geomorfologický podcelek Mikulovské vrchoviny From Wikipedia, the free encyclopedia
Pavlovské vrchy, hovorově Pálava (německy Pollauer Berge, všechny názvy odvozeny od obce Pavlov, německy Pollau) jsou vápencové pohoří v Česku, které tvoří vyšší západní část Mikulovské vrchoviny. Nachází se na samém jihu Moravy a táhnou se od ohbí Dyje (Věstonická brána) dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem. Přestože nedosahují velké absolutní výšky (Děvín 549 m n. m.), vystupují monumentálně nad okolní nížinu a tvoří přírodní dominantu jihu Moravy.
Pavlovské vrchy | |
---|---|
Pavlovské vrchy, pohled od západu | |
Nejvyšší bod | 549 m n. m. (Děvín) |
Nadřazená jednotka | Mikulovská vrchovina, Jihomoravské Karpaty, Vnější Západní Karpaty, Západní Karpaty, Karpaty |
Sousední jednotky | Milovická pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko ( Rakousko) |
Horniny | vápenec |
Souřadnice | 48°52′2″ s. š., 16°39′9″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IXA-1A |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a posléze byl vyzvednut do výše alpínským vrásněním. Díky zachovalosti původní krajiny a různě exponovaným stanovištím na vápencích se v oblasti vyskytuje množství velmi vzácných živočichů a rostlin, zejména sucho- a teplomilných. Proto jsou vrchy (hlavní) součástí CHKO Pálava, která tvoří severozápadní část Biosférické rezervace Dolní Morava UNESCO.
Oblast je nepřetržitě obývána po desítky tisíc let, o čemž svědčí mnoho archeologických nálezů (lovci mamutů, hradiště, především v Dolních Věstonicích). Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochraňujících zdejší velmi cenné území. Na dvou výšinách se tyčí středověké hradní zříceniny (Děvičky a Sirotčí hrádek), na jižním úbočí se rozkládá malebné historické město Mikulov. Kromě něj se ve vrších nachází obec Klentnice a po okrajích Bavory, Perná, Horní Věstonice, Dolní Věstonice a Pavlov.
Pavlovské vrchy leží v nejzápadnější části Karpat a skládají se z těchto částí (řazeno od severu na jih):
Pavlovské vrchy jsou součástí Vnějších Západních Karpat. Geologicky navazujícími pohořími jsou na severovýchodě Ždánický les a na jihu (v Rakousku) tzv. Dolnorakouské pásmo ostrovních hor, resp. Weinviertelská pahorkatina. Přesah Pavlovských vrchů do Rakouska je sporný, podle některých zdrojů končí jednotka (přirozeně) právě korytem hraničního potoka, příp. do ní nepatří už ani Šibeničník.[1]
Přes Pavlovské vrchy vedou silnice III. třídy č. 42120 a 42121, okrajově pak silnice II/420, II/421, I/40, I/52 a III/42117. Železnice vede pouze jižním okrajem území přes Mikulov (trať 246).
V ose pohoří vede červená turistická značka (Svatojakubská cesta Moravskoslezská) propojující nejvýznamnější lokality. Z ní se odpojují místní turistické trasy jiných barev. Nacházejí se zde také naučné stezky Archeostezka Dolní Věstonice – Pavlov, Děvín, Vinařská NS Mikulov a Svatý kopeček v Mikulově.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.