Zeleň svinibrodská (triarsenitan-octan měďnatý; také Pařížská zeleň, Vídeňská zeleň, smaragdová zeleň) je vysoce toxická anorganická sloučenina. Má podobu smaragdově zeleného krystalického prášku. Používala se jako syntetické barvivo, rodenticid a insekticid, může být též použita jako modré barvivo do ohňostroje.
Zeleň svinibrodská | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | bis(trisarsenitan)-bis(octan) tetraměďnatý |
Triviální název | zeleň svinibrodská, Pařížská zeleň, Vídeňská zeleň, smaragdová zeleň |
Anglický název | Paris green, copper(II) acetate triarsenite |
Německý název | Schweinfurter Grün |
Sumární vzorec | C₄H₆As₆Cu₄O₁₆ |
Vzhled | smaragdově zelený krystalický prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 12002-03-8 |
PubChem | 22833492 |
UN kód | 1585 |
SMILES | CC(=O)[O-].CC(=O)[O-].[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[O-][As]=O.[Cu+2].[Cu+2].[Cu+2].[Cu+2] |
InChI | InChI=1S/2C2H4O2.6AsHO2.4Cu/c2*1-2(3)4;6*2-1-3;;;;/h2*1H3,(H,3,4);6*(H,2,3);;;;/q;;;;;;;;4*+2/p-8 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 1 011,213 553 112 Da |
Teplota tání | >345 °C |
Teplota varu | rozkládá se |
Hustota | >1,1 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | nerozpustná |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | nerozpustná v alkoholu, rozpustná a nestabilní v kyselinách |
Bezpečnost | |
H-věty | H300 H319 H350 H361 H370 H372 |
P-věty | P201 P202 P260 P264 P270 P280 P281, P301+310, P305+351+338, P307+311, P308+313 P314 P321 P330, P337+313 P405 P501 |
R-věty | R23/25 R50/53 |
S-věty | S1/2 S20/21 S28 S45 S60 S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Příprava
Zeleň svinibrodská může být vyrobena reakcí octanu měďnatého a oxidu arsenitého. Zeleň byla poprvé připravena roku 1814 chemiky Russem a Sattlerem v bavorském městě Schweinfurtu (Svinibrodu). Snažili se tehdy vynalézt vylepšený pigment, který by neměl nedostatky Scheeleovy zeleně (nedostatečná stálost a tmavnutí vlivem vzniku sulfidů).
Přírodními ekvivalenty s podobnou barvou jsou minerály chalkofylit, konichalcit, cornubit, cornwallit a lirokonit.
Použití
Na počátku 20. století bylo hojně rozšířeno (zejména v Americe, ale i jinde) použití směsi zeleně svinibrodské a hydrogenarseničnanu olovnatého jako insekticidu v pěstování jablek. Podle záznamů tato směs spálila listí i trávu okolo stromů, neboť se jednalo o vysoce toxickou směs. Ve 40. letech 20. století byla zeleň svinibrodská rozprašována z letadel na Sardinii a Korsice kvůli ochraně proti malárii. Svinibrodská zeleň byla též použita na hubení krys v pařížské kanalizaci, proto si vysloužila svůj název pařížská (anglicky Paris green).
Zeleň svinibrodská byla oblíbena u malířů, využívali ji anglický krajinář William Turner, impresionisté Claude Monet a Auguste Renoir i postimpresionisté Paul Gauguin, Paul Cézanne a Vincent van Gogh.[1] Malíři si ji oblíbili pro zářivý zelený odstín, dobré krycí schopnosti, světelnou stálost a odolnost vůči vlivům povětrnostních podmínek.[2]
Během 19. století byla zeleň svinibrodská zdrojem četných otrav. Smrtelná dávka LD50 činí 22 mg/kg.
Odraz v kultuře
- Rychlé šípy si v 24. pokračování komiksu (Rychlé šípy na pramici) nově získanou pramici natírají svinibrodskou zelení[3]
- V komiksu Čtyřlístek, čísle 46 Příliš mnoho detektivů (s. 10), odpovídá Fifinka na dotaz Lorda Setra, že její oblíbenou barvou je „zeleňsvinibrodská“
- V knize Hostinec U kamenného stolu Karla Poláčka v 6. kapitole je lázeňský dům ozdoben mj. „košatým stromem honosícím se svinibrodskou zelení a jasně žlutými plody“.
- V 95 epizodě seriálu M*A*S*H se kapitán B. F. Pierce zmiňuje, že tímto odstínem vymaloval svůj byt.
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.