Petr Janeček (* 17. října 1978) je český etnolog, folklorista, kulturní antropolog, vysokoškolský pedagog a spisovatel.
| Doc. PhDr. Petr Janeček, Ph.D. | |
|---|---|
| Narození | 17. října 1978 (46 let) |
| Povolání | folklorista a etnolog |
| Zaměstnavatel | Vysoká škola ekonomická v Praze (od 2021) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vysokoškolské studium absolvoval v letech 1998–2004 (Bc., Mgr., PhDr.) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. V letech 2008–2013 vedl Etnografické oddělení Historického muzea Národního muzea, spravující Národopisné muzeum v Letohrádku Kinských v Praze.[zdroj?] Od roku 2012 je docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde působí jako akademický pracovník v oboru Etnologie a kulturní antropologie.[zdroj?] Externě přednáší na Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.[zdroj?]
Provádí srovnávací výzkum současného a moderního slovesného (hlavně narativního) folkloru, především tzv. městských legend (současných pověstí), fám, konspiračních teorií, anekdot a vtipů, memů a dětských her s důrazem na české země v širším geografickém kontextu.[zdroj?] Dále se zabývá teorií, metodologií a historií evropské etnologie a komparativní, slovesné a prozaické folkloristiky, etnologickými přístupy k problematice materiální kultury a teoretickými aspekty nemateriálního kulturního dědictví. Prováděl terénní a archivní etnologické výzkumy v České republice, Rakousku, Polsku a Slovinsku (především současný prozaický folklor) a USA (slovesný folklor texaských Čechů v historickém kontextu).[zdroj?]
O prozaickém folkloru a příbuzných tématech pravidelně publikuje v odborné, populárně naučné i populární formě; témata blízká jeho výzkumnému zaměření pravidelně prezentuje v médiích, a častých popularizačních přednáškách pro veřejnost, knihovny, muzea, galerie, kulturní a vzdělávací instituce a školy všech stupňů.[1]
Je autorem čtyřdílné série populárně vědeckých knih o českých současných pověstech a fámách Černá sanitka (2006; 2007; 2008; 2020), které se dočkaly televizního (patnáctidílný seriál České televize, 2008, kterým provází Roman Zach),[2] rozhlasového (audio zpracování v podobě rozhlasových pořadů a podcastů a CD Českého rozhlasu, 2008, 2019, knihu načetli Kamil Halbich, Lukáš Hlavica, Miroslav Táborský a Alfréd Strejček.)[3] a dvojice divadelních zpracování (HaDivadlo Brno 2007 – Marián Amsler a Luboš Balák; a Činoherní studio v Ústí nad Labem 2021 – Adam Ernest).[4]
Dále je autorem sbírky současných českých duchařských příběhů Krvavá Máry a jiné strašlivé historky (2015) a obsáhlé odborné monografie o městském fantomovi zvaném Pérák, jedné z nejvýznamnějších českých mytických postav s názvem Mýtus o Pérákovi. Také napsal knihu Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou (2017). Výrazně přepracovaná a doplněná podoba této knihy pro mezinárodní audienciu vyšla v USA pod názvem Spring Man. Belief Legend between Folklore and Popular Culture (2022). Dále je editorem kolektivní monografie Folklor atomového věku. Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti (2011).[zdroj?]
Je také autorem několika desítek odborných textů, například kapitoly o pověstech o vlkodlacích v českých zemích, na Slovensku a v Polsku v knize Werewolf Legends. Palgrave Historical Studies in Witchcraft and Magic (2023), studie o evropských verzích dětského rituálu souvisejícím s duchem Bloody Mary v knize Bloody Mary. A Casebook (2024), a kapitoly o nemateriálním kulturním dědictví českých zemí v The Routledge Companion to Intangible Cultural Heritage (2017).[zdroj?]
Odborné studie publikoval např. ve vědeckých časopisech Fabula: Journal of Folktale Studies (2020), Estudis de Literatura Oral Popular. Studies in Oral Folk Literature (2022), Diogène. Revue internationale des sciences humaines (2015; 2020), Zeszyty Komiksowe (2020), Acta Ethnologica Danubiana (2022), Ethnologia Slovaca et Slavica (2020), Slovenský národopis (2014, 2009), Český lid: Etnologický časopis (2006; 2007), Národopisná revue (2021, 2019, 2015 atd.,), Studia ethnologica pragensia (2022, 2017, 2007) a Dingir (2023).[5]
- Černá sanitka a jiné děsivé příběhy. Současné pověsti a fámy v České republice. Praha: Plot, 2006.
- Černá sanitka: Druhá žeň. Pérák, ukradená ledvina a jiné pověsti. Praha: Plot, 2007.
- Černá sanitka: Třikrát a dost. Mytologie pro 21. století. Praha: Plot, 2008.
- Plzeňsko. Příroda, historie, život. Praha: Baset, 2008 (kapitola o slovesném folkloru).
- Černá sanitka: To nejlepší ze současných pověstí a fám. Praha: Plot, 2009.
- Folklor atomového věku. Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti. Praha: Národní muzeum a FHS UK, 2011. (stažení e Knihy z MK)
- Úvod do etnologického výzkumu. Brno: Masarykova univerzita, 2014 (kapitola Etnografický výzkum).
- Krvavá Máry a jiné strašlivé historky. Praha: Plot, 2015.
- Etnologie v zúženém prostoru. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2016 (kapitola o českých folkloristických bádáních v letech 1945-1989).
- The Routledge Companion to Intangible Cultural Heritage. London – New York: Routledge, 2017 (kapitola o českém nemateriálním kulturním dědictví).
- Mýtus o Pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou. Praha: Argo, 2017.
- Zpět k českému filmu: Politika, estetika, žánry a techniky. Praha: Národní filmový archiv, 2017 (kapitola o filmu Jiřího Trnky Špalíček).
- Česká populární kultura. Transfery, transponování a další tranzitní procesy. Praha: Univerzita Karlova, 2017 (kapitola o popkulturní dimenzi postavy Péráka).
- Černá sanitka: Znovu v akci. Hoaxy, fámy, konspirace. Praha: Plot, 2020.
- Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava. Praha: Academia, 2022 (kapitola Zjinotajnění každodennosti o dobových anekdotách, fámách a pověstech).
- Spring Man. Belief Legend between Folklore and Popular Culture. Lanham: Lexington Books, 2022.
- Werewolf Legends. Palgrave Historical Studies in Witchcraft and Magic. London: Springer, 2023 (kapitola o pověstech o vlkodlacích v Česku, Slovensku a Polsku).
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
