starořímský básník a satirik From Wikipedia, the free encyclopedia
Persius, celým jménem Persius Flaccus Aulus (4. prosince 34 Volterra – 24. prosince 62) byl starořímský básník a satirik. Ve svých dílech psaných z pozic stoické filozofie tepal etické a stylistické neřády své doby. Jeho práce si uchovaly oblibu do středověku.
| Persius | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4. prosince 34 Volterra |
| Úmrtí | 24. listopadu 62 (ve věku 27 let) Řím |
| Povolání | básník, spisovatel a filozof |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byl etruského původu. Ve dvanácti přišel do Říma, kde získal dobré vzdělání. Gramatiku ho učil Remmius Palaemon, rétoriku Verginius Flavus, filozofii stoik Lucius Annaeus Cornutus. Ke stoické filozofii ho vedl i Publius Clodius Thrasea Paetus, jehož žena Arria byla Persiovou příbuznou. Byl ve styku i se Senecou, ale neporozuměli si.
Po raných pokusech s tvorbou tragédií se začal věnovat skládání satir, inspirován hlavně Luciliem a Horatiem. Po jeho brzké smrti jeho přátelé nalezli šest takových satirických skladeb. Cornutus je upravil a básník Caesius Bassus vydal. V těchto satirách z pozice stoického mravokárce tepe mravní pokleslosti své doby.
Český filolog Robert Novák v hesle Ottova slovníku naučného z roku 1902 soudil Persiovo dílo značně příkře: „Persius psal satiry své jen zvolna a s vědomím, že vlastním básníkem ani není. Jeho mluva jest strojená, temná a tím velmi nesnadná. Nic méně kusy Persiovy došly veliké přízně, jakmile byly uveřejněny. Čítány byly horlivě po celý starověk a přízeň ta přešla i ve středověk, jenž vysoce si Persia vážil pro éthické myšlenky básní jeho. Zcela jinak a spravedlivěji o satirách těchto soudí se v nové době: ani formou ani obsahem se nezamlouvají. Neníť tu pravé poesie, a poučení, jež tu mladý básník světu dává o ctnosti a neřesti, není jeho majetkem, nevyplynulo z jeho zkušenosti, nýbrž jsou to myšlenky vážené z knih, hlavně filosofických,“ píše Ottův slovník naučný.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Persius na Wikimedia Commons Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
