český ekonom a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Petr Mach (* 6. května 1975 Praha) je český ekonom, vysokoškolský pedagog a politik. Je znám svými libertariánskými názory a kritikou Evropské unie (byť prohlašuje, že se libertariánem nikdy neoznačoval)[3].
Ing. Petr Mach, Ph.D. | |
---|---|
1. předseda Strany svobodných občanů | |
Ve funkci: 14. února 2009 – 10. prosince 2016 | |
Předchůdce | subjekt vznikl |
Nástupce | opět zvolen předsedou |
Ve funkci: 22. ledna 2017 – 19. listopadu 2017 | |
Předchůdce | po rezignaci opět zvolen |
Nástupce | Tomáš Pajonk |
Poslanec Evropského parlamentu | |
Ve funkci: 1. července 2014 – 31. srpna 2017 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ODS (1997–2007) Svobodní (2009–2018)[1] Trikolóra (2019)[2] SPD (od 2023) |
Narození | 6. května 1975 (49 let) Praha Československo |
Choť | Andrea Machová (od 2014) |
Děti | syn Jonáš, dcera Sára |
Sídlo | Praha |
Alma mater | VŠE v Praze |
Zaměstnání | vysokoškolský pedagog |
Profese | ekonom, politik a vysokoškolský učitel |
Webová stránka | www |
Commons | Petr Mach |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V letech 2003 až 2007 též působil jako poradce prezidenta České republiky Václava Klause. V roce 2009 založil Stranu svobodných občanů, jíž do listopadu 2017 předsedal (s krátkou pauzou na přelomu let 2016 a 2017). Od července 2014 do srpna 2017 byl poslancem Evropského parlamentu. V roce 2023 vstoupil do hnutí SPD a stal se lídrem společné kandidátky hnutí SPD a strany Trikolora ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 (neuspěl však a europoslancem se znovu nestal).
Vystudoval Gymnázium Na Zatlance a následně Vysokou školu ekonomickou v Praze (v r. 1997 absolvoval bakalářský studijní program statistika a ekonometrie, v r. 1999 absolvoval inženýrský studijní program finance); v roce 2003 na této škole obhájil disertační práci na téma „Teorie ražebného a inflační daně“.[4]
V roce 1998 založil časopis Laissez-Faire a až do roku 2008 byl jeho šéfredaktorem.[4] Od založení v roce 1999 působil jako vedoucí Centra pro ekonomiku a politiku,[4] v roce 2003 se stal jeho výkonným ředitelem. Po založení strany Strany svobodných občanů se funkce vzdal a byl nahrazen poradcem prezidenta Václava Klause Janem Skopečkem.[5] Od roku 1996 do roku 1998 učil angličtinu na jazykové škole.[4] V letech 2000–2008 přednášel ekonomii na Vysoké škole ekonomické, od roku 2010 přednášel na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS) a Vysoké škole ekonomie a managementu (VŠEM).[4] Po zvolení europoslancem v roce 2014 z časových důvodů ukončil svůj úvazek na VŠEM, ale dál učí na VŠFS.[6] V současné době se věnuje rozvoji moderních studijních metod na Evropské akademii vzdělávání[7].
Od roku 1995 do roku 1998 byl členem Mladých konzervativců, v roce 1997 byl jejich předsedou.[4] Od roku 1997 do 2007 byl členem ODS.[4][8] Od roku 2003 do 2007 byl poradcem prezidenta republiky Václava Klause. Působil též v mezistranické komisi pro důchodovou reformu.[9] Od roku 2023 působí jako expert SPD.
Z ODS v roce 2007 vystoupil, protože podle jeho slov přestávala prosazovat myšlenky lidské svobody.[8] Zklamaly ho též kroky předsedy ODS Mirka Topolánka, který prosazoval Lisabonskou smlouvu, a aféry starosty Prahy 5 Milana Jančíka.[8] V roce 2008 oznámil přípravu založení nové liberální euroskeptické politické strany. V lednu 2009 oznámil, že ponese jméno Strana svobodných občanů. Mach byl na ustavujícím sněmu 14. února 2009 zvolen předsedou strany, když na post kandidoval jako jediný.[10] Do funkce předsedy Strany svobodných občanů byl znovu zvolen v letech 2010,[11] 2012,[12] 2013[13] a 2015.[14]
Kvůli sporům o směřování strany rezignoval dne 10. prosince 2016 na post předsedy Svobodných. O funkci se však opět ucházel[15] a dne 22. ledna 2017 byl opětovně zvolen předsedou strany.[16]
Je signatářem konzervativně pravicového manifestu D.O.S.T.,[17] není však členem spolku Akce D.O.S.T., od něhož se opakovaně distancoval kvůli myšlenkovým odlišnostem.[18][19]
V létě 2019 se stal oblastním koordinátorem hnutí Trikolóra.[20] Od roku 2020 byl bez politické příslušnosti.[2]
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval jako lídr strany Svobodných[21] a byl s počtem 13 211 (16,60 %) preferenčních hlasů zvolen. Byl členem Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO). Na konci srpna 2017 oznámil, že ke dni 31. srpna 2017 rezignoval na mandát europoslance.[22] Jako důvod uvedl, že se chce plně soustředit na kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny.[23] Nahradil jej Jiří Payne.[22]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem Svobodných v Praze,[24] ale neuspěl. Strana získala pouze 1,56 % hlasů a do Sněmovny se nedostala.[25] Vzhledem k neúspěchu rezignoval na post předsedy strany.[26] V nové volbě předsedy jej pak porazil Tomáš Pajonk.[27]
V roce 2018 ukončil svou politickou kariéru. Vzdal se postu lídra Svobodných pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2019. Důvodem byl neúspěch plánu na koalici se stranou Realisté. Zároveň se rozhodl nekandidovat ani z jiného místa kandidátky a oznámil, že se stáhne z politiky.[28]
V roce 2023 se stal poradcem hnutí SPD pro oblast ekonomie a ve druhé polovině roku 2023 do hnutí vstoupil.
Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 kandidoval jako člen hnutí SPD z pozice lídra kandidátky koalice „SPD a Trikolora“. Lídrem byl zvolen již v prosinci 2023.[29][30][31] Ve volbách hnutí získalo 5,73 % a jeden mandát, přičemž jej vlivem preferenčních hlasů získal dosavadní europoslanec Ivan David a Mach neuspěl.[32]
Od roku 1991 byl členem Junáka.[4] Je členem Mensy ČR.[33]
V letech 1999 až 2004 působil jako překladatel, v letech 2003 až 2009 se zabýval ekonomickým poradenstvím. V letech 2006 až 2008 pracoval v KBC Bank.[4] Od roku 2007 byl členem a od roku 2008 do roku 2011 místopředsedou dozorčí rady společnosti MERO ČR, a.s.[34][4] vlastněné Ministerstvem financí České republiky.[34]
Na začátku roku 2015 se osobně aktivně zapojil do kauzy dětí odebraných rodině Michalákových norským úřadem Barnevernet.[35]
Petr Mach je považován za libertariána,[36][37][38][39] sám se charakterizuje jako klasický liberál[40] a hlásí se k pravici.[33] Jako své vzory uvedl Karla Havlíčka Borovského, Benjamina Franklina, Nigela Farage, Frédérica Bastiata a Davida Huma.[33][8] V mládí též obdivoval Václava Klause, později začal mít pocit, že jeho názory jsou nekonzistentní.[33]
Za ideální model státu považuje štíhlý stát s minimálními daněmi.[41] Domnívá se, že členství v Evropské unii je pro občany České republiky nevýhodné, protože omezuje jejich svobodu,[42] a prosazuje vystoupení České republiky z EU. Angažoval se v politických kampaních proti Lisabonské smlouvě[43] a Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM).[44] Je proti přijetí eura v ČR.[45][41][33] Zároveň ale upozorňuje, že samotné vystoupení z EU prosperitu nepřinese, mimo jiné proto, že mnoho škodlivých daní a regulací je uvalováno vládami národních státu, nikoliv Evropskou unií.[46] Podporuje volný mezinárodní obchod mezi všemi státy. Cla a další bariéry volného obchodu podle Macha vedou ke zbytečnému napětí mezi státy, mezi kterými tato bariéra leží, jako tomu bylo například při nepokojích na Ukrajině v roce 2014.[47]
Kritizuje zvyšující se státní dluh Česka[48] a prosazuje přijetí zákona o vyrovnaném státním rozpočtu.[45][33]
Staví se také proti stejnopohlavním sňatkum či proti adopci dětí stejnopohlavními páry.[49]
Zpočátku podporoval zavedení rovné daně,[50] později začal prosazovat úplné zrušení daně z příjmů fyzických osob.[45][41] Je pro jednotnou sazbu DPH, která by měla být nižší než 15 %.[45] Zvýšení daní by podle Macha mělo být možné pouze po schválení v referendu.[41] Prosazuje zrušení minimální mzdy.[45][41] Vystupuje proti povinnému přimíchávání biopaliv do benzínu a nafty, protože zdražuje ceny pohonných hmot.[51][41][33] Za lék na korupci považuje snížení státního přerozdělování.[41] Chtěl by omezit či zrušit státní příspěvky politickým stranám.[52]
Tvrdí, že investiční pobídky nepřinášejí hospodářský růst.[45] Kritizoval plány na zavedení tzv. šrotovného.[53] Je proti pozitivní diskriminaci, protože je nespravedlivá a škodí i těm, které má zvýhodňovat.[45] Prosazuje legalizaci švarc systému.[45] Prosazuje privatizaci státních podniků (například České dráhy, ČSA, Eurooil),[45] stát by podnikat neměl.[46] Je proti povinnému vstupu do druhého pilíře důchodového systému.[45] Nesouhlasí s regulačními poplatky u lékaře.[45][41] Souhlasí s nadstandardy ve zdravotnictví.[45] Kritizoval záměr ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila zavést centrální registr přestupků, neboť by prý vedl ke vzniku policejního státu.[54]
V článku „Globální oteplování ustalo“ z r. 2008 zmínil vliv uplatňovaných metod statistické vědy na závěry týkající se globálního oteplování.[55]
V roce 2009 byla jeho přítelkyní Jana Topolánková, dcera bývalého premiéra ČR Mirka Topolánka.[9] Později se jeho přítelkyní stala novinářka Reflexu a bývalá členka republikového výboru Svobodných Andrea Holopová.[56] V roce 2014 se vzali,[57] 29. listopadu 2016 se jim narodil syn Jonáš.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.