Petro Olexijovyč Porošenko (ukrajinsky Петро Олексійович Порошенко; * 26. září 1965 Bolhrad) je ukrajinský podnikatel, politik židovského původu [1] a v letech 2014–2019 pátý prezident Ukrajiny.
| Petro Porošenko Петро Порошенко | |
|---|---|
_(cropped).jpeg) | |
| 5. prezident Ukrajiny | |
| Ve funkci: 25. května 2014 – 20. května 2019 | |
| Předseda vlády | Arsenij Jaceňuk Volodymyr Hrojsman |
| Předchůdce | Oleksandr Turčynov |
| Nástupce | Volodymyr Zelenskyj |
| 22. ministr hospodářského rozvoje a obchodu | |
| Ve funkci: 23. března 2012 – 24. prosince 2012 | |
| Předseda vlády | Mykola Azarov |
| Předchůdce | Andrij Kljujev |
| Nástupce | Ihor Prasolov |
| 9. ministr zahraničních věcí Ukrajiny | |
| Ve funkci: 9. října 2009 – 11. března 2010 | |
| Předseda vlády | Julija Tymošenková Oleksandr Turčynov |
| Předchůdce | Volodymyr Chandohij |
| Nástupce | Kosťantyn Hryščenko |
| Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany | |
| Ve funkci: 8. února 2005 – 8. září 2005 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Blok Petra Porošenka |
| Rodné jméno | Петро Олексійович Порошенко |
| Narození | 26. září 1965 (59 let) Bolhrad, Oděská oblast, USSR, SSSR |
| Národnost | ukrajinská |
| Choť | Marina Porošenková |
| Rodiče | Oleksij Porošenko a Yevheniia Poroshenko |
| Děti | 4, včetně Oleksije Petroviče Porošenka |
| Příbuzní | Mykhailo Poroshenko (sourozenec) |
| Sídlo | Kyjev |
| Alma mater | Ševčenkova univerzita |
| Profese | byznysmen, politik, diplomat, ekonom a podnikatel |
| Náboženství | Ukrajinská pravoslavná cirkev (moskevský patriarchát) |
| Ocenění | velkokříž Řádu za občanské zásluhy (2010) Global Citizen Awards (2014) Řád Vitolda Velikého čestná palná zbraň State Prize of Ukraine in Science and Technology … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
| Commons | Петро Порошенко |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Politická kariéra
Porošenko je bývalý ministr zahraničních věcí a ministr obchodu a hospodářského rozvoje. V letech 2007–2014 byl členem Ukrajinské národní bankovní rady. Do ukrajinského parlamentu byl poprvé zvolen v roce 1998. Dne 28. března 2014 oznámil kandidaturu na prezidenta Ukrajiny.[2]
Ukrajinský prezident 2014–2019
Porošenko byl prostřednictvím své televizní stanice Kanál 5 jedním z organizátorů Euromajdanu, který vedl v únoru 2014 ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče.[3]
V prezidentských volbách 25. května 2014 pak hned v prvním kole zvítězil, když získal přes 50 % hlasů.[4] Dne 7. června složil přísahu, a stal se tak pátým prezidentem Ukrajiny.
