československý člen Slovenské Národní Rady, člen československého Národního shromáždění, pedagog, vysokoškolský pedagog a politik slovenské národnosti From Wikipedia, the free encyclopedia
Ondrej Pavlík (1. dubna 1916[1][2] Zvolenská Slatina[1] – 19. prosince 1996 Bratislava) byl slovenský a československý pedagog, politik Komunistické strany Slovenska, pověřenec školství a poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Slovenské národní rady.
PhDr. Ondrej Pavlík | |
---|---|
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Slovenské národní rady | |
Ve funkci: 1948 – 1954 | |
Pověřenec školství | |
Ve funkci: 1945 – 1945 | |
Nástupce | Ladislav Novomeský |
Pověřenec informací | |
Ve funkci: 1948 – 1950 | |
Nástupce | Karol Bacílek |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSS (KSČ) |
Narození | 1. dubna 1916 Zvolenská Slatina Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. prosince 1996 (ve věku 80 let) Bratislava Slovensko |
Profese | pedagog a politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Pocházel z malorolnické rodiny. Vystudoval učitelský ústav v Lučenci a od roku 1936 až do roku 1938 byl pedagogem na národních školách.[1]
Za druhé světové války se podílel na odboji. Od roku 1939 působil v ilegálním Ústředním výboru KSS a od roku 1942 byl členem ilegálního oblastního revolučního národního výboru pro západní Slovensko.[1] Byl účastníkem Slovenského národního povstání, během kterého působil jako tajemník ÚV KSS. Zastával rovněž funkci zástupce pověřence školství v 2. Sboru pověřenců v povstalecké Banské Bystrici. Ve 4. Sboru pověřenců v první polovině roku 1945 pak byl pověřencem školství. V letech 1945-1948 přednášel na pedagogické fakultě v Banské Bystrici. V období let 1948-1950 zastával post pověřence informací v 10. Sboru pověřenců.[3][4]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS. V parlamentu setrval do parlamentních voleb v roce 1946.[5] Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Slovenské národní rady.[6]
Působil pak vedení školského systému na Slovensku. Spolupodílel se na vytváření školské soustavy za komunistického režimu. Byl předsedou Slovenské akademie věd, učil na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Byl členem Ústředního výboru KSS. V březnu 1957 ho nicméně zvláštní komise při Byru ÚV KSS vyloučila ze strany.[7] Záminkou bylo jeho přihláška do Hlinkovy gardy z roku 1939.
Později byl rehabilitovaný. Publikoval encyklopedická díla, knihy o výchově a vzdělávání.[3] V druhé polovině se profiloval jako stoupenec Gustáva Husáka. V srpnu 1968 předsedal mimořádnému sjezdu KSS v Bratislavě, konaném jen několik dní po provedení invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V souladu s Husákem se ovšem podílel na ovlivnění sjezdu v tom smyslu, že KSS se distancovala od ostře reformních a protiokupačních závěrů, ke kterým pár dní předtím dospěl Vysočanský sjezd KSČ v Praze. Když se na bratislavském sjezdu začaly ozýval proreformní příspěvky, nechal totiž vyhlásit více než hodinovou přestávku s následně celou diskuzi přerušil. Mezitím Husákovi spojenci jako Samuel Falťan v kuloárech přesvědčovali delegáty a nakonec se jim podařilo docílit distance od Vysočanského sjezdu.[8]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.