český internista, kardiolog, lékař a vědec From Wikipedia, the free encyclopedia
Petr Widimský (* 29. března 1954 Praha) je český lékař, internista specializující se v oboru kardiologie, v letech 2001–2022 přednosta III. interní – kardiologické kliniky a vedoucí lékař Kardiocentra 3. LF UK a FNKV. Od roku 2018 je děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy[2] Předtím působil jako proděkan pro vědu a výzkum. Mezi lety 2000–2003 byl prorektorem Univerzity Karlovy v Praze pro rozvoj.
prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., FESC., FACC. | |
---|---|
Prorektor Univerzity Karlovy pro rozvoj | |
Ve funkci: 2000 – 2003 | |
Předchůdce | Ivan Wilhelm |
Nástupce | Stanislav Štech |
14. děkan 3. LF UK v Praze | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 1. února 2018 | |
Předchůdce | Michal Anděl |
Narození | 29. března 1954 (70 let) Praha |
Rodiče | Uznávaný kardiolog Jiří Widimský i v 90 letech ordinuje a chystá knihu a Dagmar Widimská |
Příbuzní | Jiří Widimský ml.[1] (sourozenec) |
Alma mater | Univerzita Karlova (do 1979) |
Profese | lékař, pedagog a výzkumník |
Ocenění | zlatá medaile Univerzity Karlovy (2003) Česká hlava (2011) zlatá medaile Evropské kardiologické společnosti (2014) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ve funkčním období 2004-2008 byl členem výboru Evropské kardiologické společnosti (ESC) ve funkci viceprezidenta společnosti. V letech 2011–2015 působil jako předseda České kardiologické společnosti.
V roce 2011 obdržel hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za intervenční léčbu akutního infarktu myokardu.
V roce 1979 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Následně získal první (1982) a druhou (1987) atestaci v oboru vnitřního lékařství a specializační atestaci z kardiologie (1992). Od počátku své lékařské praxe pracuje ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
V roce 1983 obhájil kandidátskou práci „Echokardiografie u ischemické choroby srdeční“ (CSc.) a roku 1995 pak doktorskou práci „Funkce a perfuze myokardu u ischemické choroby srdeční“ (DrSc.). Roku 1991 podstoupil habilitační řízení (docent) a v roce 1998 byl jmenován profesorem v oboru vnitřního lékařství (profesor).
V letech 1991–1993 pracoval ve dvou kardiocentrech v Nizozemí: nejprve v Thoraxcentru Erasmovy univerzity v Rotterdamu a poté v kardiocentru krajské nemocnice Zwolle. Zde absolvoval výcvik v intervenční kardiologii a podílel se na výzkumných projektech obou pracovišť. V roce 1996 se stal vedoucím lékařem Kardiocentra a roku 2001 také přednostou nově založené Kardiologické kliniky FNKV a 3. LF UK, vzniklé vyčleněním z II. interní kliniky FNKV. V dubnu 2022 jej ve vedení vystřídal profesor Petr Toušek.[3]
Počátkem roku 1990 byl zvolen do předsednictva Akademického senátu Univerzity Karlovy a Akademického senátu 3. LF UK. Od roku 2003 je členem Vědecké rady Univerzity Karlovy a Vědecké rady 3. LF UK. V letech 2005–2015 byl předsedou Akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro obor kardiologie, pro období 2016–2020 byl zvolen předsedou Specializační oborové rady pro kardiologii.
Výzkumně se zabývá ischemickou chorobou srdeční, akutními koronárními syndromy, intervenční kardiologií, kardiovaskulární farmakoterapií a též problematikou cévních mozkových příhod. Původní klinické studie byly publikovány pod akronymem „PRAGUE trials“. Zejména studie PRAGUE-1, PRAGUE-2, PRAGUE-4, PRAGUE-8, PRAGUE-12, PRAGUE-15, PRAGUE-17 a PRAGUE-18 získaly ohlas v zahraničí a první dvě studie změnily strategii léčby infarktu myokardu. V roce 2008 založil s podporou Evropské kardiologické společnosti mezinárodní projekt „Stent for Life“, který přispěl k rozšíření primární perkutánní koronární intervence (p-PCI) jako nejúčinnější léčby akutního srdečního infarktu v evropských zemích i státech mimo Evropu. Mezi lety 2008–2011 projekt vedl.
V roce 2016 stál při založení Council on Stroke při ESC, jakožto multidisciplinárního orgánu pro spolupráci, vzdělávání a výzkum cévní mozkové příhody.
Od roku 2015 figuroval každoročně, jako jediný český klinický lékař a jeden z osmi českých vědců, v seznamu nejcitovanějších vědců světa[4] Citační ohlas jeho prací činí podle SCI 43 248 a jeho Hirschův Index = 68. K září 2021 v databázi Web of Science bylo registrováno 525 publikací, u nichž byl autorem či spoluautorem.
Je též[kdy?] autorem či spoluautorem 20 monografií (z toho 5 monografií vyšlo v zahraničí).
Stal se členem redakčních rad několika mezinárodních odborných časopisů (např. European Heart Journal) a čestným členem zahraničních odborných společností.
V roce 1974 se spolužáky založil oddíl softballu a baseballu při VŠTJ Medicina Praha a v jeho čele stál dalších sedmnáct let do odjezdu do Nizozemí v roce 1991.[5]
Je ženatý, má pět dětí a čtyři vnoučata. Jeho otec prof. MUDr. Jiří Widimský, DrSc. (1925–2020) byl kardiolog a bratr prof. MUDr. Jiří Widimský, CSc., ml. je též internista a kardiolog.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.