Až do konference čtyř státníků v Minsku v únoru 2015 a schválení druhé minské dohody o klidu zbraní prosazoval prezident Porošenko pokračování bojových operací ukrajinské armády proti proruským separatistům na východě země,[5] které v květnu 2014 začala vláda premiéra Arsenije Jaceňuka.[6] Porošenko označuje východoukrajinské separatisty z tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky jako „bandity“ a „ruské teroristy“ a od samého počátku ukrajinské krize odmítá vést se separatisty politický dialog.[7] Podle Porošenka nejsou zástupci separatistických republik „jednou ze stran dialogu“, protože ozbrojenci a teroristé nemohou zastupovat Donbas.[8] V červenci 2014 Porošenko prohlásil, že za každého ukrajinského vojáka padlého v boji „budou zlikvidovány stovky teroristů“.[9]
Při projevu v ukrajinském parlamentu v září 2017 prohlásil, že Rusko se chystá využít vojenské cvičení Západ 2017 k napadení Ukrajiny a k rozpoutání „útočné války kontinentálního rozsahu“.[10]
V prosinci 2018 došlo z iniciativy Porošenka ke sjednocení tří pravoslavných církví působících na Ukrajině v jedinou Pravoslavnou církev Ukrajiny, s čímž nesouhlasil Moskevský patriarchát, který disponuje největším počtem kostelů.[11] V reakci na to provedli agenti tajné služby SBU v klášterech a budovách patřících Moskevskému patriarchátu razie a domovní prohlídky.[12]
Koncem roku 2018 podepsal Porošenko zákon, kterým někdejší příslušníci UPA a OUN, tzv. banderovci, získají postavení válečných veteránů a s tím související sociální výhody.[13]
Prezidentské volby 2019
V prezidentských volbách v roce 2019 získal Porošenko v prvním kole dne 31. března 16 % hlasů. Umístil se na druhém místě za Volodymyrem Zelenským, pro kterého hlasovalo více než 30 % voličů. Oba kandidáti postoupili do druhého kola voleb, které se konalo 21. dubna 2019.
Druhé kolo voleb přineslo podle očekávání vítězství Zelenského. Při volební účasti, která se předběžně pohybovala kolem 58 %, získal vítězný kandidát podle průzkumů provedených u volebních uren 74 % hlasů voličů, zatímco na dosavadního prezidenta Porošenka připadlo pouze 26 % hlasů. Porošenko svoji porážku uznal. Volodymyr Zelenskyj se tak stal novým ukrajinským prezidentem.[14]
Ruská invaze 2022
Během ruské invaze na Ukrajinu se v únoru 2022 objevil na záběrech s kalašnikovem jako člen kyjevské domobrany. Dále působil jako velitel praporu Ukrajinské domobrany a v březnu předal bojovníkům 206. praporu domobrany dva automobily (nazvané Bandero-mobily) vybavené kulomety spolu s 450 neprůstřelnými vestami.[15]
Osobní život
Petro Porošenko je ženatý, s manželkou Marinou Porošenkovou má čtyři děti; dva syny a dvě dcery.[16]
Podnikatelské aktivity a majetek
Podle údajů ruského vydání časopisu Forbes z března 2014 byl sedmým nejbohatším Ukrajincem, jeho jmění se tehdy odhadovalo na 1,2 miliardy dolarů.[17] Podle novějšího odhadu ke konci roku 2018 vlastní Porošenko majetek ve výši již jen 500 milionů dolarů, takže jej časopis Forbes neuvádí. Dříve byl v pořadí miliardářů celého světa veden na pozici 1284.[18] Patří mu mj. firma Roshen, která je největším ukrajinským výrobcem čokolády. (Tato firma vyráběla čokoládu také v Rusku, aktuální údaje k tomu nejsou k dispozici.) Porošenko je proto znám pod přezdívkou „čokoládový král“.[19]
Porošenko byl zmíněn v tzv. Panamských dokumentech.[20] Před volbami v roce 2014 slíbil prodat svou firmu na cukrovinky Rošen, ovšem místo toho podle Panamských dokumentů přesunul své podnikání do offshorového centra na Britských Panenských ostrovech a tím ušetřil miliony na daních, které by jinak musel zaplatit na Ukrajině.[21] Po zveřejnění možného daňového úniku navrhl Oleh Ljaško, předseda Radikální strany, obžalobu Porošenka.[21] Skandál rozdmýchal měsíce trvající spory mezi Porošenkovým blokem a Lidovou frontou Arsenije Jaceňuka, ve které se obě strany vzájemně obviňují z korupce.[21] Porošenko se objevil také v dokumentech Paradise Papers, které byly zveřejněny v listopadu 2017 a které odhalují daňové úniky skrze daňové ráje.[22]
