Palác Voračických z Paběnic

Palác respektive letohrádek Voračických z Paběnic, zvaný též Herzův dům je budova původně z roku 1725, dnešní podoba však pochází z přestavby na konci 18. století. Palác se nachází v ulici Ke Karlovu 460/11, v Praha 2 - Nové Město. V současnosti v objektu sídlí škola a některé instituce 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 1963 je objekt chráněn jako kulturní památka.

Palác Voračických
Účel stavby
letní sídlo, výrobna potravin, zdravotnické zařízení
Základní informace
Sloh	baroko, pozdní klasicismus
Architekt	? snad Giovanni Battista Alliprandi
Výstavba	1725
Přestavba	1792
Stavitel	Voračičtí z Paběnic
Stavebník	Vojtěch Jiří Voračický z Paběnic
Další majitelé	Augustiniáni kanovníci, Alžběta z Fürstenbergu, Český zemský fond
Pojmenováno po	Voračických z Paběnic
Poloha
Adresa	Nové Město, Česko Česko
Ulice	Ke Karlovu
Souřadnice	50°4′19,5″ s. š., 14°25′39,46″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40144/1-1253 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Nejstarší dějiny

V průběhu 16. století začali augustiniánští kanovníci z kláštera na Karlově pronajímat nevyužité přilehlé klášterní pozemky. Takto zde vznikl například letohrádek Michnů z Vacínova (vila Amerika).

Budova poměrně prostého letního sídla se zahradou vznikla v letech 1715–1725 na zakázku hraběte Vojtěcha Jiřího Voračického z Paběnic. Jméno architekta, který stavbu navrhl, není známo, ale podle dochovaných detailů lze usuzovat na okolí Jana Baptisty Alliprandiho. Hrabě Voračický se však dostal do finančních potíží a palác musel předat zpět do rukou karlovského kláštera. V roce 1733 augustiniáni budovu ve špatném stavu prodali hraběnce Terezii z Pöttingu, která ji ovšem o deset let později za stejnou cenu prodala zpět augustiniánům. Ti objekt dále pronajímali až do roku 1785, kdy byla kanonie v rámci náboženských reforem císaře Josefa II. zrušena a její majetek včetně paláce převzal náboženský fond.

Rozšíření paláce

V roce 1792 palác vydražila kněžna Alžběta z Fürstenbergu a budovu s přilehnou zahradou zrenovovala. Z této doby pochází současná podoba paláce, která je oproti původnímu stavu dvojnásobná, zahradní pavilony a zeď ohraničující zahradu.

Dalším majitelem se v roce 1808 stal Václav Bechyně z Lažan, ale již po několika letech objekt převzali měšťané, kteří ho využívali pro hospodářské účely. V zahradách vznikla továrna na výrobu cikorky a interiér paláce byl využíván jako pražírna. Později byl v areálu také cukrovar, který fungoval do roku 1849.

V letech 1842–1843 v zahradě přibyla pozdně klasicistní nemocniční budova (čp. 460b/II) a ředitelská vila z let 1847–1848 v témže slohu. Jejím autorem byl Vincenc Kulhánek.

V roce 1863 objekt zakoupil Český zemský fond, který budovy pro potřeby ústavu choromyslných. V roce 1892 bylo rozšířeno průčelí paláce.

Současnost

Budovu paláce, stejně jako většinu okolních budovy, v současné době využívají zdravotnická zařízení. V objektu paláce sídlí Sexuologický ústav a Psychiatrická klinika 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Odkazy

Literatura

• VLČEK, Pavel. Bývalá vila Voračických z Paběnic. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 84–85.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Voračických na Wikimedia Commons
• N, Ke Karlovu 460/11 12000 Praha 2-Nové Město Česká republika 50° 4' 19 6608"; MAPY, 14° 25' 39 2232" EZobrazit na mapě: Google. Bývalá vila Voračických z Paběnic. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2018-07-20 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online.

Okolní objekty

• Letohrádek Michnů z Vacínova (vila Amerika)
• Zemská královská porodnice u sv. Apolináře v Apolinářské ulici

Portály: Architektura a stavebnictví | Praha