Pavlovův pavilon
kulturní památka České republiky na území obce Plzeň From Wikipedia, the free encyclopedia
kulturní památka České republiky na území obce Plzeň From Wikipedia, the free encyclopedia
Pavlovův pavilon (též Pavlovův ústav) je bývalá školní budova Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Po dostavbě nového univerzitního kampusu u Fakultní nemocnice Plzeň byl objekt Univerzitou Karlovou nabídnut k prodeji.[2] pro Vyšší hospodářskou školu. Leží na Lidické třídě v plzeňské městské části Severní Předměstí. Budova byla 3. ledna 1994 prohlášena kulturní památkou[3], jako první ze staveb architekta Hanuše Zápala.[4]
Pavlovův pavilon | |
---|---|
Účel stavby | |
školní budova | |
Základní informace | |
Sloh | kotěrovská moderna[1] |
Architekt | Hanuš Zápal |
Současný majitel | Univerzita Karlova |
Poloha | |
Adresa | Plzeň, Česko |
Ulice | Lidická 1 |
Souřadnice | 49°45′42,22″ s. š., 13°22′4,9″ v. d. |
Pavlovův pavilon | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 12813/4-4896 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V jihozápadních Čechách neexistovala na počátku 20. století žádná střední škola s hospodářským zaměřením. Všechny nově vystavované školy se orientovaly na průmyslové obory. Dne 14. října 1918 bylo Zemskou správní komisí Českého království schváleno otevření zemědělského studijního oboru v Plzni, pro nějž byl již předtím zakoupen statek Lüftnerka.
Pro plánovanou novou budovu Vyšší hospodářské školy bylo vybráno příhodné místo na půli cesty od školního statku Lüftnerka a boleveckých rybníků, které byly školou taktéž využívány. Vybrána byla parcela sevřená ulicemi Plaská a Karlovarská. Novostavbou byl pověřen významný plzeňský architekt Hanuš Zápal, pro kterého se tato stavba stala jednou z nejvýznamnějších v celé jeho kariéře. Projekt byl zpracován roku 1920, avšak se stavbou se začalo až v květnu 1923. 6. října 1924 v ní bylo zahájeno vyučování.[5]
Zápal budovu školy odsunul od uličního provozu dvou rušných plzeňských tříd a obklopil ji novým parkem, ve kterém využil přítomnosti již vzrostlých stromů, a doplnil ho o okrasný bazén a alpin. Svou atraktivností se park stal reprezentantem města Plzně v mnohých dobových publikacích.
V nároží parcely vznikla mohutná školní budova na půdorysu L s valbovou střechou, která na svých průčelích kombinuje prvky přírodních a umělých kamenů, omítek a režných cihel.[6] Od nárožní budovy, do níž vede z nádvoří dvouramenné schodiště, jež je dominantou celého objektu, vybočují dvě křídla, táhnoucí se rovnoběžně s ulicemi. Křídlo směřující ke Karlovarské třídě obývaly učebny chemie a rostlinné a živočišné výroby s laboratořemi. V druhém křídle při Plaské ulici se nacházely reprezentativní prostory školy v čele s ředitelnou a profesorskou sborovnou, na nějž byl napojen dvojpodlažní obytný dům se čtyřpokojovým bytem ředitele a dvěma byty pro školní personál.[7]
Zcela zřejmá je Zápalova inspirace modernistickými stavbami Jana Kotěry. Budova Vyšší hospodářské školy v Plzni je doplněna kubizujícími detaily, novoklasicistními prvky (trojúhelníkové štíty) a prvky geometrické moderny (cihlové zdivo). V interiéru zejména reprezentativních prostor byly použity atypické prvky a kusy nábytku. Do profesorské sborovny byl ku příkladu instalován trámový strop či v hlavní aule byla promítací plocha doplněna o kubistické pilastry a figurální plastiky Otokara Waltera, zobrazující klečící ženy s kohoutem, beranem a žňovým snopem.[5] Do prostor reprezentativního schodiště byl vedle soch Otakara Ševce umístěn tryptich z dílny Augustina Němejce s názvem Ze života lidu na Plzeňsku z roku 1927.[8]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.