slovenský literární teoretik From Wikipedia, the free encyclopedia
Ondrej Herec (7. července 1944, Budapešť, Maďarsko – 22. října 2020, Bratislava, Slovensko) byl slovenský zakladatel teorie fantastiky.
| Ondrej Herec | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. července 1944 Budapešť |
| Úmrtí | 22. října 2020 (ve věku 76 let) Bratislava |
| Povolání | literární teoretik, sociolog, překladatel, publicista, editor, literární vědec, právník a man of letters |
| Témata | spekulativní fikce, sociální politika, literární teorie, mezinárodní právo, překlad a sociologie kultury |
„Fantastika dává pocit údivu: šeptá o světech za hranicemi lidské představivosti, naznačuje poznání skryté v záhadách, odhaluje logiku světa, krásu a umění porozumět jí.“ | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maturoval v Banské Bystrici, studoval chemii na VŠCHT v Praze, sociologii na FF UK v Bratislavě, mezinárodní právo na FF UK a ve Štrasburku. Na studium si přivydělával jako překladatel a simultánní tlumočník (6 jazyků).
Pracoval ve výzkumu, po roce 1990 na Ministerstvu práce, sociálních věcí a rodiny SR, člen rady ředitelů Centra OSN, člen Vládního výboru Rady Evropy aj.
Přednášel teorii sociální politiky a teorii populární kultury na Univerzitě Komenského. Publikoval přes 30. výzkumných prací a studií z oblasti sociální politiky a sociologie kultury. Slovenský rozhlas víckrát reprízoval jeho vystoupení na témata postindustriální civilizace.
Fantastice se začal systematicky věnovat, když mu nemoc znemožnila pracovat ve vlastním povolání. Nebyl členem žádné politické strany. Žil a tvořil v Bratislavě. Byl členem slovenského centra PEN klubu.
Byl autorem slovenských odborných děl o fantastice. Založil tradici pravidelného publikování teorie fantastiky na Slovensku, zejména ve sbornících Krutohlav, a to nejen svými statěmi, ale vytvořil prostor i pro jiné autory. Zde začínal publikovat i Miloš Ferko. Filozofií většiny fantastických příběhů je dobrodružství, Ondrej Herec udělal z dobrodružství filozofii. V knihách a mnohých samostatných statích představil odbornými texty, oživenými jemnou ironií, literární fantastiku i její vizuální formy v historickém, sociálním a kulturním kontextu.
První slovenskou studií o vztahu fantastiky a realizmu Fantastika a realizmus ((2000, Národné osvetové centrum, Bratislava), rozšířená verze v knize Cyberpunk – vstupenka do tretieho tisícročia' (2001, Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, Bratislava)) někteří kritici nazvali „učebnicí fantastiky“. Autor dokládá originální koncepci kontinuity fantastické literatury na dílech z dvou tisíc let evropské literární tradice. Sjednocuje rozmanité souvislosti fantastiky, spojuje literaturu s filmem i s televizním seriálem Star Trek, světovou tvorbu od antického mýtu s Kyberpunkem a Star Trekem. Syntéza vychází z děl od Lúkiána a Platóna, přes Montesquia, Swifta, Voltaira po Poa, Dicka, Lema, Gibsona, Stephensona a jiné, s těžištěm ve fantastice 20. století. Encyklopedický pohled překračuje hranice žánrů, konfrontuje stanoviska a interpretace, vyzývá k dialogu. Citovaných pět set děl je jen vrcholem ledovce dalších několika tisíc, která autor přečetl, aby vybral ty podstatné. Znalec teorie však nenudí suchou teorií: brilantní stylista potěší dílem, ke kterému se čtenář může vrátit mnohokrát. Rozsáhlý materiál je přehledně členěný, myšlenkovou hloubku a překvapivé souvislosti oživuje jemná ironie a aforistické vyjádření.
Slovenská fantastika do roku 2000 (2001, Národné osvetové centrum Bratislava) jsou první žánrové dějiny slovenské fantastiky od roku 1856 do roku 2000. Ondrej Herec na podnět Jána Tazberíka inicioval, sestavil, editoval a organizoval vydání publikace; spoluautorství na částech o starší a juvenilní fantastice nabídnul Miloši Ferkovi. Sbírka studií a esejů Z teórie modernej fantastiky (2008, Literárne informačné centrum Bratislava) nabídla slovenskému čtenáři vstup do teorie fantastiky. Kromě úvodu "Umíme číst fantastiku?" představila kniha na Slovensku poprvé vícero témat moderní fantastiky: "Pocit zázraku", "Sen o hrdinovi", "Nadžena Xena", "Jaká tvrdá je tvrdá SF?", "Upírská erotika" a "Pár slov o hororu". Studie "Dědictví lidové prózy v moderní fantastice" se setkala s mezinárodním uznáním. Knihu Dobre organizovaný netvor (2010, Literárne informačné centrum, Bratislava) tvoří dvě komplementární eseje "Dobře organizovaný netvor“ a "Metamorfózy člověka v (post)moderní fantastice“. V první autor přehledně analyzuje na bohatém materiálu umělecké i populární fantastiky vzájemný vztah jednotlivce s různými typy organizací. V druhé představuje varianty a proměny vnímaní lidské bytosti ve fantastice.
Uvedl fantastiku do dějin slovenské literatury: napsal s Viliamem Marčokem kapitolu "Vznik a premeny modernej fantastiky" do Dejín slovenskej literatúry III. (2006, Marčok, Viliam a kol., Literárne informačné centrum, Bratislava).
Sestavil první slovenskou antologii světové fantastiky (1981).
Byl autorem prvního československého rozhlasového seriálu o fantastice (1986, reprízy 1986 a 1987).
Měl významný podíl na edici fantastiky v nakladatelství SMENA, odměněné cenou Ludvík (1988).
Byl iniciátorem, editorem a autorem prvního slovenského SF magazínu (SF 01, 1988 a SF 02, 1989).
Publikoval v časopisech Dotyky, Interkom, ve sbornících Krutohlav aj., napsal mnoho recenzí, kritik, článků, předmluv i doslovů ke knihám a antologiím.
Člen Akademie science fiction, fantasy a hororu. Člen poroty soutěže o Cenu Karla Čapka. Spoluzakladatel, organizátor a předseda poroty soutěže o Cenu Gustáva Reussa (1500 povídek od 500 autorů představuje velkou většinu původní slovenské fantastiky v letech 1990 – 2002). Zakládající člen a později předseda Slovenského syndikátu autorů fantastiky. S ostatními členy SSAF vytvořil prostor pro novou generaci autorů původní slovenské fantastiky. Pomohl překročit publikační práh mnohým známým autorům (D. Fabián, M. Ferko, J. Girovský, Š. Huslica, M. Hvorecký, Z. Minichová, A. Pavelková, R. Weber a jiní). Vyvedl slovenskou fantastiku z amatérského gheta a vydobyl jí prestiž v mainstreamu. M.j. přivedl do poroty CGR řadu významných osobností slovenské kultury jako Anton Baláž, Andrej Ferko, Kornel Földvári, Michal Hvorecký, Peter Jaroš, prof. Viliam Marčok, Dušan Mitana a jiní.
(Výběr po roce 2000 z cca 100 přednášek o fantastice za 30 let)
Osoba Ondrej Herec ve WikicitátechSeamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
