švédský fotograf From Wikipedia, the free encyclopedia
Inge Pål-Nils Nilsson (7. července 1929 – 25. května 2002),[1] byl švédský fotograf a filmař aktivní od 50. do 90. let 20. století.
| Pål Nils Nilsson | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. července 1929 Řím |
| Úmrtí | 25. května 2002 (ve věku 72 let) |
| Povolání | fotograf |
| Rodiče | Robert Nilsson a Barbro Nilsson |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pål-Nils Nilsson byl synem sochaře Roberta Nilssona (1894–1984) a textilní umělkyně Barbry Nilssonové (1899–1983).[2] Po svatbě v roce 1928 odešli manželé do zahraničí na tříleté umělecké stipendium. Žili hlavně v Římě, kde se v roce 1929 narodil jejich syn Pål-Nils Nilsson. Ve Švédsku žila rodina ve Stockholmu. Léto trávili pravidelně v Lerbergetu na jihu Höganäs, domovské oblasti Roberta Nilssona.
Nilsson začínal jako reklamní fotograf. Společně se Stenem Didrikem Bellanderem (1921–2001), Harrym Dittmarem, Svenem Gillsäterem (1921–2001), Rune Hassnerovou (1928–2003), Hansem Malmbergem (1927–1977), Georgem Oddnerem (1923–2007), Lennartem Olsonem (1925–2010), Hansem Hammarskiöldem (1925–2012), Torem Johnsonem a Hansem Malmbergem byl členem profesního kolektivu Tio Fotografer (Deset fotografů) založeného v roce 1958 a jejich následné fotografické agentury Tiofoto.
Skupina měla vliv na švédskou fotografii zejména proto, že její členové Pål-Nils Nilsson, Hans Hammarskiöld, Rune Hassner, Georg Oddner a Lennart Olson zastávali přední postavení ve vzdělávacích a institucionálních sférách a pravidelně vystavovali na významných místech pro fotografii. Celá skupina byla představena v Hasselbladově centru v roce 1998, tedy v době, kdy se Nilsson stal profesorem fotografie na Fothögskolanu v Göteborgu.
Pål-Nils Nilsson je známý především fotografiemi švédské krajiny a kulturního prostředí a svými filmy pro televizi. Od roku 1955 po dobu 30 let ilustroval časopisy Švédské turistické asociace vydávané každoročně a další knihy. Pracoval na příbězích, které propagovaly zájmy menšinové skupiny Sámů („Laplanderů“ žijících na severu).[3] Jeho fotografie sobů ve Švédsku publikovaly noviny The Times v roce 1965.[4]
Fotograf a kurátor Edward Steichen zařadil Nilssonův snímek (pořízený dlouhou expozicí) mladé dívky, která naslouchá klavíristovi uprostřed vířící oslavy pro dospělé, na světové výstavě v Muzeum moderního umění Rodina člověka, kterou vidělo 9 miliónů návštěvníků.[5] Nilsson byl zařazen do dvou dalších výstav MoMA; Poválečná evropská fotografie, 26. května – 23. srpna 1953, a Fotografie ze sbírky muzea, 26. listopadu 1958 – 18. ledna 1959.[6]
V roce 1954, ve věku 24 let, se Nilsson oženil s fotografkou Ingegärd Nanny Kristinou Nilssonovou (1931–2002), která se narodila v Göteborgu a měli spolu dvě děti. Rozvedli se v roce 1973.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
