postupně až 42 anglických pencí za jednu akcii, což by znamenalo eventuální kupní cenu 104 miliard dolarů za celou společnost. Po sloučení by obří pivovarská společnost vařila třetinu piva na celém světě. Dozorčí rada SABMiller se tomuto převzetí dlouho bránila, resp. požadovala 45 pencí za akcii, čímž by se prodejní cena společnosti zvýšila na celkem 111 miliard dolarů. Velkoakcionář SABMiller, tabáčnický koncern Altria Group s podílem zhruba 27 %, však byla převzetí brzy nakloněna.
Ve středu 14. října 2015 měla vypršet lhůta daná akcionářům SABMiller podle britského práva k tomu, aby se vyjádřili k nabídce převzetí skupinou AB InBev. Tato společnost prohlásila ve čtvrtek 8. října 2015, že vyjádření dozorčí rady konkurenta o nedostatečnosti této nabídky a podcenění hodnoty akcií SABMiller „postrádá důvěryhodnost“. Zároveň koncern AB InBev apeloval na akcionáře SABMiller, aby se k jeho nabídce zavčas vyjádřili.[5] Aby akcionáře SABMiller získal na svou stranu, zvýšil koncern AB InBev v pondělí 12. října 2015 svou nabídku ceny za jednu akcii na 43,50 anglických pencí. Důležití velkoakcionáři SABMiller (kromě tabáčnického koncernu Altria), především miliardářská rodina Santo Domingo z Kolumbie, britská finanční skupina Aberdeen a jihoafrický státní fond PIC, zůstávali v ten den ke zvýšené nabídce ještě skeptičtí.[6] Po dalším zvýšení ceny za akcii na 44 pencí v noci téhož dne však změnili svůj názor.[7]
Během úterý 13. října 2015 bylo oznámeno, že sloučení obou pivovarnických skupin bylo dohodnuto. Kupní cena za všechny akcie SABMiller byla podle zpráv 99 miliard eur, při zohlednění zároveň přebíraných dluhů více než 110 miliard eur.[8] Svým finančním objemem byla tato megafúze třetí největší ve světových hospodářských dějinách.[9] Po sloučení mohla vzniklá pivovarská společnost teoreticky vařit skoro třetinu piva na celém světě, neboť obě společnosti měly v roce 2014 celkový podíl 30,6 % na světovém výstavu piva. Součástí této transakce byl předběžně také pivovar Plzeňský Prazdroj.
V prosinci 2016 však byla uveřejněna zpráva, že Pilsner Urquell bude koupen japonským koncernem Asahi, a to jak pivovar, tak obchodní značka. Dosavadní majitel SABMiller totiž dostal od EU, přesněji od evropských ochránců hospodářské soutěže závazek prodat značnou část svých pivovarnických aktivit v Evropě. Pod následně dohodnutou transakci, která měla finanční objem 7,3 miliardy eur, spadal nejen Pilsner Urquell se všemi svými dceřinými společnostmi v Česku, nýbrž také velký polský koncern Kompania Piwowarska, a dále podniky na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. Nový majitel převzal všechny koupené pivovary v první polovině roku 2017.[10][11]
Původní pivovar byl plánován na kapacitu 30 000 hl ročně. Roku 1850 produkce přesáhla 10 000 hl a roku 1870 100 000 hl.[12] V roce 1913 překročil roční výstav piva měšťanského pivovaru hranici 1 000 000 hl a v současné době činí přes 5 000 000 hl ročně. Produkce celé skupiny pak činí více než 11[13] milionů hl piva ročně (2017).
Plzeňský Prazdroj provozuje pro návštěvníky také několik prohlídkových tras:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
