rakouský arcivévoda From Wikipedia, the free encyclopedia
Petr Ferdinand Toskánský (německy: Peter Ferdinand Salvator Karl Ludwig Maria Joseph Leopold Anton Rupert Pius Pancraz von Österreich-Toskana; 12. května 1874, Salcburk – 8. listopadu 1948, Sankt Gilgen) byl rakouský arcivévoda z toskánské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.
Petr Ferdinand Toskánský | |
---|---|
titulární toskánský velkovévoda | |
arcivévoda Petr Ferdinand kolem roku 1914 autor Carl Pietzner | |
Doba vlády | 1921–1948 |
Úplné jméno | Petr Ferdinand Salvátor Karel Ludvík Maria Josef Leopold Antonín Rupert Pius Pankrác Habsbursko-Lotrinský |
Narození | 12. května 1874 Salcburk, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. listopadu 1948 St. Gilgen, Rakousko |
Pohřben | Sankt Gilgen |
Předchůdce | Josef Ferdinand |
Nástupce | Gottfried |
Manželka | Marie Kristina Sicilská |
Potomci | Gottfried Helena Jiří Rosa |
Dynastie | Habsbursko-Lotrinská Toskánští Habsburko-Lotrinkové |
Otec | Ferdinand IV. Toskánský |
Matka | Alice Bourbonsko-Parmská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl třetím synem posledního toskánského velkovévody Ferdinanda IV. a jeho druhé manželky, parmské princezny Alice. Vyrůstal v početné rodině deseti sourozenců v Salcburku, kam se rodina uchýlila po zrušení velkovévodství. Věnoval se vojenské kariéře. Roku 1908 se stal majitelem 66. pěšího pluku. V roce 1911 byl povýšen do hodnosti generálmajora a roku 1914 dosáhl hodnosti polního podmaršálka. Na začátku 1. světové války velel 25. pěší divizi. V roce 1916 přerušil službu a o rok později byl císařem Karlem I. jmenován generálem pěchoty. V roce 1918 odešel s rodinou do švýcarského exilu, odkud se v roce 1935 do Rakouska vrátil. Žil v St. Gilgenu, nacházejícím se v okrese Salcburk-okolí. Zde byl také pochován.
V roce 1900 se oženil s sicilskou princeznou Marií Kristinou. Manželům se narodily čtyři děti.
Předchůdce: Josef Ferdinand |
Titulární toskánský velkovévoda Petr Ferdinand Toskánský 1921–1948 |
Nástupce: Gottfried |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.