Oultrejordain

Tento článek je o území. O bývalém území v rámci britského mandátu pro Palestinu pojednává článek Emirát Transjordánsko.

Oultrejourdain (česky Zajordánsko nebo Transjordánsko) je archaický frankofónní název pro území na východ od řeky Jordán. Nachází se jihovýchodně přes Negevskou poušť až k Akabskému zálivu. Na severu a východě nejsou, až na Mrtvé moře, žádné přirozené hranice. Na východě vedlo množství karavanních tras, kudy zboží putovalo z Egypta a Arábie do Sýrie a muslimští poutníci do Mekky. Jméno pochází z dob, kdy se franští křižáci zmocnili Palestiny a založili Jeruzalémské království, nedlouho poté se král Balduin I. zmocnil i Zajordánska, kde nechal vybudovat hrady Krak de Montréal, Krak de Moab v Keraku a zřídit vazalské Zajordánské panství (francouzsky Seigneurie d'Outre-Jourdain), tedy Oultrejourdain. Křižáci také ovládali oblast kolem Petry, kde zřídili arcibiskupství podřízení latinskému patriarchátu v Jeruzalémě. Nejznámější část dějin křižáckého panství je ta, kdy ho ovládal nechvalně proslulý Renaud de Châtillon. Roku 1187 panství dobyl sultán Saladin, který Renauda popravil po bitvě u Hattínu.

Zajordánské panství Seigneurie d'Outre-Jourdain ←  1118–1187  → znak
Geografie Jeruzalémské království ve 12. století, Zajordánské panství (červená)
Hlavní město	Montréal (1115–1140) Kerak (1140–1188)
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Frankové, Arabové
Jazyky	latina, starofrancouzština, italština, arabština, řečtina
Náboženství	římskokatolické, řecké ortodoxní, syrské ortodoxní, ší'itský islám, judaismus
Státní útvar
Státní zřízení	feudální monarchie
Mateřská země	Jeruzalémské království Jeruzalémské království (vazalství)
Státní útvary a území
Předcházející Fátimovský chalífát Následující Ajjúbovský sultanát

Starověk a středověk

Ve starověku se toto území nazývalo Edom a Moáb. V dobách před první křížovou výpravou oblast Zajordánska ovládal Fátimovský chalífát s centrem v Egyptě, avšak egyptská přítomnost zde byla spíše symbolická, pokud nějaká.

Místní nomádské kmeny se snažily rychle uzavřít s Evropany mír a držet s nimi dobré vztahy. I za křižáků bylo v této oblasti velmi málo křesťanské populace. Oblast byla osídlena hlavně ší'itskými beduínskými kmeny, které se živily chovem velbloudů. Mnoho syrských jakobitů z oblasti na pozvání jeruzalémských králů odešlo z oblasti do Jeruzaléma, kde znovu osídlili vyvražděné židovské čtvrti. Ostatní křesťané, kteří žili v oblasti, vedli kočovný nebo polokočovný způsob života a západní křižáci jim příliš nedůvěřovali.

Seznam zajordánskách pánů a baronů

• Romain du Puy (1118–1126)
• Payen le Bouteiller (1126–1147)
• Maurice de Montréal (1147–1161)
• Philippe de Milly (1161–1168)
• Étiennette de Milly (1168–1188)
  • Homfroi III. z Toronu (1168-1173), první manžel Étiennette
  • Miles de Plancy (1173–1174), druhý manžel Étiennette
  • Renaud de Châtillon (1176–1187; antiochijský kníže 1153–1163), třetí manžel
• Homfroi IV. z Toronu (1187–1197)
• Alice Arménská (zřejmě 1197–1199)

• znaky dynastií pánů Zajordánska:
• 
  Du Puy
• 
  Milly
• 
  Châtillon
• 
  Saint-Omer (páni z Toronu)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oultrejordain na anglické Wikipedii.

Literatura

• John L. La Monte, Feudal Monarchy in the Latin Kingdom of Jerusalem, 1100-1291. The Medieval Academy of America, 1932.
• Jonathan Riley-Smith, The Feudal Nobility and the Kingdom of Jerusalem, 1174-1277. The Macmillan Press, 1973.
• RUNCIMAN, Steven. A history of the crusades. Vol. 2, The Kingdom of Jerusalem and the Frankish East : 1100-1187. London: Penguin Books, 1990. 536 s. ISBN 0-14-013704-1. (anglicky)
• Steven Tibble, Monarchy and Lordships in the Latin Kingdom of Jerusalem, 1099-1291. Clarendon Press, 1989.

Související články

• Britské Zajordánsko
• Outremer
• Levanta
• Svatá země
• Galilea
• Mezopotámie

Portály: Křížové výpravy