Remove ads
český hobojista, hudební pedagog a hudební skladatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Pavel Zemek-Novák (* 14. října 1957 Brno), vlastním jménem Pavel Novák, je český hudební skladatel, pedagog a hobojista.[1]
Pavel Zemek-Novák | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 14. října 1957 (67 let) Brno |
Žánry | klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog a hobojista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Studiu skladby společně se hrou na hoboj se věnoval na brněnské konzervatoři. V roce 1981 vystudoval hru na hoboj na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a v roce 1988 dokončil na téže škole studium kompozice[2] ve třídě Miloslava Ištvana.[3] Hudební vzdělání si doplnil stipendijním pobytem v Paříži a v londýnské Royal College, kde studoval mezi lety 1992-1993 u George Benjamina.
V letech 1997-1998 byl na doktorandské stáži v Paříži jako žák spektralisty Gérarda Griseye (1946-1998). Stal se tak stal patrně prvním z českých skladatelů, kteří měli možnost setkat se s tvůrci jednoho z nejaktuálnějších kompozičních směrů současnosti. Provozně náročné a vysoce zvukově komplikované partitury spektralistů mohly na Zemka-Nováka zapůsobit co se vnímání zvuku týče, jako skladatel se však vydal cestou směřující zpět k redukci zvukového pásma a k celistvosti zvuku tónu. Osm let byl zaměstnán jako první hobojista v orchestru Janáčkova divadla v Brně. V letech 1987 - 2024 byl profesorem skladby a hudební teorie na Brněnské konzervatoři. Jeho posledním studentem byl Ing. Tomáš Peloušek. Tam také začal učit hru na hoboj, kterou byl však, stejně jako profesionální kariéru v tomto oboru, nucen ukončit ze zdravotních důvodů. I přesto, že již nevyučuje skladbu na Brněnské Konzervatoři, stále zde vede skladatelský seminář spolu s profesorem Radimem Bednaříkem a Martinem Wiesnerem.
Kompoziční dílo Zemka-Nováka dílo čítá přes sto komorních a orchestrálních skladeb pro různá obsazení. Stylově pro ně razil název kompozice s redukovaným kontrastem. Dnes jsou nejcharakterističtější jeho monofonní kompozice a kompozice s eliminováním disonantních intervalů. Na přelomu 80. a 90. let prošel Zemek-Novák obdobím závažné nemoci, které se v jeho přístupu ke kompozici odrazilo příklonem k takřka výhradně duchovní tematice děl. Zemek-Novák vyšel technicky z Ištvanovy Metody montáže izolovaných prvků v hudbě, ale patrně i na základě posledních Ištvanových teoretických aktivit (texty o jednohlasu v soudobé hudbě) se od této techniky postupně vzdálil k vlastní, vycházející z průzkumu možností unisona (jednohlasu). Zemek-Novák je v rytmice, faktuře hudby, ale i v polyfonii a formě ovlivněn gotickou a celkově středověkou západní hudbou. Silná katolická víra a svobodomyslný přístup k technologii kompozice Zemka-Nováka sbližuje se skladatelem Františkem Gregorem Emmertem. Na rozdíl od Emmerta se však Zemek-Novák ve svém díle přiklání k redukcionistickému pojetí faktury a k práci se samotným zvukem. Zemek-Novák nabyl přesvědčení, že nové využití monofonie může vyvést západoevropskou hudbu z krize. Postupně unisona použil nejen na skladbách drobných, pro malé obsazení, ale i na rozsáhlých orchestrálních kompozicích. Unisono Zemek-Novák chápe velmi volně, vrství jej nejčastěji v intervalu oktáv, kvart a kvint (na způsob středověkého organa), ale rovněž jej variuje heterofonní technikou, takže leckdy v jeho unisonových kompozicích vznikají překvapivě komplexní souzvukové výslednice. Kromě techniky unisona je u Zemka-Nováka velmi častá volná modální technika, v rytmice s oblibou využívá lomených násobných rytmů (ve smyslu "neúplných" triol, kvartol apod.), zajímavé je také jeho formování, které postuloval svou metodou redukovaného kontrastu - s oblibou dělí dílo na mnoho částí hraných attacca, případně označených stejným tempem (Prestissimo, Prestissimo, Prestissimo, Prestissimo, Prestissimo). Typickou formou pro Zemka-Nováka je velmi pozvolná gradace směřující v jedné rozsáhlé hudební větě od nejjednodušších zvuků k nejsložitějšímu hudebnímu pletivu ve značně vysokých tempech. Z hlediska sémiotiky a postmoderního formování vůbec jsou pozoruhodné skladebné parafráze a transkripce například Lisztových klavírních parafrází a transkripcí. V posledních letech k předešlým přistupuje již zmíněná technika redukce "disonantních" intervalů (ve smyslu středověkého názvosloví o disonancích a konsonancích a z hlediska zákonů akustiky), nicméně i tam vykazují "konsonantní" skladby Zemka-Nováka zcela soudobý hudební výraz a to nejenom po leckdy příkré souzvukové stránce, ale i z hlediska práce s hudebním timbrem anebo samotnou fakturou.
Zemek-Novák je opakovaně vyzdvihován jako jeden z nejvýznamnějších a nejprogresivnějších českých skladatelů artificiální hudby své generace. Mnohé z jeho skladeb byly provedeny významnými interprety v zahraničí, v poslední době se jeho tvorba zejména v Anglii těší velké pozornosti.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.