český malíř From Wikipedia, the free encyclopedia
Pavel Krbálek (2. dubna 1928 Miroslav – 29. srpna 2015 Praha) byl český sochař, šperkař a malíř.
| Pavel Krbálek | |
|---|---|
| Narození | 2. dubna 1928 Miroslav  Československo |
| Úmrtí | 29. srpna 2015 (ve věku 87 let) Praha Česko |
| Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
| Povolání | sochař, malíř, klenotník, designér šperků, vysokoškolský učitel, designér, učitel a umělecký kovář |
| Ocenění | Bayerischer Staatspreis (1970) Artis Bohemiae Amicis (2000) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Narodil se v kovářské rodině, která provozovala toto řemeslo po sedm generací.[1]
V letech 1948–1952 studoval na brněnské Škole uměleckých řemesel,[2] ve třídě prof. J. H. Šálka. V letech 1952–1959 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, jeho učitelem zde byl doc. Bedřich Stefan.[3] V letech 1956–1957 byl na studijním pobytu u prof. H. Drakea na Vysoké škole výtvarného a užitého umění v Berlíně.[2]
V roce 1967 se podílel na kolekci šperků československých výtvarníků pro Světovou výstavu v Montréalu[4] a roku 1968 se zúčastnil sympozia Stříbrný šperk v Jablonci nad Nisou.
V roce 1968 emigroval do švýcarského Lucernu.[4] Stál u vzniku Lucernského kruhu, který podporoval české spisovatele pronásledované komunistickým režimem.[4] V 70. a 80. letech působil jako lektor na výtvarných školách ve Švýcarsku a Německu. Po roce 1989 žil střídavě v Praze, kde měl byt, a v Miroslavi a Lucernu, kde měl ateliéry.[3] Miroslavský ateliér vybudoval z bývalé rodinné kovárny,[5] kterou získal po roce 1989 zpět a rekonstruoval ji.[4]
V roce 1970 obdržel Bavorskou státní cenu.[1] Roku 1990 obdržel japonskou Rodinovu cenu za sochu Mrznoucí srdce a roku 1991 byl nominován na cenu Henry Moora za sochu Níké.[6] Roku 2000 mu Ministerstvo kultury ČR udělilo medaili Artis Bohemiae Amicis.
Pavel Krbálek byl vyučeným kovářem a své první šperky vykoval z mědi již během studia na Škole uměleckých řemesel. Jeho absolventské práce na VŠUP (Dívka a Studie mužského aktu, 1958) znamenala návrat k abstraktnímu pojetí v kované plastice u nás. Pro Expo ´67 v Montréalu uplatnil techniku kování pro zlato a podařilo se mu vytvořit soubor efektních šperků koncipovaných jako prostorové kompozice. V dalších letech podobné šperky vytvořil pro prestižní zlatnické firmy (Gübelin) a pro významné osobnosti světové aristokracie a společenského života. Jeho šperky důsledně respektují tvary lidského těla a většinou vznikají přímo na míru objednavatele. Kromě nápadných a rozměrných šperků pro módní přehlídky navrhl řadu šperků pro divadelní inscenace[7] a jeho kresebné návrhy obstojí i jako samostatná výtvarná díla.[8]
Krbálek se ve svých plastikách pokusil o zachycení pohybu zvířat a později o abstraktní vyjádření pocitů člověka. Po své emigraci roku 1968, během pobytu ve švýcarském Luzernu a německém Rastattu a Mugensturmu[9], vytvářel kované a svařované plastiky, mříže a dekorativní stěny s využitím stříbra i zlata. Objevil vlastní technologii, která umožnila vtisknout měkkému kovu tvarovou paměť.[10][11]
Jeho plastiky stojí v Japonsku, Švýcarsku, Německu i v Česku.[1] V japonském Hakone Open Air Museum je umístěna socha z oceli Niké 89. V roce 2002 byla v Lucernu odhalena její replika, o rok později byla další replika umístěna v pražských Chotkových sadech.[12] V Miroslavi před kulturním domem stojí od roku 2001 kovový objekt Radost, ve městě je také socha Péče.[2]
Pavel Krbálek se od roku 1957 zúčastnil desítek výstav doma i v zahraničí. Domácí výstavy podrobně viz abART[14], zahraniční viz Křížová.[15]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
