český spolek From Wikipedia, the free encyclopedia
Pionýr je český spolek dětí, mládeže a dospělých. Jako nestátní nezisková organizace vyvíjí veřejně prospěšnou činnost v oblasti neformálního vzdělávání a výchovy dětí a mládeže ve volném čase, zabývá se i osvětovou a charitativní činností. Je zakládajícím členem České rady dětí a mládeže a členem mezinárodní organizace IFM-SEI. Vznikl v lednu 1990 přeměnou z PO SSM.
| Pionýr | |
|---|---|
 | |
| Předchůdce | Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže |
| Vznik | 4. července 1990 |
| Právní forma | spolek |
| Sídlo | Senovážné náměstí 977/24, Praha, 110 00, Česko |
| Datová schránka | u36ia36 |
| IČO | 00499161 (VR) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pojem pionýr vyjadřuje podle představitelů organizace myšlenku moderního, průkopnického, ideu hledání a touhy po poznání. Pojmenování pionýr označuje i v mezinárodním pojetí člověka – objevitele nových cest, směrů a hlasatele pokrokových myšlenek.
Pionýr je druhým největším spolkem dětí, mládeže a dospělých v České republice. Působí ve všech krajích republiky, oddíly a kluby se nacházely v roce 2005 na více než devíti stech místech.[1] V roce 2019 měl spolek 14 664 členů organizovaných v 260 pionýrských skupinách a 5 pionýrských centrech, pod které spadalo celkem 508 oddílů a 102 klubů.[2] Nejčastější činností jsou celoroční oddílové schůzky a výpravy, letní tábory a aktivity volnočasových klubů. Část aktivit je otevřena i pro nečleny.[3]
Spolek je řadu let držitelem titulu Organizace uznaná MŠMT pro oblast práce s dětmi a mládeží[4], který ministerstvo přiděluje organizacím jako formu státní garance kvality činnosti organizace a současně morálním oceněním činnosti NNO[5].
První organizace mládeže na světě, mající ve svém názvu Pionýr, existovala v Sovětském svazu od roku 1919. Oficiálně byla sovětská Pionýrská organizace založena na V. sjezdu Ruského komunistického svazu mládeže dne 19. května 1922. Komunistická strana Československa hledala po převzetí moci v únoru 1948 organizaci, s jejíž pomocí by bylo možné působit na mládež. Nejprve se k tomuto účelu pokusila využít Sokol a potom i Junák, jehož ústředí bylo 25. 2. 1948 násilně nahrazeno prokomunistickým „Akčním výborem ústředí Junáka“. Z výnosu Ministerstva školství a osvěty pak začaly vznikat první Pionýrské oddíly Junáka. Tato snaha ovšem nebyla příliš úspěšná, většina skautských oddílů se raději rozpadla nebo přešla do ilegality. Následně pak na slučovací konferenci ČSM dne 24. 4. 1949 vznikla Pionýrská organizace ČSM jako samostatná organizace.[6] V roce 1970 proběhl takzvaný sjednocovací proces dětského hnutí – dvě největší existující dětské organizace – samostatný Pionýr a obnovený Junák – oficiálně zanikly, a organizační jednotky těchto sdružení přešly do nové organizace s názvem Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže, která byla podřízená KSČ.
Od roku 1990, tedy po pádu totalitního režimu, organizace pokračuje ve své činnosti jako samostatný spolek Pionýr. Rozhodnutí o obnově samostatného Pionýra, navazujícího na činnost v letech 1968 až 1970, padlo na mimořádné konferenci pionýrských pracovníků v lednu roku 1990.[7] Organizace vyšla z pedagogických a výchovných, nikoli však ideologických tradic pionýrského hnutí a navázala na činnost oddílů a skupin. Pionýr na počátku 90. let v porovnání s přecházejícími dvaceti lety naprosto změnil svoji ideologii, vymezení, i účel, změnou prošly i některé jeho jednotící prvky (kroj, nové logo – v roce 2007 kompletně přepracováno a povýšeno na znak -, maskot, rovněž navrátil původní význam svému odznaku). Nikterak se nepodílí na prosazování komunistické ani jiné politické ideologie, stejně tak se nehlásí k žádné politické straně.
Své historii se věnuje formou dobových dokumentů na svých stránkách. Pionýr byl v roce 1998 spoluzakladatelem České rady dětí a mládeže. Pro svou vnitřní potřebu vydává od roku 1992 barevný měsíčník formátu A4 Mozaika Pionýra.[8]
Vedoucí, zástupci vedoucího, instruktoři, hospodář, revizor a ostatní funkcionáři voleného orgánu musí se svou funkcí písemně souhlasit, musí být seznámeni s právy a povinnostmi s funkcí spojených, v okamžiku jmenování musí být členy spolku a musí mít kvalifikaci stanovenou vnitřní směrnicí spolku. Oddílový vedoucí a zástupci oddílového vedoucího, revizoři, volení zástupci a ostatní funkcionáři musí dosáhnout věku 18 let, instruktoři věku 15 let.
