český válečník (1912-1943) From Wikipedia, the free encyclopedia
Kapitán in memoriam Otakar Jaroš (1. srpna 1912 Louny[1] – 8. března 1943 Sokolovo[2]) byl československý důstojník, účastník zahraničního odboje, který padl v bitvě u Sokolova. Jako první cizinec ve druhé světové válce byl vyznamenán titulem hrdiny Sovětského svazu.[3] V mnoha českých městech jsou po něm dodnes pojmenovány ulice (seznam viz níže).
nadporučík Otakar Jaroš | |
---|---|
Otakar Jaroš jako poručík | |
Narození | 1. srpna 1912 Louny Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. března 1943 (ve věku 30 let) Sokolovo Sovětský svaz |
Místo pohřbení | Zmijivský rajón |
Národnost | Češi |
Civilní činnost | poštovní úředník |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | nadporučík i.m. kapitán |
Doba služby | 1934–1943 |
Složka | Československá armáda |
Jednotka | 15, 10 a 5 |
Velel | 1. rota Prvního československého samostatného praporu v Sovětském Svazu |
Války | Druhá světová válka |
Vyznamenání | Hrdina Sovětského svazu |
multimediální obsah na Commons |
Narodil se v Lounech v rodině strojvůdce rakousko-uherských státních drah Františka Jaroše a jeho manželky Anny, za svobodna Konopáskové. Celé dětství ale prožil v Mělníku, kam se rodina přestěhovala, když bylo Jarošovi 9 měsíců.[4]
Jaroš v Mělníku navštěvoval reálné gymnázium. Studium ale nedokončil a přestoupil do Prahy na Vyšší elektrotechnickou školu, kterou úspěšně absolvoval v roce 1934. Následně prošel odvodem a k 1. říjnu 1934 nastoupil k telegrafnímu praporu 3 v Trnavě vojenskou prezenční službu. Absolvoval školu pro důstojníky v záloze, později pak nastoupil i studium na Vojenské akademii v Hranicích, ze které byl vyřazen 29. srpna 1937 v hodnosti poručíka telegrafního vojska.
Stal se důstojníkem z povolání. Postupně sloužil na pozicích velitele náhradní telegrafické roty, později se stal velitelem čety 4. roty u telegrafického praporu 4 v Prešově.
Otakar Jaroš byl velkým vlastencem a zastáncem masarykovských ideálů. Aktivně sportoval, chodil do Skautu i Sokola. Jeho strýcem byl František Konopásek, generál čs. armády popravený v březnu 1943 nacisty.[5]
Po propuštění z armády kvůli obsazení zbytku Česko-Slovenska Jaroš krátce pracoval coby úředník na poště v Náchodě.
Odtud se až na třetí pokus dostal přes hranice do Polska, kde posléze vstoupil do čs. legionu, se kterým v rámci Východní skupiny československé armády v zahraničí přešel do sovětské internace.[6] Zastával funkce velitele spojovací čety, velitele důstojnické školy i subalterního důstojníka školy. V lednu 1941 byl poslán do Moskvy jako radista, v dubnu téhož roku byl dokonce začleněn do zpravodajské skupiny určené k vysazení na Slovensku.[7]
Po přepadení Sovětského svazu se nicméně vrátil k funkci radisty a pak i k ostatním Čechoslovákům internovaným v Orankách.
Při vzniku československé jednotky v Buzuluku byl jmenován velitelem výcvikové 1. roty. Od dubna do července 1942 pak předával své vojenské zkušenosti svým spolubojovníkům v rámci poddůstojnické školy. Na frontu odjel s 1. československým samostatným polním praporem v SSSR opět jako velitel 1. roty.
V březnu 1943 se stal velitelem obrany Sokolova. V boji dne 8. března v hodnosti nadporučíka padl.[2]
Otakar Jaroš byl in memoriam vyznamenán jako první cizinec ve druhé světové válce i Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského svazu[2]. Ta se udělovala společně se sovětským Leninovým řádem, jehož se stal Jaroš také držitelem.
Připomínky kpt. Jaroše (sochy, pamětní desky, ulice, aj.)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.