Petr Chlumecký
moravský historik píšící česky a německy, bratr Johanna From Wikipedia, the free encyclopedia
Petr rytíř Chlumecký (německy Peter Ritter von Chlumecký), (30. března 1825 Terst – 29. března 1863 Brno[1]) byl moravský archivář, historik a politik.
| Petr Chlumecký | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 30. března 1825 Terst Ilyrské království |
| Úmrtí | 29. března 1863 (ve věku 37 let) Brno Rakouské císařství |
| Příčina úmrtí | onemocnění plic |
| Povolání | regionální historik, historik a archivář |
| Příbuzní | Johann von Chlumecký (bratr) Viktor Bauer (vnuk) |
| Funkce | poslanec Moravského zemského sněmu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
Narodil se dne 30. března 1825 v Terstu, kde působil jako guberniální rada jeho otec Antonín Chlumecký (narozen roku 1777 v Oseku). Po několika letech se rodina Chlumeckých přestěhovala z Terstu na Moravu a Petr Chlumecký žil střídavě v Brně a na rodinném sídle v Říkovicích. Byl potomkem starého, původně českého šlechtického rodu, jež po bitvě na Bílé hoře ztratil své statky i šlechtictví.[2] Jeho bratrem byl Johann von Chlumecký. Studoval filosofii v Brně a poté na právnické fakultě v Olomouci.[3]
V roce 1846 se stal členem stavovského Moravského zemského sněmu. Ve sněmu podal návrh o zrovnoprávnění moravského jazyka s německým jazykem a usiloval o maximální identitu kultury na Moravě.[3] Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec voleného Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků.[4]
Dne 15. dubna 1854 byl jmenován místodržitelským sekretářem a 23. července 1859 dosáhl hodnosti místodržitelského rady v oddělení pro kulturu a školství.[2]
V letech 1855 až 1863 byl ředitelem Moravského stavovského zemského archivu v Brně, kromě toho byl od roku 1858 členem Pruské akademie věd.[5] K jeho prvním krokům v pozici ředitele zemského archivu náleželo jmenování Josefa Chytila archivářem, čímž získal významného pomocníka. Chlumecký jako ředitel rovněž vypracoval roku 1855 obsáhlé memorandum o stavu archivu a opatřeních, nutných nejen pro archiv jako takový, ale i celkově pro archivnictví na Moravě.[6] Mezi jeho významné zásluhy náleží, že prosazováním svých teoretických názorů v praxi nejen pozvedl moravský zemský archiv na vysokou úroveň, ale dovedl s výsledky jeho činnosti seznámit nejen českou a moravskou, ale i ostatní širokou veřejnost. Navazoval styky se zahraničními archivy, historickými společnostmi, muzei i historiky, získával od nich poznatky pro své vědecké práce, přičemž na oplátku jim poskytoval prameny z bohatých fondů archivu.[7] P. Chlumecký prosazoval celozemský přehled o stavu archivů a požadoval rovněž maximální zpřístupnění archivů a jejich přehledné uspořádání.[8]
Od roku 1850 byl ženatý s Karolinou Fenzovou (1826–1890), ovdovělou Lettmayerovou. Měli spolu syna Huga (1851–1920) a dceru Mariettu (1856–1911), která se provdala za podnikatele Viktora Bauera.
Dílo
- Regesten der mahrischen Archive (1856)
- Über die Genesis der Korporationsguter in Mahren
- Die offentliche und Privatcorrespondenz, die Tagebucher und Urkundensammelungen Karls des alter, Herren von Zierotin („Veřejná a soukromá korespondence, deníky a sbírky listin Karla staršího, pána ze Žerotína“)
- Über die Geschichte Mährens und deren Quellenforschung (1857)
- Karl von Žerotin und seine Zeit (1862 a 1877)
- Über die Teilung der Gemeinde-Hutweiden (1848)
- edice Landtafel des Markgrafthums Mähren (1854
- edice nejstarších památek vesnického práva Dorfweissthümmerr in Mähren
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.