Program Pionýra definuje následujících sedm pionýrských ideálů.[9]
Pionýr, jeho pobočné spolky a členové používají tyto základní jednotící prvky:
Mimo to mohou být využívány další jednotící prvky:
Oddíly a jejich vedoucí vycházejí při sestavení oddílových plánů z nabídkových programů činnosti a kalendáře akcí a soutěží, které na jednotlivé programy navazují.
Odměny a vyznamenání ve spolku Pionýr patří členům Pionýra (dětem i dospělým), kolektivům, pionýrským skupinám či orgánům, které dosahují významných výsledků ve své činnosti pro děti a mládež, i nečlenům, kteří pionýry výrazně podpořili.
Nejvyšší pionýrské vyznamenání je Křišťálová vlaštovka. Uděluje se každý rok pouze jedna (s výjimkou udělování in memoriam) členům nad 26 let za práci pro Pionýr i v Pionýru.
Držitelé Křišťálové vlaštovky:[10]
V červenci 2020 přišla organizace Kverulant.org s obviněním z údajně "zfixlovaného poskytování dotací Pionýrům"[11], které následovala série útočných příspěvků na Facebookové stránce organizace. Organizace svá obvinění stavěla na kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) provedené v roce 2017. Ta byla zaměřená na prostředky, které stát poskytl na podporu práce s dětmi a mládeží mezi lety 2014–2016. V rámci této kontrolní akce NKÚ provedl kontroly u 14 příjemců dotací – spolků pracujících s dětmi a mládeží. U osmi z těchto spolků, mezi nimi i u Pionýra, NKÚ našel dílčí pochybení[12]. V rámci celkové částky 77 miliónů přidělené v tomto období na projekty Pionýra nalezl NKÚ chyby u dvou účetních položek. V případě těchto nálezů se však jednalo o formální pochybení, nikoliv o snahu o podvod či obohacení se, což potvrdila Policie ČR, která případ odložila. S ohledem na to ani MŠMT neuplatnilo vůči Pionýru následné možné dotační sankce a Ministerstvo financí dokonce prominulo významnou část příslušné vratky do státního rozpočtu.
Na obranu Pionýra vůči útokům organizace Kverulant.org vystoupil například předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček[13] nebo významný český skaut a novinář Jiří "Edy" Zajíc[14][15].
S ohledem na množství pochybení v rámci kontroly i ostatních příjemců dotací ale NKÚ vyčetl MŠMT, že v rámci ministerstva nefungoval vůči příjemcům těchto dotací v letech 2014–2016 vnitřní kontrolní systém a kontrola ministerstva tak nebyla prováděna v potřebné kvalitě, zároveň výběr podpořených projektů nebyl dle NKÚ transparentní. V následujících letech však MŠMT metodiku upravilo a v současnosti (rok 2020) již postupuje dle metodiky zveřejněné na webových stránkách ministerstva[16], která obsahuje jasná hodnotící kritéria a indikátory, čímž adresuje výtky ze strany NKÚ.
Kverulant Ministerstvo školství již v červnu 2020 oslovil s požadavkem, aby dostal kopie grantových žádostí a seznam členů komise, kteří o dotacích pro mládež rozhodli. Domníval se totiž, že mezi nimi byli i zástupci Pionýra. Ministerstvo Kverulantovi informace nedalo. Proti jejich neposkytnutí podal Kverulant na konci srpna 2020 stížnost ministrovi. Marně a Kverulant proti tomuto rozhodnutí podal žalobu. Městský soud v Praze rozsudkem z 31. března 2023 Kverulantovi nevyhověl. Ve věci sdělení totožnosti členů komise, která rozhodovala o dotacích pro Pionýra, provedl soud test proporcionality. Zvažoval, zda je důležitější zájem veřejnosti, reprezentovaný zde Kverulantem, znát jména osob, které rozhodují o veřejných penězích nebo zájem těchto osob zůstat v anonymitě. Soud došel k závěru, že ochrana soukromí má přednost. Kverulant neuspěl ani s požadavkem na poskytnutí kopií grantových žádostí. Kverulant veřejně oznámil, že svou při prohrál, ale dobře vyargumentované rozhodnutí soudu respektuje a odvolávat se proti němu nebude.[17]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