V lednu 2022 rozhodl ukrajinský soud o zabavení Porošenkova majetku kvůli obvinění z vlastizrady a podpory terorismu.[23]
Kontroverze
Podle serveru WikiLeaks v letech 2006 až 2009, kdy Porošenko vedl v parlamentu výbor pro finance a bankovnictví, popisovali američtí diplomaté Porošenka jako oligarchu zdiskreditovaného nařčeními z korupce.[24]
Během předvolební kampaně Porošenko slíbil, že po zvolení prodá většinu svých podniků, včetně televizní stanice Pátý kanál a potravinářské firmy Rošen. Dodnes svůj slib nesplnil a naopak hodnotu svých aktiv několikanásobně zvýšil.[25]
Podle rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa Porošenko získal za podivných okolností pozemky v ochranné zóně poblíž památky UNESCO a v rozporu s ukrajinskými zákony na nich začal stavět, čímž poškodil část opevnění z 18. století. Vyšetřování prokuratury proti němu bylo zastaveno pět měsíců po jeho zvolení prezidentem v listopadu 2014.[26]
V září 2014 označil Porošenko bojovníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA), v Česku známé pod označením „banderovci“, kteří bojovali za samostatný ukrajinský stát, nicméně při tom masově vyvražďovali polské i židovské civilisty za druhé světové války a spolupracovali s nacistickým Německem, za „příklad hrdinství a vlastenectví na Ukrajině“.[27]
Na konci jara roku 2017 byly na Ukrajině zablokovány sociální sítě VKontakte a Odnoklasniky, dále také vysílání řady ruských televizních stanic a zakázáno působení ruských bank a firem zabývajících se vývojem bezpečnostních softwarů. To má podle Porošenka omezit údajnou ruskou podporu separatistů. Sociální síť VKontakte je však v rusky mluvících zemích velmi oblíbená, má v nich obdobné postavení jako v českém prostředí síť Facebook. Nařízení je proto velmi nepopulární, zvláště mezi mladými, navíc je řadou organizací považováno za omezování svobody.[28]
V prosinci 2018 podepsal zákon, kterým získali někdejší příslušníci Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) i UPA („banderovci“) postavení válečných veteránů a s tím související sociální výhody.[29]
Od ledna 2022 je na Ukrajině vyšetřován kvůli podezření z vlastizrady, z financování terorismu a z vytvoření teroristické organizace, protože v roce 2014 dohodl nákup uhlí z území ovládaného proruskými separatisty v Donbasu. Pokud bude Porošenko shledán vinným, hrozí mu až 15 let odnětí svobody.[30] Podle Porošenka a jeho stoupenců je obvinění z vlastizrady vykonstruované lidmi z okolí jeho nástupce v prezidentském úřadu Volodymyra Zelenského.[31] V lednu 2022 rozhodl ukrajinský soud o zabavení Porošenkova majetku.[23]
Vyznamenání
Řád za zásluhy III. třídy – Ukrajina, 9. prosince 1998 – za mnoho let svědomité práce a za významný přínos k rozvoji ukrajinské státnosti[32]
Řád za zásluhy II. třídy – Ukrajina, 24. září 1999 – za významný osobní přínos k reformě průmyslu Ukrajiny a za aktivní účast na legislativní práci[33]
velkokříž Řádu za občanské zásluhy – Španělsko, 29. ledna 2010[34]
Řád republiky – Moldavsko, 20. listopadu 2014[35]
rytíř Řádu bílé orlice – Polsko, 16. prosince 2014[36]
Řád Stará planina – Bulharsko, 2016[37]
Řád za mimořádné zásluhy – Slovinsko, 8. listopadu 2016[38]
řetěz Řádu krále Abd al-Azíze – Saúdská Arábie, 1. listopadu 2017[39]
velkokříž Řádu Vitolda Velikého – Litva, 7. prosince 2018[40]
_GC.svg){kind=small}
.png){kind=small}
Galerie
Porošenko na recepci na velvyslanectví USA v Kyjevě, 6. června 2005
Porošenko hovoří k davu během tzv. Euromajdanu, 8. listopadu 2013
Vůdci ukrajinské opozice s americkým ministrem zahraničí Kerrym, 30. ledna 2014
Porošenko na předvolebním setkání ve Lvově, 22. května 2014
Porošenko, Angela Merkelová a Joe Biden v Mnichově, 7. února 2015
Podpora Porošenka během ukrajinských prezidentských voleb 2014
.jpg)
.jpg)
.png)
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
