československý politik a spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Ondřej Přikryl (26. listopadu 1862 Výšovice[1] – 22. prosince 1936 Prostějov[2][3]) byl moravský lékař, básník, spisovatel a československý politik; starosta Prostějova, prvorepublikový senátor Národního shromáždění za Československou národní demokracii.
| MUDr. Ondřej Přikryl | |
|---|---|
.jpeg) | |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1902 – 1918 | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1925 | |
| Starosta Prostějova | |
| Ve funkci: 1913 – 1919 | |
| Předchůdce | Josef Horák |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Lidová strana na Moravě (mladočeská) Lidová strana pokroková Čsl. národní demokracie |
| Narození | 26. listopadu 1862 Výšovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. prosince 1936 (ve věku 74 let) nebo 22. prosince 1936 (ve věku 74 let) Prostějov  Československo |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | spisovatel, lékař, básník, politik a prozaik |
| Commons | Ondřej Přikryl |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v rodině rolníka Johanna Přikryla a Anny rozené Zatloukalové. Měl čtyři sourozence: Marianu (1853–1880), Josefa (1864–1867), Františku (1868–1882) a Františka (1871).
Ve Výšovicích Ondřej navštěvoval obecnou školu. Rodina se později přestěhovala do Čechovic.[2] Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval roku 1881. Absolvoval studia medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval 3. prosince 1886.[4] Po studiích se 21. 4. 1888 oženil s Miloslavou Kouteckou, se kterou měl dceru Miladu, která r. 1890 zemřela. R. 1907 se s Miloslavou rozvedl a poté se stala jeho družkou po zbytek života vdova Anežka Valášková.[5]
Od 7. října 1887 působil jako praktický lékař v Prostějově. Angažoval se v komunální politice, kdy ještě koncem 19. století v Prostějově dominovala německá strana. Zasloužil se o převedení samosprávy do českých rukou roku 1892. Podobně se angažoval v českém vítězství v olomoucké obchodní a živnostenské komoře. Od 31. prosince 1913 převzal po Josefu Horákovi místo starosty Prostějova a zůstal jím až do roku 1919.[2][6] Inicioval výstavbu přehrady u Stichovic. Za jeho úřadování byla dostavěna roku 1914 nová radnice.[6]
Od poloviny 90. let 19. století byl aktivní v Českém politickém spolku v Prostějově, který měl blízko k Lidové straně na Moravě (moravská odnož mladočeské strany).[7] Později vplynul do Lidové strany pokrokové na Moravě. V jejím rámci představoval Přikryl a jeho prostějovská skupina konzervativní křídlo, které okolo roku 1911 odmítalo samostatný postup předsedy strany Adolfa Stránského a trvalo na užší spolupráci s mladočechy. V červenci 1911 dokonce do Prostějova přijeli z Prahy Karel Kramář a František Sís a jednali o možnosti vytvoření nového politického subjektu, který by byl novou mladočeskou stranou na Moravě.[8] Ve straně nakonec ale zůstal, přestože jeho názorové rozdíly se Stránským trvaly.[9]
Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1902 byl zvolen na Moravský zemský sněm za městskou kurii, obvod Prostějov, Německý Brodek. Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1906 za českou městskou kurii, obvod Prostějov, Plumlov a opětovně zde byl zvolen i v zemských volbách roku 1913.[10] Díky jeho iniciativě byla roku 1906 lékařská komora moravská rozdělena na českou a německou sekci (v dosavadní jednotné komoře bylo neúměrně nízké zastoupení etnických Čechů). Prosadil také zdravotní zemský zákon přijatý během let 1908–1909 po složitých debatách.[2][6]
Během první světové války patřil v Lidové straně pokrokové na Moravě k opozičnímu křídlu volně navázanému na redakci Lidových novin, jež odmítalo prorakouský aktivismus stranického vedení.[11] 29. října 1918 pak na manifestaci na prostějovském náměstí oznámil vyhlášení československého státu. V červnu 1919 po komunálních volbách roku 1919 opustil funkci starosty města, ale nadále se veřejně a politicky angažoval.[2]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou národní demokracii senátorské křeslo v Národním shromáždění, kde setrval do roku 1925.[12] Profesí byl lékařem v Prostějově.[13]
Ještě v komunálních volbách roku 1925 byl opětovně zvolen do obecního zastupitelstva v Prostějově, ale kvůli chorobě musel zakrátko na funkci v zastupitelstvu rezignovat. V roce 1926 se stal předsedou místní organizace Národní demokratické strany v Prostějově a zůstal jím až do října 1935, kdy odešel ze zdravotních důvodů.[2]
V letech 1913–1936 byl členem Moravského kola spisovatelů. Od března 1935 byl nemocný. Zemřel 22. prosince 1936 ve 3 hodiny ráno v Prostějově.[2] Pohřben byl na Městském hřbitově v Prostějově.
Specializoval se na kulturu v oblasti Hané. Mnohé své publikace psal hanáckým nářečím (od r. 1893) a uváděl v nich vždy malý slovníček hanáckých pojmů. Psal básně i fejetony.[6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
