From Wikipedia, the free encyclopedia
Pittakos z Mytilény nebo Pittakos z Lesbu (řecky Πιττακὸς ὁ Μυτιληναῖος, Pittakos ho Mytilēnaīos nebo Πιττακὸς ὁ Λέσβιος, Pittakos ho Lesbios; asi 645 př. n. l. - asi 570 př. n. l.)[1] byl starořecký předsokratovský filozof, politik a voják, jeden z tzv. sedmi mudrců.[2]
| Pittakos z Mytilény | |
|---|---|
 | |
| Jiná jména | Pittakos z Lesbu |
| Narození | 645 př. n. l.? Mytiléna |
| Úmrtí | 570 př. n. l.? místo nejisté |
| Tituly a úřady vládce (aisymnétés) města Mytilény | |
| Umělecká činnost | |
| Znám jako | jeden ze sedmi mudrců |
| Žánr | filozofie, poezie |
|
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel z Mytilény na ostrově Lesbos, ale jeho otec byl údajně z Thrákie.[1] Mytiléna byla na konci 7. století př. n. l. zmítána politickými nepokoji. Když se v roce 620 př. n. l. zmocnil vlády tyran Melanchros, podporoval Pittakos vzpouru šlechty, při které byl tyran v roce 612 př. n. l. zabit.[3]
Asi v téže době válčili Athéňané s Mytiléňany o osadu Sigeion v Tróadě na severozápadě Malé Asie. V tomto boji, který pro Mytilénu nakonec neskončil úspěšně, se Pittakos v jednom střetnutí vyznamenal. Velel Mytilénským, zatímco Athéňanům velel Frýnon, olympijský vítěz v pěstním zápase. Když Frýnon vyzval kohokoli k individuálnímu souboji, předstoupil Pittakos. Při zápasu přes Frýnona nepozorovaně přehodil síť, kterou měl ukrytou pod štítem, a usmrtil ho. Mytiléňané mu pak za to nabízeli velké dary, on však hodil svým kopím a požádal jen o tolik půdy, kolik kopím přehodil.[4][5]
Na počátku 6. století př. n. l. vyvrcholily v Mytiléně spory mezi demokratickou stranou a aristokracií. Za této situace byl Pittakos pověřen jako tzv. aisymnétés [rozhodčí] uspořádáním poměrů. Stál pak v čele městského státu 10 let, nejspíše v letech 590–580 př. n. l. Jeho odpůrci z řad aristokratů, kteří odešli do vyhnanství (např. básník Alkaios), jej označovali za tyrana. Aristotelés ve spisu Politika charakterizoval funkci aisymnétů jako volitelnou tyranidu.[6] Tato samovláda se vyznačuje tím, že je podle zákona a není dědičná.[7]
Z jeho zákonů je připomínán zvláště ten, ve kterém ukládal dvojnásobný trest tomu, kdo by se něčeho dopustil v opilosti, a to proto, aby se lidé neopíjeli, neboť ostrov Lesbos oplýval vínem. Pro občany napsal o zákonech knihu a složil též elegie, asi 600 veršů (kniha ani elegie se nedochovaly).[8]
Když se Pittakos doslechl, že korintský vladař Periandros, který byl zprvu k lidu přátelský, se později stal tyranem, začal se obávat o vlastní smýšlení. Proto usedl jako prosebník k oltáři a požádal, aby byl zproštěn vlády. Když se ho Mytilénští tázali po důvodu, řekl: „Je obtížné být dobrým."[9]
Vlády se vzdal v roce 580 př. n. l. a žil pak ještě 10 let.[10]
Mezi sedm mudrců ho zařadil již Platón v dialogu Prótagoras[11] a také v dialogu Hippias Větší jej řadí mezi muže, „kteří mají veliké jméno pro moudrost".[12] Dochovala se řada Pittakových naučení a mravních rad, které bývaly často citovány:[13]
Diogenés Laertios[14] uvádí ještě další výroky:
Výrok „Proti nutností ani bozi nebojují" připsal Diogenes Laertios Pittakovi neprávem (jde o citát z básně Simónida z Keu).[15]
Pittakos byl ctěn a vážen většinou svých spoluobčanů jako dobrý zákonodárce, ale byl také nenáviděn a pomlouván svými odpůrci z řad aristokratů, kteří ho prohlašovali za tyrana. Zvláště básník Alkaios napsal ve vyhnanství proti němu řadu invektiv, které se částečně dochovaly. Diogenés Laertios o tom píše: Alkaios mu dával tyto přezdívky: „vlekonožka", protože měl ploché nohy a vlekl je za sebou, „rukonožka", protože měl na nohou rýhy, jež se vyskytují na rukou; nazývá ho též chvastounem, protože se stále naplano chvástal, tlusťochem a břicháčem, protože byl tlustý, potmějídkem, protože večeřel bez světla, a otrapou, protože na sebe nedbal a byl špinavý.[16]
Ejhle, teď Pittakos,
sprostého otce syn, tyranem je otčiny nešťastné,
jíž se ztratila žluč. Z plných plic ho chválí hloupý dav.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
